39 C 31/2022-88 — Městský soud v Brně

Původní žalobce ([právnická osoba]) se po žalovaném domáhal zaplacení částky s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu dluhu na pojistném dle smlouvy uzavřené 18. 7. 2019. Takto vzniklá pohledávka za žalovaným byla postoupena na současného žalobce, když soud v souladu s § 107a odst. 1 o.s.ř. vydal usnesení z 16. 3. 2022, č. j. 39 C 31/2022-69, kterým bylo rozhodnuto o tom, s kým bude na straně žalobce v řízení dále pokračováno. Žalobce v žalobě souhlasil s rozhodnutím bez jednání (§ 115a o.s.ř.). Pokud byla žalovanému doručována žaloba, výzva k vyjádření k žalobě a výzva k postupu soudu dle § 115a o.s.ř., k doručení těchto písemností žalovanému došlo fikcí na základě sdělení dle § 49 odst. 4 o.s.ř., které bylo s poučením žalovanému vyvěšeno na úřední desce soudu dne 19. 4. 2022. Žalovaný zůstal v této věci nečinný, obsílku si nevyzvedl, byla naplněna fikce doručení desátým dnem od data vyvěšení výše zmíněného sdělení na úřední desce soudu. Žalovaný se nevyjádřil ani k žalobě ani k postupu soudu dle § 115a o.s.ř., zůstal tedy nečinný, přičemž soud měl za to, že žalovaný s ohledem na obsah poučení v usnesení dle § 115a o.s.ř. dává najevo svůj souhlas s rozhodnutím bez jednání. V rámci provedeného dokazování vzal soud za prokázáno, resp. je mu známa z jiné úřední a rozhodovací činnosti existence právního předchůdce žalobce coby obchodní korporace, která podniká mj. v oblasti pojišťovnictví. Mezi právním předchůdcem žalobce jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla dne 18. 7. 2019 uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo zákonné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [příjmení], [registrační značka]. Žalovaný měl v rámci pojistného období platit pojistné 8 287 Kč ročně s počátkem pojištění 18. 7. 2019. Žalovaný prvé pojistné splatné tohoto dne nehradil ani po opakovaných urgencích. Z toho důvodu došlo k zániku pojištění pro neplacení pojistného, když za dobu trvání pojistné ochrany (18. 7. 2019 – 20. 10. 2020) činí poměrná část dluhu na pojistném 5 959 Kč (pojistná smlouva [číslo] z 18. 7. 2019, přehled předpisů a plateb pojistného z 20. 10. 2020, dodatek ke smlouvě na č. l. 6, výpočet dlužného pojistného, výzva žalovanému z 8. 9. 2020, 31. 3. 2021). Takto vzniklá pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze 4. 11. 2021 postoupena na současného žalobce (smlouva o postoupení pohledávek ze 4. 11. 2021, seznam postoupených pohledávek, výzva žalovanému z 8. 9. 2020, oznámení o zániku pojištění z 14. 11. 2020, výpis z pošty online a dodejka žalovanému na č. l. 8 spisu). Jak již soud uvedl výše, žalovaný v této věci zůstal nečinný, neuvedl ve věci ničeho právně ani skutkově podstatného a významného, neprokázal ani, že by jeho závazek zanikl v mezidobí, byť i částečným plněním. Co se týče právní kvalifikace této věci, je nepochybné, že ve smyslu § 2 a násl. zákona o pojistné smlouvě byla mezi právním předchůdcem žalobce, který podniká v oblasti pojišťovnictví, a žalovaným uzavřena pojistná smlouva podle § 2 a násl. zákona o pojistné smlouvě. Uzavřením tohoto typu smlouvy, jehož předmětem bylo zákonné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla dle § 3 a násl. zákona č. 168/19999 Sb., ve znění novel (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) žalovaný splnil svou povinnost dle § 4 tohoto zákona, kdy se jedná o povinné a zákonné pojištění odpovědnosti. Žalovaný měl řádně a včas hradit pojistné dle §§ 12 a 13 zákona o pojistné smlouvě, když od prvopočátku splátku pojistného nehradil, byť byl k tomuto písemně upomínán. Za tohoto stavu došlo dle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. k zániku pojistné smlouvy právě pro neplacení pojistného, když za dobu trvání pojistné ochrany (18. 7. 2019 – 20. 10. 2020) má žalobce nárok na úhradu poměrné části dlužného pojistného ve výši žalované částky. Po aplikaci právní kvalifikace této věci k prokázanému skutkovému ději, když v mezidobí došlo v souladu s ustanovením § 1879 a násl. OZ k postoupení pohledávky na současného žalobce, má soud za to, že byla prokázána jednoznačně důvodnost žaloby, a proto jí také bylo v celém rozsahu vyhověno. Požadovaná výše úroků z prodlení je v souladu s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř., a to soudní poplatek 400 Kč, odměna za právní pomoc za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva žalovanému k plnění) při sazbě 200 Kč za úkon (§ 14b odst. 1 bod 1 vyhl. 177/1996 Sb.). Ke každému úkonu soud připočetl náhradu hotových výdajů 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. 177/1996 Sb.). Celkovou odměnu za právní zastoupení ve výši 900 Kč soud navýšil o 21 % DPH, neboť právní zástupce žalobce doložil, že je registrován jako plátce této daně. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.