39 C 222/2021-24 — Městský soud v Brně

Žalobce se svojí žalobou podanou soudu 26. 5. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu úhrady příspěvku žalovaným na základě provozování motorového vozidla, [registrační značka], bez sjednaného zákonného pojištění odpovědnosti v době od 23. 4. 2020 do 27. 5. 2020, tedy za dobu 35 dnů. Žalobce v žalobě souhlasil s rozhodnutím bez jednání. Pokud byla žalovanému doručována žaloba, výzva k vyjádření a výzva k vyjádření k postupu soudu dle § 115a o.s.ř. (rozhodnutí bez jednání), tyto písemnosti soudu měl žalovaný doručeny fikcí na základě sdělení dle § 49 odst. 4 o.s.ř., které bylo s poučením žalovanému vyvěšeno na úřední desce soudu dne 6. 1. 2022. Žalovaný zůstal nečinný, obsílku si nevyzvedl, k žalobě ani k postupu soudu se tedy žádným relevantním způsobem nevyjádřil. Soud měl tedy za to, že i žalovaný souhlasí s rozhodnutím bez jednání. V rámci provedeného dokazování soud konstatuje, že z jiné úřední a rozhodovací činnosti je mu známa existence žalobce, coby specifické právnické osoby, která je zřízena podle § 15 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, když žalobce má oprávnění získávat informace o vlastnictví, provozu a pojištění vozidel registrovaných na území ČR (§ 15a odst. 2, 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalobce zjistil v rámci svého oprávnění z registru vozidel evidovaných na území ČR, že žalovaný je registrován jako vlastník a provozovatel osobního motorového vozidla o obsahu válců nad 850 cm3 do 2500 cm3, když se jedná o vozidlo [registrační značka], technický průkaz č. [anonymizováno] [číslo]. V registru silničních vozidel bylo toto vozidlo v době rozhodné evidováno jako provozované, ale bez sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu dle § 3 a 4 zákona č. 168/1999 Sb. Jako vlastník a provozovatel vozidla byl v registru uveden žalovaný, což bylo žalobcem zjištěno dálkovým přístupem do databáze Ministerstva dopravy ČR. Žalovaný toto vozidlo vlastnil a provozoval v době od 23. 4. 2020 do 27. 5. 2020 (po dobu 35 dnů), když vozidlo nebylo po tuto dobu pojištěné, přičemž žalovaný měl povinnost uzavřít zákonné pojištění odpovědnosti za škodu dle §§ 3 a 4 zákona č. 168/1999 Sb. Žalobce má podle § 4 odst. 1 zákona nárok na příspěvek, když podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. činí příspěvek v denní výši za kubaturu tohoto vozidla 65 Kč v souladu s ustanovením § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky MF ČR č. 205/1999 Sb. Podle § 4 odst. 4 zákona žalobce má nárok i na poplatek za mimosoudní uplatnění práva na příspěvek 300 Kč. Celková dlužná částka z titulu úhrady příspěvku a poplatku za mimosoudní uplatnění práva, když žalovaný z tohoto titulu dluží 2 575 Kč. Žalovaný byl vyzýván několika výzvami včetně předžalobní upomínky, jak vyplynulo z doložených výzev a předžalobní upomínky včetně dokladů o odeslání, na toto nijak nereagoval. Pokud tedy soud provedl matematický součet dle § 4 odst. 4 zákona 168/1999 Sb., lze konstatovat, že žalobce má dle § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb. nárok na úhradu příspěvku včetně poplatku ve výši žalované částky. Po aplikaci prokázaného skutkového děje k zákonu č. 168/1999 Sb. a vyhlášce MF ČR č. 205/1999 Sb. je nutno konstatovat, že žaloba je důvodná, a proto jí také soud v celém rozsahu vyhověl. Žalovaný je podle § 1968 a násl. OZ v prodlení s úhradou svého závazku, požadovaná výše úroků je v souladu s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Úspěšnému žalobci soud přiznal dle § 142 odst. 1 o.s.ř. na náhradě nákladů řízení soudní poplatek, odměnu za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby a výzva žalovanému k plnění) při sazbě 200 Kč za úkon (§ 14b odst. 1 bod 1 vyhl. 177/1996 Sb.). Ke každému úkonu soud připočetl 100 Kč na náhradě hotových výdajů (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. 177/1996 Sb.). Celkovou odměnu za právní zastoupení ve výši 900 Kč soud navýšil o 21 % DPH, neboť právní zástupce žalobce je registrován jako plátce této daně. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.