33 C 172/2022-24 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou domáhá vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaná byla zavázána k zaplacení částky 16 093,46 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené faktury, kterou žalobce žalované vyúčtoval spotřebovanou elektřinu za období od 10. 11. 2020 do 31. 7. 2021. 2. Žalovaná se k žalobě písemně nevyjádřila. 3. Soud v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř., k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí [číslo] soud zjistil, že žalobce s žalovanou uzavřeli smlouvu dne 29. 8. 2018, na základě které se žalobce zavázal dodávat žalované do sjednaného odběrného místa [ulice a číslo] v [obec], elektřinu. Žalovaná se zavázala hradit zálohy a vyúčtování dodané elektřiny dle ceníku žalobce. Z faktury [číslo] ze dne 4. 8. 2021, splatné dne 18. 8. 2021 soud zjistil, že žalobce žalované vyfakturoval za spotřebovanou elektřinu v období od 10. 11. 2020 do 31. 7. 2021 cenu ve výši 16 093,46 Kč. Z přípisu zástupce žalobce ze dne 15. 2. 2022 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. 5. Po zhodnocení takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná, kdy mezi účastníky vznikl závazkový vztah, na základě kterého žalobce v souladu se smlouvou plnil své povinnosti, když zajistil dodávku elektřiny do sjednaného odběrného místa v období od 10. 11. 2020 do 31. 7. 2021. Žalovaná své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy porušila, když vyfakturovanou částku v plné výši neuhradila. Závazkový vztah mezi účastníky soud hodnotil dle ustanovení § 50 Energetického zákona č. 458/2000 Sb. Příslušenství pohledávky je odůvodněno ustanovením § 1970 občanského zákoníku, kdy výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V řízení žalovaná neprokázala, že by tuto svou smluvně převzatou povinnost splnila, netvrdila ani nedoložila jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok vůči ní žalobou uplatněný, je z hlediska hmotně právního nedůvodný. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšnému žalobci náleží plná náhrada nákladů řízení a to podle ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., která v daném případě spočívá v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč, dále v odměně za právní zastoupení a to za tři úkony právní pomoci po 300 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč + DPH ve výši 21 %.