36 C 97/2021-40 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 6. 4. 2020 po žalované zaplacení částky ve výši 12.775 Kč sestávající z dlužné jistiny 9.275 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně od 6. 5. 2018 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2.500 Kč a smluvní pokuty ve výši 3.500 Kč. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila, na výzvy soudu nereagovala, po celou dobu řízení zůstala naprosto nečinná. 3. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání, posoudil soud nárok žalobkyně podle § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů žalobkyní předložených. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní - smlouvy o zápůjčce, všeobecných obchodních podmínek (dále jen VOP), výpisu z účtu žalobkyně o poskytnutí jistiny žalované, upomínek zaslaných žalované, předžalobní výzvy právní zástupkyně žalobkyně, přiznání žalované k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016, výpisu z bankovního účtu žalované za období VIII - XI/2017 [číslo] u [právnická osoba] soud zjistil, že mezi účastníky byla dne 28. 12. 2017 prostřednictvím webové stránky www.coolcredit.cz žalobkyni byla mezi účastníky dne 28. 12. 2017 uzavřena smlouva o zápůjčce (dále jen smlouva), na základě žalobkyně žalované poskytla finanční částku 7.000 Kč, jako jistinu, která byla převedena na účet žalované č. [bankovní účet] téhož dne. Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 2.275 Kč, se splatností dne 5. 5. 2018. Žalovaná žalobkyni nezaplatila ničeho. Součástí smlouvy byly i VOP. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla v prodlení se zaplacením zapůjčené finanční částky, byla opakovaně žalobkyní upomínána k zaplacení. Žalovaná nezaplatila dlužnou částku ani po předžalobní upomínce právní zástupkyně žalobkyně ze dne 12. 9. 2019. 5. Ověření příjmů žalované bylo provedeno na základě zaslaného daňového přiznání za rok 2016, kdy její příjmy činily 3.254.129 Kč, tedy v průměru [číslo] Kč/měsíc a dále na základě výpisů z bankovního účtu žalované za období 4 měsíců VIII - XI/2017, kdy její průměrný měsíční příjem činil 260.628 Kč. Své výdaje žalovaná neuvedla v žádosti o poskytnutí úvěru. 6. Soud dospěl k závěru, že žalobní návrh je po právu, nárok žalobkyně na zaplacení dlužné jistiny ve výši 7.000 Kč a poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 2.275 Kč vyplývá z čl. I. smlouvy. Nárok na zaplacení částky 2.500 Kč, jako účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalované vyplývá z čl. 2 smlouvy, přičemž žalobkyně žalované zaslala 5 upomínek ze dne 12. 5., 19. 5., 26. 5., 4. 6., 19. 6. 2018, kdy výše nákladu žalobkyně za upomínku činí 500 Kč. Nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 3.500 Kč vyplývá z čl. 2 smlouvy, kdy byla dohodnuta v čl. 2 smlouvy pro případ prodlení žalované splněním jejich závazků ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, přičemž žalobkyně požaduje na smluvní pokutě jen 3.500 Kč jako částku, která nepřesahuje součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru. 7. Účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. OZ distančním způsobem dle § 1820 a násl. OZ, žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně ověřila úvěruschopnost žalované ve smyslu ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru účinném ke dni uzavření smlouvy - zák. č. 257/ 2016 Sb. (dále jen ZSÚ), aniž by žalobkyně zjišťovala výdaje žalované, její příjmy byly dle daňového přiznání za rok 2016 v průměru 271.177 Kč za měsíc a dle výpisů z bankovního účtu žalované za období VIII - XI/2017 ve výši 260.628 Kč. Žalovaná byla natolik solventní, že bylo v jejich silách, aby zapůjčenou částku ve výši 7.000 Kč, která jí byla prokazatelně převedena na její účet u [anonymizováno] banky včetně poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 2.275 Kč, kdy částka 7.000 Kč ji byla poskytnuta v den uzavření smlouvy - 28. 12. 2017, byla schopná částku 9.275 Kč do 27. 1. 2018, tedy za 1 měsíc žalobkyni vrátit. Protože žalovaná se dostala do prodlení, je rovněž povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu v celkové výši 3.500 Kč, která odpovídá ust. § 122 ZSÚ. 8. O povinnosti žalované zaplatit žalobkyni úrok z prodlení rozhodl soud podle § 1970 OZ ve spojení s vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny a poplatku ve výši 2.275 Kč, tedy z částky 9.275 Kč od 1. dne následujícího poté, co se žalovaná dostala do prodlení. Dle smlouvy byla žalovaná povinna vrátit žalobkyni částku 27. 1. 2018, pokud žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení až od 6. 5. 2018, soud vázán žalobním návrhem rozhodl o její povinnosti zaplatit zákonný úrok z prodlení až od tohoto dne. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého úspěšné žalobkyni přiznal na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.700 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, 3 úkonů právní pomoci á 200 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění v souvislosti s převzetím právního zastoupení, předžalobní výzvou, podanou žalobou + 3x režijní paušál á 100 Kč dle stejného zákonného ustanovení. Za písemné podání právní zástupkyně žalobkyně ze dne 22. 6. 2021 soud žalobkyni náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť se nejedná o účelně vynaložené náklady řízení, kdy toto písemné podání právní zástupkyně žalobkyně učinila až po předchozí výzvě soudu k doplnění skutkových tvrzení, která měla být obsažena již v žalobě.