37 C 193/2022-20 — Městský soud v Brně

Žalobkyně se žalobou soudu doručenou dne 25. 1. 2022 po žalovaném domáhala zaplacení částky 48 638,91 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne 29. 1. 2015 [číslo]. Žalovaný se k věci přes výzvu soudu nevyjádřil. Po provedeném dokazování soud vzal za prokázané, že žalovaný s žalobkyní uzavřel smlouvu o úvěru [číslo], na základě které mu žalobkyně poskytla úvěrový rámec až do výše 244 000 Kč, s úrokem ve výši 10,9 % ročně, jak se podává z úvěrové smlouvy se všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně. V rámci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně zjistila, že žalovaný má u ní veden běžný účet, pracuje jako OSVČ, kdy má příjmy ve výši 46 000 Kč, má jedno nezaopatřené dítě, má ukončené vzdělání s maturitou, bydlí ve vlastním, jak se podává z jeho žádosti o poskytnutí úvěru, a nemá žádné závazky po splatnosti, jak se z jejich přehledu podává. Úvěr byl splatný v 84 pravidelných měsíčních splátkách po 4 162 Kč, jak se podává z informací o úvěru. Úvěr byl žalovanému poskytnut dne 29. 1. 2015, jak se podává z výpisu z úvěrového účtu. Protože žalovaný splátky úvěru řádně nehradil, žalobkyně úvěr přípisem ze dne 27. 7. 2021 zesplatnila, jak se z tohoto přípisu podává. Ani přes opakované výzvy žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, jak se z těchto výzev podává. Žalovaná částka se sestává z dlužné jistiny ve výši 47 248,21 Kč a z poplatků ve výši 1 390,70 Kč za dvě výzvy k úhradě po 500 Kč a poplatku za pojištění ve výši 204 Kč, kdy žalovaný na poplatky uhradil 17,30 Kč. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní jakožto věřitelem a žalovaným jakožto dlužníkem byla ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ”) uzavřena smlouva o úvěru, z níž vyplývala žalobkyni povinnost poskytnout žalovanému peněžní prostředky, žalovanému pak povinnost ve sjednaných měsíčních splátkách vyčerpaný úvěr spolu se smluvními úroky z úvěru splácet. Žalobkyně své povinnosti splnila, když žalovanému sjednaný úvěr po dostatečném přezkoumání úvěruschopnosti žalovaného poskytla, ten však své smluvní povinnosti nedodržel, měsíční úvěrové splátky řádně a včas nehradil, a od splatnosti první neuhrazené splátky je ve smyslu § 1970 OZ v prodlení. Výše úroku z prodlení je stanovena dle § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku spolu s žalobkyní požadovanými zákonnými úroky a úroky z prodlení. Lhůtu k plnění pak soud ve smyslu § 160 odst. 1 OSŘ stanovil třídenní. Procesně plně úspěšné žalobkyni soud přiznal dle § 142 odst. 1 OSŘ právo na náhradu nákladů řízení, která je tvořena odměnou ve výši 9 180 Kč za tři úkony právní služby po 3 060 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) stanovenou podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ advokátní tarif“), paušální náhradou nákladů za tři úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu v celkové výši 900 Kč a náhradou soudního poplatku ve výši 1 946 Kč. Částka za odměnu advokáta a režijní paušály pak byla v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 OSŘ navýšena o 21 % DPH, tedy o částku 2 117 Kč. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 14 143 Kč. Je tak povinen učinit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ, dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám zástupce žalobkyně.