39 C 221/2021-41 — Městský soud v Brně

Žalobce se svojí žalobou podanou soudu 23. 9. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu úhrady příspěvku žalovaným na základě provozování motorového vozidla, [registrační značka], bez sjednaného pojištění odpovědnosti za dobu od 23. 9. 2019 do 15. 12. 2019 (84 dnů). Pokud soud vydal v této věci platební rozkaz, nepodařilo se jej doručit do vlastních rukou žalovanému. Za tohoto stavu byl platební rozkaz dle § 173 odst. 2 o.s.ř. zrušen. Žalobce v žalobě souhlasil s rozhodnutím bez jednání. Pokud byla žalovanému doručována na zjištěnou adresu bydliště žaloba, výzva k vyjádření a výzva k vyjádření k postupu soudu dle § 115a o.s.ř. (rozhodnutí bez jednání), tyto písemnosti měl žalovaný doručeny fikcí na základě sdělení dle § 49 odst. 4 o.s.ř., které bylo s poučením žalovanému vyvěšeno na úřední desce soudu dne 6. 1. 2022. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil, ani k žalobě ani k postupu soudu ohledně rozhodnutí bez jednání, soud měl tedy za to, že i žalovaný souhlasí s rozhodnutím bez jednání. V rámci provedeného dokazování soud především konstatuje, že z jiné úřední a rozhodovací činnosti je mu známa existence žalobce, coby specifické právnické osoby, která je zřízena dle § 15 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění novel (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalobce má mj. oprávnění získávat informace o vlastnictví, provozu a pojištění vozidel, která jsou registrována na území ČR (§ 15a odst. 2, 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). V rámci své úřední činnosti žalobce zjistil, že nákladní automobil, [registrační značka], je evidován v registru silničních vozidel na území ČR u Ministerstva dopravy ČR jako provozovaný, když žalovaný je zapsán jako vlastník a provozovatel motorového vozidla, přičemž se jedná o vozidlo s nejvyšší povolenou hmotností do 3500 kg. Toto vozidlo bylo vlastněno a hlavě provozováno v době od 23. 9. 2019 do 15. 12. 2019, tedy po dobu 84 dnů, bez sjednaného zákonného pojištění odpovědnosti za škodu dle § 3 zákona č. 168/1999 Sb. Byť měl žalovaný povinnost dle § 1 odst. 2 tohoto zákona, s přihlédnutím k § 3 tohoto zákona, mít sjednané k vozidlu zákonné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla, žalovaný toto vozidlo ve výše uvedené době neměl pojištěné, když podle § 4 odst. 1 zákona 168/1999 Sb., ve znění novel vznikl žalobci nárok na příspěvek za provozované vozidlo bez sjednaného pojištění. Podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. je výše příspěvku vypočtena jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost (nesjednané pojištění) podle § 1 odst. 2 a zákona k výši denní sazby dle druhu vozidla, s přihlédnutím k § 4 odst. 4, odst. 6 zákona 168/1999 Sb. Podle § 2 odst. 1 písm. o) vyhl. MF ČR č. 205/1999 Sb. činí příspěvek v denní sazbě 86 Kč. Žalovaný byl vyzýván k úhradě příspěvku za dobu 84 dnů po 86 Kč ve výši 7 224 Kč, když podle § 4 odst. 4 výše zmíněného zákona tato částka byla navýšena o 300 Kč podle § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb., když se jedná o poplatek spojený s mimosoudním vymáháním pohledávky. Vozidlo bylo provozováno s nesjednaným zákonným pojištěním rovněž od 16. 12. 2019 do 31. 3. 2020, tedy po dobu 107 dnů, když s ohledem na výše uvedené činí výše příspěvku za toto období 9 502 Kč + poplatek 300 Kč dle § 2a vyhlášky 205/1999 Sb. V neposlední řadě bylo toto vozidlo provozováno s nesjednaným pojištěním od 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020, tedy po dobu 122 dnů, když celková výše příspěvku za toto období činí 10 792 Kč + 300 Kč náhrada poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalovaný byl žalobcem vyzýván a upozorňován na svůj dluh na příspěvku dle § 4 odst. 6 o.s.ř., když splatnost příspěvků nastala ve dnech do 12. 4. 2020, 7. 12. 2020 a 15. 2. 2021. Z titulu neuhrazeného příspěvku za provozování nákladního automobilu [registrační značka] v době od 23. 9. 2019 do 15. 2. 2019, 16. 12. 2019 – 31. 3. 2020 a v neposlední řadě od 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020, žalovaný tedy dluží z titulu úhrady příspěvku a paušální náhrady poplatků za předsoudní uplatnění práva celkovou částku ve výši 27 818 Kč. Žalovaný tedy dluží tuto výše specifikovanou částku, když soud na základě aplikace prokázaného skutkového děje k příslušným ustanovením zákona č. 168/1999 Sb., s přihlédnutím k vyhlášce MF ČR č. 205/1999 Sb. soud shledává žalobu jako naprosto důvodnou, a proto jí také bylo v celém rozsahu vyhověno. Požadovaná výše úroků je v souladu s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Žalobci jako úspěšné straně sporu byla dle § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznána náhrada nákladů řízení, a to soudní poplatek 1 113 Kč, odměna za právní pomoc za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění) při sazbě 300 Kč za úkon (§ 14b odst. 1 bod 2 vyhl. 177/1996 Sb.). Ke každému úkonu soud připočetl náhradu hotových výdajů 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. 177/1996 Sb.). Celkovou odměnu za právní zastoupení ve výši 1 200 Kč soud navýšil o 21 % DPH, neboť právní zástupkyně žalobce doložila, že je registrována jako plátce této daně. Neúspěšný žalovaný tak musí zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku specifikovanou ve výroku II. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.