33 C 253/2021-30 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou domáhal vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaný byl zavázán k zaplacení částky 4 004 Kč s příslušenstvím a to z titulu neuhrazené faktury za spotřebovanou elektřinu v odběrném místě [ulice a číslo] v [obec] ve výši 2 997 Kč, dále zaplacení částky 807 Kč jako nákladů spojených s přerušením a částky 200 Kč jako poplatku za upomínku. Svůj nárok odvozuje ze smlouvy č. [anonymizováno] uzavřené dne 7. 8. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se účastníci nedostavili, žalobce se z jednání omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. 4. Z listinných důkazů založených žalobcem soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. [anonymizováno] ze dne 7. 8. 2020, kdy součástí této smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, soud zjistil, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se žalobce zavázal dodávat do odběrného místa [ulice a číslo], [obec], elektřinu pro potřeby domácnosti, kterou žalovaný odebíral a zavázal se zaplatit žalobci cenu za odebranou elektřinu dle ceníku žalobce. Z faktury [číslo] ze dne 26. 1. 2021 soud zjistil, že žalobce vyúčtoval žalovanému za období od 4. 9. 2020 do 15. 1. 2021 cenu za spotřebovanou elektřinu a to nedoplatek ve výši 2 997 Kč. Faktura byla splatná dne 11. 2. 2021. Z faktury [číslo] ze dne 28. 12. 2020 soud zjistil, že žalobce vyúčtoval žalovanému částku 200 Kč jako poplatek za upomínku. Tento nárok ve skutkových tvrzeních uplatňuje dle článku E. odst. 2 všeobecných obchodních podmínek, které byly součástí uzavřené smlouvy. Z této faktury však soud nezjistil, za jakou konkrétní upomínku předmětný poplatek uplatňuje, toto žalobce netvrdil ani v žalobě. Navíc článek E. odst. 2 všeobecných obchodních podmínek ničeho neuvádí o povinnosti účastníka smlouvy hradit poplatek za upomínky. Z faktury [číslo] ze dne 3. 12. 2020 soud zjistil, že žalobce vyfakturoval žalovanému náklady spojené s přerušením dodávky a to ve výši 807 Kč. Žalobce v žalobě netvrdil, k jakému datu došlo k přerušení dodávky, k tomuto rovněž neoznačil žádný důkaz. Nárok na úhradu těchto nákladů odůvodnil ve skutkových tvrzeních článkem D. odst. 2. všeobecných obchodních podmínek. V článku D. všeobecných obchodních podmínek není ničeho uvedeno o povinnosti účastníka smlouvy platit takovéto náklady. Článek pojednává o vyúčtování platby za dodávku komodity ve sjednaných cenách platných v době plnění uvedených v ceníku dodavatele. Z přípisu žalobce ze dne 10. 8. 2021 a podacího listu ze dne 11. 8. 2021 soud zjistil, že žalobce žalovaného vyzval před podání žaloby k úhradě dlužné částky. Pokud jde o ukončení smlouvy, žalobce ve skutkových tvrzeních toliko označil důkaz„ oznámení o ukončení smlouvy.“ Jako listinu k tomu založil odstoupení od smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 3. 7. 2020, dle tohoto přípisu mělo dojít k ukončení dodávky k datu 31. 7. 2020. Z faktury [číslo] ze dne 26. 1. 2021, jak shora uvedeno, žalobce vyúčtoval žalovanému za odebranou elektřinu cenu za období od 4. 9. 2020 do 15. 1. 2021. Vzhledem k tomu, že žalobce nedoložil žádný důkaz o tom, že by výše uvedené odstoupení od smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 3. 7. 2020, bylo doručeno žalovanému, nelze dospět k závěru, zda nastala hmotně právní podmínka a skutečně k odstoupení od smlouvy a ukončení dodávky došlo. 5. Po zhodnocení takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná v části, kdy se žalobce domáhá zaplacení nedoplatku za spotřebovanou elektřinu v období od 4. 9. 2020 do 15. 1. 2021 v odběrném místě [ulice a číslo] v [obec] a to ve výši 2 997 Kč. Žalobce své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně plnil a žalovanému dodával do sjednaného odběrného místa elektřinu. Tento své povinnosti vyplývající ze smlouvy porušil, když vyfakturovanou částku za dodanou elektřinu řádně neuhradil. Závazkový vztah mezi účastníky soud hodnotil v souladu s ustanovením § 50 Energetického zákona č. 458/2000 Sb. Vedle jistiny má žalobce právo na úhradu úroků z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, kdy výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. V části, kdy se žalobce domáhá zaplacení poplatku ve výši 200 Kč za upomínku a dále nákladů spojených s přerušením dodávky ve výši 807 Kč, soud dospěl k závěru, že nejsou dány podmínky pro vyhovění žaloby. Žalobce řádně k důkazu nedoložil, kdy došlo k přerušení dodávky a z jakého titulu uplatňuje výše uvedené náklady právě v této výši. Ve smlouvě a všeobecných obchodních podmínkách, na které žalobce odkazuje, takové ujednání nevyplývá. Rovněž tak v části, kdy se žalobce domáhá zaplacení poplatku za upomínku ve výši 200 Kč, jsou skutková tvrzení jednak neúplná, kdy žalobce neuvádí, za jakou konkrétní upomínku uplatňuje předmětný poplatek, rovněž tak, pokud odkazuje na všeobecné obchodní podmínky, ze kterých má být patrný nárok na úhradu takovéhoto poplatku, není ničeho takového ujednáno. Žalobce se k jednání nedostavil, nemohlo mu tak být dáno poučení dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř.. Vzhledem k tomu, že se k jednání nedostavil, pohlíží se na něj jako na účastníka poučeného, který neunesl jak břemeno tvrzení, tak důkazní břemeno. Soud proto v této části žalobu zamítl. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy v tomto případě byl žalobce ve věci úspěšný jen částečně a to do výše 74,85 %. Po odečtení neúspěchu ve výši 25,15 %, má žalobce právo na náklady řízení ve výši 49,70 % Náklady řízení žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny za právní zastoupení a to za tři úkony právní pomoci po 200 Kč, 3x režijního paušálu po 100 Kč dle ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. + DPH ve výši 21 %, tj. což představuje částku 1 489 Kč. Z této částky 49,70 % činí částku 740 Kč, kterou soud žalobci jako částečně úspěšnému, přiznal.