37 C 154/2022-66 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 12. 6. 2022 domáhala uložení povinnosti žalovanému, aby jí zaplatil částku 1 925 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného příspěvku placeného vlastníkem nebo provozovatelem vozidla [registrační značka], které je provozováno bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to v období 25. 5. 2020 až 18. 6. 2020, částku 6 492 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného příspěvku placeného vlastníkem nebo provozovatelem vozidla [registrační značka] které je provozováno bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to v období 5. 11. 2020 až 15. 1. 2021, a částku 7 266 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného příspěvku placeného vlastníkem nebo provozovatelem vozidla [registrační značka], které je provozováno bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to v období 10. 9. 2020 až 29. 11. 2020. 2. Žalovaný nárok žalobkyně neuznal, neboť předmětná vozidla nevlastnil, žádné služby si neobjednal. 3. Po provedeném dokazování soud zjistil, že žaloba je důvodná. Žalovaný byl vlastníkem vozidla [registrační značka] o objemu válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, které v období 25. 5. 2020 až 18. 6. 2020 nebylo pojištěno za škodu způsobenou jeho provozem, jak se podává ze zjištěných údajů o tomto vozidle (č. l. 45, 53), a žalovaný neuhradil ani žalobkyni příspěvek placený vlastníkem nebo provozovatelem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kdy dlužný příspěvek činí 1 625 Kč, náklady uplatnění pak 300 Kč, jak se podává z upomínky ze dne 25. 2. 2021 (č. l. 5). Uvedené vozidlo žalovaný nabyl z titulu kupní smlouvy ze dne 23. 3. 2020 (č. l. 46, 51), jak se z této smlouvy podává. Žalovaný byl dále vlastníkem vozidla [registrační značka] nákladního automobilu s hmotností do 3,5 t, které v období 5. 11. 2020 až 15. 1. 2021 nebylo pojištěno za škodu způsobenou jeho provozem, jak se podává ze zjištěných údajů o tomto vozidle (č. l. 34), a žalovaný neuhradil ani žalobkyni příspěvek placený vlastníkem nebo provozovatelem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kdy dlužný příspěvek činí 6 192 Kč, náklady uplatnění pak 300 Kč, jak se podává z upomínky ze dne 4. 8. 2021 (č. l. 6). Uvedené vozidlo žalovaný nabyl z titulu kupní smlouvy ze dne 23. 5. 2020 (č. l. 35, 57), jak se z této smlouvy podává. Žalovaný byl vlastníkem i vozidla [registrační značka] nákladní automobil s hmotností do 3,5 t, které v období 10. 9. 2020 až 29. 11. 2020 nebylo pojištěno za škodu způsobenou jeho provozem, jak se podává ze zjištěných údajů o tomto vozidle (č. l. 30, 39, 58), a žalovaný neuhradil ani žalobkyni příspěvek placený vlastníkem nebo provozovatelem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kdy dlužný příspěvek činí 6 966 Kč, náklady uplatnění pak 300 Kč, jak se podává z upomínky ze dne 21. 10. 2021 (č. l. 10). Uvedené vozidlo žalovaný nabyl z titulu kupní smlouvy ze dne 9. 9. 2020 (č. l. 29, 40), jak se z této smlouvy podává. Žalovaný byl k úhradě dlužných částek opakovaně vyzván, jak se podává z přípisů žalobkyně (č. l. 7 ve spojení s kopií doručenky č. l. 8, č. l. 9, doručenka č. l. 11, upomínka č. l. 12, výzva č. l. 13, doručenka č. l. 14, upomínka č. l. 15 a 16). 4. Soud pro nadbytečnost k důkazu neprováděl další žalobkyní v žalobě navržené důkazy, když její rozhodná tvrzení byla dostatečně prokázána důkazy provedenými. 5. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla“). Podle § 4 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle ustanovení § 4 odst. 3 a 4 zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalovaný byl v období 25. 5. 2020 až 18. 6. 2020 vlastníkem, resp. provozovatelem vozidla [registrační značka], které nebylo pojištěno za škodu způsobenou jeho provozem, tedy 25 dní, když denní sazba za vozidlo s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 činí dle vyhlášky ministerstva financí č. 205/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů 65 Kč, žalovaný byl dále v období 5. 11. 2020 až 15. 1. 2021 vlastníkem, resp. provozovatelem vozidla [registrační značka] které nebylo pojištěno za škodu způsobenou jeho provozem, tedy 72 dní, když denní sazba za nákladní vozidlo s hmotností do 3,5 t činí dle vyhlášky ministerstva financí č. 205/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů 86 Kč, a dále byl v období 10. 9. 2020 až 29. 11. 2020 vlastníkem, resp. provozovatelem vozidla [registrační značka], které nebylo pojištěno za škodu způsobenou jeho provozem, tedy 81 dní, když denní sazba za toto vozidlo činí rovněž 86 Kč. Protože žalovaný, který byl vlastníkem těchto vozidel, když je před tím uvedenými kupními smlouvami nabyl do svého vlastnictví, neuhradil v zákonné lhůtě žalobkyni žalované částky a částku vždy 300 Kč představující náklady na uplatnění, dostal se do prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a je tak povinen podle tohoto ustanovení a § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů zaplatit též úroky z prodlení. Je třeba dodat, že dluh žalovanému nevznikl z žádné objednávky služeb, ale ze zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, neboť provozoval vozidla bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jejich provozem. Žalovanému pak soud uložil povinnost dlužnou částku uhradit ve lhůtě stanovené v souladu s § 160 odst. 1 OSŘ. 6. Procesně plně úspěšné žalobkyni soud přiznal dle § 142 odst. 1 OSŘ právo na náhradu nákladů řízení, která je tvořena odměnou ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva) stanovenou podle § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ advokátní tarif“), paušální náhradou nákladů za tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu v celkové výši 300 Kč, odměnou ve výši 3 480 Kč za dva úkony právní služby po 1 740 Kč (jedno doplnění žaloby ze dne 19. 8. 2022 vč. dvou doplnění žaloby z toho dne a vč. 3 doplnění žaloby ze dne 22. 8. 2022, když nebylo důvodu, aby tyto skutečnosti nebyly uvedený v jednom podání, a tyto další úkony tak nelze považovat za účelné, a účast při jednání soudu) stanovenou podle § 7 bod 5 za použití § 14b odst. 3 advokátního tarifu, paušální náhradou nákladů za dva úkony právní služby po 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. b) advokátního tarifu v celkové výši 600 Kč, náhradou soudního poplatku ve výši 800 Kč a částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, jejímž je zástupce žalobkyně plátcem, podle § 137 odst. 3 OSŘ ve výši 1 109 Kč Celkem tak náhrada nákladů řízení, kterou je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit činí 7 189 Kč. Je tak povinen učinit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ, dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám zástupce žalobkyně. Soud v projednávané věci není toho názoru, že by bylo na místě neaplikovat shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, když žaloba je podána na ustáleném vzoru a ve vztahu k žalovanému nebylo třeba vynaložit více sil, než v jiných případech k tomu, aby byla kompletní a byly v ní uvedeny všechny rozhodné skutečnosti.