33 C 243/2021-33 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou domáhal vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaný byl zavázán k zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím z titulu vyúčtované smluvní pokuty za nevrácené pronajaté technické zařízení set-top box/CA Modul sériové číslo [anonymizováno]. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu dne 23. 9. 2019 o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu a to až do dne 31. 3. 2020, kdy byla smlouva ukončena. Žalovaný byl povinen dle všeobecných podmínek do 10 dnů od ukončení smlouvy vrátit pronajaté technické zařízení, kdy převzetí tohoto zařízení stvrdil svým podpisem ve smlouvě. Žalovaný tak neučinil, žalobce uplatňuje po žalovaném smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se účastníci nedostavili, žalobce se z jednání omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. 4. Soud ve věci provedl dokazování a dospěl k následujícím dílčím skutkovým závěrům. Ze smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne 23. 9. 2019 soud zjistil, že žalobce s žalovaným uzavřeli smlouvu, na základě které se žalobce zavázal poskytovat televizní vysílání prostřednictvím internetu. Jako poskytované služby byl uveden [anonymizována dvě slova] [číslo], jako technické zařízení byl uveden STB NET [anonymizováno] – pronájem, sériové číslo [anonymizováno]. V článku I. uvedené smlouvy, účastník bere na vědomí a podpisem smlouvy souhlasí se smluvními pokutami a sankcemi a mimo jiné za nevrácení, poškození, zničení nebo neoprávněného zásahu do zapůjčeného technického zařízení, zaplatit smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč. Z přípisu ze dne 11. 5. 2020 soud zjistil, že žalobce vyhotovil výzvu k vrácení technického zařízení a úhradě smluvní pokuty. K tomuto přípisu však žalobce neoznačil a nedoložil žádný důkaz, že by tento přípis byl odeslán a doručen žalovanému. V uvedeném přípise je rovněž zmínka o tom, že smlouva byla ukončena dne 31. 3. 2020, k tomuto však žalobce rovněž neoznačil a nedoložil žádný důkaz, kterým by tato skutečnost byla prokázána. Z přípisu zástupce žalobce ze dne 30. 12. 2020 a podacího lístku z téhož data soud zjistil, že žalobce žalovaného před podáním žaloby vyzval k úhradě dlužné částky. 5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. V řízení nebylo prokázáno, že by smlouva uzavřená mezi účastníky dne 23. 9. 2019 byla k datu, (jak tvrdí v žalobě) 31. 3. 2020, ukončena. K tomuto tvrzení žalobce neoznačil a nedoložil žádný důkaz. V řízení tak nebylo prokázáno, že by nastala hmotně právní podmínka k uložení povinnosti žalovaného vrátit žalobci pronajaté technické zařízení. Pokud nebyla prokázána tato skutečnost, že žalovaný byl povinen vrátit technické zařízení, nelze dospět k závěru, zda nárok žalobce na uplatněnou smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč, je tak dán. 6. Každý z účastníků má dle ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř., povinnost označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Tyto důkazy jsou účastníci povinni doložit ve formě, kterou svá tvrzení prokáží. Listiny založené žalobcem jsou nedostačující k prokázání jeho tvrzení, soud proto žalobu zamítl. Vzhledem k tomu, že se žalobce k jednání nedostavil, z jednání se omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti, nemohlo mu tak být dáno poučení v souladu s ustanovením § 118a odst. 3 o.s.ř., neboť tato poučení se poskytují účastníkům, kteří se k jednání dostaví. Žalobce tím, že se nedostavil k jednání soudu, rezignoval na svá procesní práva a tato skutečnost musí jít výlučně k tíži žalobce. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšnému žalovanému náleží náhrada nákladů řízení, dle obsahu tomuto však žádné náklady řízení v souvislosti s tímto řízením nevznikly, soud proto rozhodl tak, jak shora ve výroku II. uvedeno.