38 C 148/2021-25 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Brně se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 3.510 Kč s úrokem z prodlení ve výši 623,99 Kč kapitalizovaným za období od 16. 7. 2018 do 15. 7. 2021 a úhradu nákladů řízení s odůvodněním, že žalovaná jako držitelka televizního přijímače nedostála své zákonné poplatkové povinnosti a nezaplatila žalobci televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně a to za období červenec 2018 až srpen 2020. Žalovaná, ačkoliv byla k zaplacení dlužné částky žalobcem vyzývána, žalovanou částku dosud neuhradila. 2. Žalovaná tvrdila, že dlužnou částku již uhradila. 3. Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto řízení byly splněny podmínky ust. § 202 odst. 2 o.s.ř., když rozsudkem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, postupoval soud v souladu s ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. Rozsudek tedy obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Z předložených listinných důkazů soud učinil závěr o skutkovém stavu: Žalovaná se dne 1. 10. 2005 přihlásila jako poplatník televizního poplatku, jak vyplynulo z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne 21. 6. 2021. Žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení poplatku za období červenec 2018 až srpen 2020 přípisem ze dne 27. 11. 2020. Žalovaná na účet právního zástupce žalobkyně dne 21. 6. 2019 vložila částku 1.000 Kč, dne 23. 7. 2019 částku 1.000 Kč, dne 26. 8. 2019 částku 1.000 Kč (specifikace – MS v Brně, sp.zn. 116 C 181/2017) a dne 3. 6. 2019 částku 1.000 Kč, vše pod [variabilní symbol]. Z obsahu spisu Městského soudu v Brně sp. zn. 116 C 181/2017 vyplynulo, že žalovaná byla zavázána uhradit žalobkyni částku ve výši 3.780 Kč s úrokem z prodlení ve výši 570,95 Kč a náhrady nákladů řízení ve výši 1.489 Kč za nezaplacené koncesionářské poplatky za období od června 2014 do září 2016. 5. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že se žalovaná přihlásila jako poplatník televizního poplatku. Žalované tak vznikla povinnost platit v souladu s ust. § 6 zákona č. 348/2005 Sb. televizní poplatek ve výši 135 Kč, který je splatný do 15. dne v každém měsíci. Žalovaná sice prokázala, že na účet právního zástupce žalobkyně zaslala v období od června 2019 do srpna 2019 částku celkem 4.000 Kč, žalobkyně však tvrdila a prokázala, že již dříve byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 5.839,95 Kč, a tak tyto platby žalované byly započítány na tyto dřívější povinnosti žalované. Tomu odpovídá i skutečnost, že platby žalované proběhly v roce 2019, zatímco žalobkyně nárokuje i poplatky za rok 2020. Žalovaná tak svými platbami aspoň část nároku žalobkyně uhradit nemohla, když ještě nebyly splatné, a jiné dřívější nároky žalobkyně ve výši překračující platby žalované byly již po splatnosti. Kromě toho jedna z plateb žalované byla žalovanou konkretizována jako platba ve prospěch řízení vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 116 C 181/2017. Žalovaná tak neprokázala, že by svou povinnost za období od července 2018 do srpna 2020 splnila, když jednotlivé platby v období od června 2019 do srpna 2019 se týkaly jiného dlužného období u žalobkyně. Ze zjištěného skutkového stavu tak vyplynulo, že žalovaná nezaplatila žalobkyni televizní poplatek ve výši celkem 3.510 Kč dle ust. § 6 a § 7 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění. V tomto smyslu je tedy podaný žalobní návrh opodstatněný, a proto soud rozhodl tak, že zavázal žalovanou uhradit žalobkyni částku ve výši 3.510 Kč, a to včetně nároku na zaplacení příslušenství z této částky. Příslušenství je představováno úroky z prodlení ve smyslu ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění. Výše úroku z prodlení je stanovena v ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a byla žalobkyní správně kapitalizována částkou 623,99 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. 6. Výrok o nákladech řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve věci plně úspěšná proti neúspěšné žalované. Náleží jí proto náhrada nákladů řízení, které jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, v odměně právního zástupce žalobkyně ve výši 1.600 Kč dle ust. § 7, 14b a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), v platném znění, a to za tři úkony právní služby učiněné před podáním žaloby po 200 Kč, dále za tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle ust. § 14b odst. 5 advokátního tarifu, a to za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání soudu ve věci samé – žaloba, dále za jeden úkon právní služby učiněný po podání žaloby po 1.000 Kč (písemné podání soudu ve věci samé – vyjádření k odporu), dále za jednu náhradu hotových výdajů po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu, a daň z přidané hodnoty z těchto částek ve výši 462 Kč dle ust. § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. Celkem se jedná o částku 3.062 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobkyně v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. O třídenní lhůtě bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.