39 C 181/2021-16 — Městský soud v Brně

Žalobce se svojí žalobou podanou soudu dne 29. 7. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu toho, že žalovaný jako vlastník a provozovatel motorového vozidla, [registrační značka], provozoval toto vozidlo v době od 24. 4. 2020 do 13. 8. 2020 (po dobu 112 dnů) bez sjednaného pojištění odpovědnosti. Žalovaný byl vyzýván k úhradě příspěvku za provozování motorového vozidla, nijak na výzvy nereagoval. Platební rozkaz vydaný v této věci se žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou, proto byl tento dle § 173 odst. 2 o.s.ř. zrušen. Žalobce v rámci podání žaloby souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízeného jednání. Žalovanému byla doručována žaloba, výzva k vyjádření k žalobě a výzva, aby se vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím taktéž bez jednání. Tyto písemnosti byly žalovanému doručeny do vlastních rukou dne 21. 10. 2021. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, nevyjádřil se ani k žalobě ani k rozhodnutí bez jednání dle § 115a o.s.ř., soud měl tedy za to, že i žalovaný souhlasí s rozhodnutím bez jednání. Na základě provedeného dokazování listinami a zhodnocení důkazů jednotlivě a v jejich vzájemném souhrnu soud musí především konstatovat, že z jiné úřední a rozhodovací činnosti je mu známa existence žalobce jako specifické právnické osoby, která je zřízena ve smyslu § 15a zák. č. 168/1999 Sb. ve znění novel (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), která mj. má oprávnění získávat informace o vlastnictví, provozu a pojištění vozidel registrovaných na území ČR (§ 15a odst. 2, 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Z elektronické sjetiny zaslané žalobci Ministerstvem dopravy – evidencí vozidel soud zjistil, že žalovaný je registrován jako vlastník a provozovatel automobilu (vozidla), [registrační značka], když k tomuto vozidlu v době od 24. 4. 2020 do 13. 8. 2020 (112 dní) nebylo sjednáno žádné zákonné pojištění. Podle § 15 odst. 1, 3 výše citovaného zákona, s přihlédnutím k § 24c odst. 4 zák., má žalobce nárok na úhradu tzv. příspěvku za provozování nepojištěného vozidla ze strany vlastníka a provozovatele. Základní sazba příspěvku v denní výši činí 65 Kč (vozidlo o obsahu nad 1850 cm3 do 2500 cm3). Při provozování nepojištěného vozidla tedy příspěvek (základ příspěvku) činí 7 288 Kč. Žalobce má v souvislosti s vymáháním příspěvku podle § 24c zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla nárok i na náklady, které jsou spojeny s vymáháním tohoto příspěvku. V případě žalovaného byly náklady vykalkulovány částkou 300 Kč (náklady na identifikaci žalovaného, vytvoření a expedici upomínky, náklady spojené s vymáháním příspěvku), když výše příspěvku a nákladů je v souladu s § 1 odst. 2 výše zmíněného zákona, s přihlédnutím k vyhlášce MF ČR č. 205/1999 Sb. Žalovaný, jak vyplynulo z doložených výzev a upomínek, byl několikráte písemně upozorněn na to, že vozidlo je provozováno bez sjednaného pojištění odpovědnosti, byl vyzýván k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných dne 21. 1. 2021a 18. 2. 2021 ze strany žalobce. V neposlední řadě předžalobní upomínku zasílal žalovanému i právní zástupce žalobce. Žalovaný na svém dluhu ničeho nehradil, a v současné době tak dluží celkem částku 7 580 Kč včetně nákladů na upomínání. Žalovaný je v prodlení s úhradou této částky, neboť na výzvy nereagoval, požadovanou výši úroků z prodlení z jednotlivých částek žalobce požaduje v souladu s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. ve znění novel. Po aplikaci právní kvalifikace věci ke skutkovým zjištěním učiněným soudem soud musí konstatovat, že důvodnost žaloby jak po skutkové tak po právní stránce byla prokázána, a proto také bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno. Úspěšnému žalobci soud přiznal dle § 142 odst. 1 o.s.ř. náklady řízení na soudním poplatku 400 Kč, odměnu za právní pomoc za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby a výzva žalovanému) při sazbě za úkon 200 Kč (§ 14b odst. 1 bod 1 vyhl. 177/1996 Sb.). Ke každému úkonu soud připočetl náhradu hotových výdajů 100 Kč (§ 14 odst. 5 písm. a) vyhl. 177/1996 Sb.). Odměna za právní pomoc tedy celkem činí částku 900 Kč, která byla navýšena o 21 % DPH, neboť právní zástupce žalobce doložil, že je registrován jako plátce této daně. Na nákladech řízení tedy neúspěšný žalovaný musí zaplatit žalobci částku uvedenou ve výroku II. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Pouze pro úplnost soud považuje za nutné uvést, že žalovaný v řízení zůstal naprosto nečinný, soud proto vyšel pouze z listinných důkazů doložených žalobcem, neboť žalovaný nedoložil žádné důkazy, ani netvrdil žádné skutečnosti, ze kterých by mělo být zjištěno a prokázáno, že v době evidence jeho vlastnictví žalovaný vlastníkem vozidla nebyl, popř. že vozidlo bylo prodáno třetí osobě, či vyřazeno z evidence, resp. že v době rozhodné bylo vozidlo pojištěno, ale jako pojištěné nebylo evidováno.