33 C 218/2021-31 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou domáhal vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaný byl zavázán k zaplacení celkem částky 7 113 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru poskytnutého předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] žalovanému na základě smlouvy o úvěru [číslo]. Žalobu odůvodnil tím, že žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 5 000 Kč, kdy smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek předchůdce žalobce [webová adresa]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vedle poskytnuté jistiny uhradit předchůdci žalobce úrok ve výši 1 340 Kč a to ve lhůtě do 27. 2. 2017. Vzhledem k tomu, že tak neučinil, žalobce uplatňuje po žalovaném smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 5 000 Kč za období od 28. 2. 2017 do 26. 4. 2018 ve výši 2 113 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se účastníci nedostavili, žalobce se z jednání omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. 4. Soud provedl dokazování a dospěl k následujícím dílčím skutkovým závěrům. Z listiny nazvané„ smlouva o úvěru [číslo]“ soud zjistil, že dne 27. 1. 2017 měli předchůdce žalobce a žalovaný uzavřít smlouvu o úvěru, na základě které se zavázal věřitel poskytnout žalovanému peněžní prostředky v částce 5 000 Kč na bankovní účet klienta, jak je stanoveno v žádosti klienta s tím, že úvěr se poskytuje na dobu 27. 2. 2017 a věřitel je povinen zaplatit poplatek ve výši 1 340 Kč. Předmětná smlouva na konci pod datem 27. 1. 2017 je opatřena zcela nečitelným podpisem, kdy z jeho umístění nelze dovodit, zda se vztahuje k jménu žalovaného či k věřiteli. Z periodického výpisu k účtu č. [bankovní účet] soud zjistil, že dne 27. 1. 2017 byla poskytnuta částka 5 000 Kč na vrub účtu [bankovní účet]. Z předmětného výpisu není patrno, kdo je vlastníkem účtu, ze kterého platba byla provedena. Z tohoto výpisu rovněž soud nezjistil, zda předmětná platba byla připsána na účet uvedený v tomto výpise, rovněž z tohoto nezjistil, zda účet uvedený v tomto výpise, je účtem žalovaného, či zda žalovaný měl dispoziční právo k tomuto účtu. 5. Z přípisu zástupce žalobce ze dne 4. 2. 2021 a podacího archu ze dne 5. 2. 2021 soud zjistil, že žalobce žalovaného vyzval před podáním žaloby k úhradě dlužné částky. 6. Z dohody o postoupení pohledávek ze dne 8. 8. 2018, přípisu společnosti [právnická osoba] ze dne 21. 9. 2018 a podacího archu ze dne 24. 9. 2018 soud zjistil, že předmětná pohledávka byla postoupena na žalobce. 7. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. V řízení nebylo prokázáno, že by mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru s obsahem tvrzeným v žalobě, kdy listina nazvaná„ smlouva o úvěru ze dne 27. 1. 2017“ nebyla podepsána účastníky, nečitelný podpis uvedený na předmětné smlouvě nelze přiřadit ani jednomu z účastníků tvrzené smlouvy. V řízení rovněž nebylo prokázáno, že by žalovaný byl majitelem účtu [bankovní účet], či zda měl k tomuto účtu dispoziční právo a zejména nebylo prokázáno, že by na předmětný účet byla přisána částka 5 000 Kč a to z účtu předchůdce žalobce. Tudíž danou věc nebylo možno posoudit ani z titulu případného bezdůvodného obohacení. 8. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že nejsou dány podmínky pro to, aby žalobě bylo vyhověno a to zejména z důvodu neunesení důkazního břemene. 9. Každý z účastníků má dle ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř., povinnost označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Tyto důkazy jsou účastníci povinni doložit ve formě, kterou svá tvrzení prokážou. Listiny založené žalobcem jsou nedostačující k prokázání jeho tvrzení. Soud proto žalobu zamítl. Vzhledem k tomu, že se žalobce k jednání nedostavil, z jednání se omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti, nemohlo mu tak být dáno poučení v souladu s ustanovením § 118a odst. 3 o.s.ř., neboť tato poučení se poskytují účastníkům, kteří se k jednání dostaví. Žalobce tím, že se nedostavil k jednání soudu, rezignoval na svá procesní práva a tato skutečnost musí jít k tíži žalobce. 10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšnému žalovanému náleží náhrada nákladů řízení, dle obsahu spisu tomuto však žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly, soud proto rozhodl tak, jak shora ve výroku II. uvedeno.