39 C 64/2022-40 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu dne 19. 1. 2022 domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 5 046,74 Kč s příslušenstvím, a to z titulu zaplacení smluvní pokuty za nevrácená zařízení pro příjem mobilních komunikací (modem a set top box), když smlouva o poskytování těchto služeb byla uzavřena mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce, když firma [právnická osoba] a [právnická osoba] zanikla fúzí, přičemž žalobce se stal právním nástupcem těchto firem. Dále pak žalobce požadoval z titulu neuhrazených poplatků za pronájem těchto zařízení dle vyúčtování z dubna, května, června, července a srpna 2020 Smluvní pokuta činí 4 000 Kč, dlužné poplatky za pronájem zařízení 1 046,74 Kč. 2. Pokud soud vydal v této věci platební rozkaz, nepodařilo se jej doručit do vlastních rukou žalované. Za tohoto stavu byl platební rozkaz dle § 173 odst. 2 o.s.ř. zrušen. 3. V rámci pátrání po pobytu žalované soud zjistil, že tato je v současné době hlášena od 19. 5. 2021 na adrese [adresa] (rozhodnutí bez jednání). 4. K doručení těchto písemností žalované došlo fikcí na základě výzvy dle § 49 odst. 2 o.s.ř., která byla s poučením žalované vyvěšena na úřední desce soudu 16. 5. 2022. Přes poučení v této výzvě si žalovaná obsílku řádně nevyzvedla, k doručení tedy došlo fikcí desátým dnem od data vyvěšení výzvy na úřední desce soudu. 5. Žalovaná zůstala v této věci nečinná, nevyjádřila se ani k žalobě ani k rozhodnutí bez jednání. Soud měl tedy za to, že i žalovaná souhlasí s tímto postupem soudu. 6. V rámci prováděného dokazování soud především konstatuje, že z jiné úřední a rozhodovací činnosti je mu známa existence žalobce coby obchodní korporace, která je zapsána v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze s předmětem podnikání v oblasti provozování radiomobilních služeb, elektronických komunikací apod. Z úřední činnosti je rovněž známo to, že firma [právnická osoba] a [právnická osoba] zanikla, a to právě v důsledku fúze sloučením těchto firem s firmou [právnická osoba], která je nástupnickou společností od 1. 4. 2020, když na žalobce přešlo veškeré jmění, tedy i práva a povinnosti zanikajících firem. 7. Žalovaná uzavřela se žalobcem, resp. právním předchůdcem žalobce, firmou [právnická osoba], smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, a to v souladu s § 63 zákona o elektronických komunikacích. Z bližšího obsahu této smlouvy soud zjistil, že předmětem objednaných služeb byly služby týkající se poskytování [anonymizováno] internetu a dále pak balíček televize k internetu. Nedílnou součástí smluvních ujednání byla i dohoda o pronájmu modemu wifi a pronájem set top boxu za dohodnutou cenu 70 Kč měsíčně. Žalovaná uzavřela smlouvu prostřednictvím svého zástupce, [jméno] [příjmení], které byla udělena plná moc 26. 11. 2019. Žalovaná měla povinnost dle článku 5.1 všeobecných obchodních podmínek, s přihlédnutím k článku [číslo] těchto podmínek, řádně a včas hradit ceny za poskytované a objednané služby elektronických komunikací, když žalovaná tuto svoji povinnost přestala plnit, přičemž vyúčtování [číslo] se splatností 20. 5. 2020, [číslo] se splatností 20. 6. 2020, [číslo] se splatností 20. 7. 2020, [číslo] se splatností 20. 8. 2020 řádně a včas neuhradila. Jako variabilní symbol k těmto vyúčtováním je uvedeno číslo smlouvy výše specifikované, a to [číslo]. Ze zakázkového listu, který slouží zároveň jako příjmový pokladní doklad, vyplývá, že instalace předmětného zařízení byla žalované provedena na adrese [adresa], za který měla hradit nájemné 70 Kč za každé zařízení (smlouva o poskytování služeb veřejně dostupných elektronických komunikací z 25. 11. 2019, plná moc z 26. 11. 2019, všeobecné obchodní podmínky žalobce, vyúčtování [anonymizováno] [číslo] se splatností 20. 5. 2020, [číslo] se splatností 20. 6. 2020, [číslo] se splatností 20. 7. 2020, [číslo] se splatností 20. 8. 2020, všeobecné obchodní podmínky). 8. Co se týče případného ujednání o smluvní pokutě, pokud žalobce odkazuje na to, že smluvní pokuta byla ujednána v písmenu f) výše zmíněné smlouvy, v tomto bodě, resp. písmenu smlouvy je uvedeno, že v případě, že bude účastník na základě této smlouvy užívat audiovizuální mediální služby na vyžádání, potvrdil a potvrzuje, že se seznámil s podmínkami poskytování těchto služeb zveřejněných na příslušných internetových stránkách k datu podpisu smlouvy a vzal na vědomí, že tyto jsou součástí smlouvy. Smlouva byla uzavřena písemně s dalším odkazem na obchodní podmínky, když v samotném písemném vyhotovení smlouvy není zcela jednoznačně a zřejmě uvedeno, jakou smluvní pokutu, z jakých důvodů má případně žalovaná hradit. Smluvní pokuta je dohodnuta v článku 7.6 všeobecných obchodních podmínek, kde je dohodnuto, že pokud uživatel, v tomto případě žalovaná, nevrátí poskytnuté přijímací zařízení (modem a set top box) ve lhůtě 14 dnů od data ukončení smlouvy na své náklady a nebezpečí, či zařízení vrátí v nefunkčním stavu neodpovídajícím běžnému opotřebení, bude žalobce oprávněn účtovat žalované jednorázovou smluvní pokutu dle sazebníku, a to 2 000 Kč za každé nevrácené zařízení (všeobecné obchodní podmínky). 9. Protože žalovaná nehradila vyúčtování tak, jak je shora uvedeno, došlo ze strany poskytovatele služeb k odstoupení od smlouvy, a to přípisem z 8. 9. 2020 (sazebník poplatků a služeb [právnická osoba]). Žalovaná tato zařízení nevrátila, na odstoupení od smlouvy nijak nereagovala. Za tohoto stavu zaslal právní zástupce žalované na adresu [adresa]). 10. Žalobce se tedy domáhá po žalované zaplacení smluvní pokuty za nevrácený modem a set top box, když žalovaná byla vyzvána k úhradě smluvních pokut, mj. i v předžalobní upomínce a dále pak ve vyúčtování, upomínce z 20. 5. 2020 a dalších. Žalovaná tedy má dle názoru žalobce uhradit smluvní pokutu, dále pak cenu za pronájem přijímacího zařízení za období od dubna 2020 do srpna 2020 a dále pak musí uhradit poplatek za odpojení z důvodu existence nedoplatku a zrušení smlouvy odstoupením. 11. Co se týče právní kvalifikace této věci, soud dospěl k závěru, že ve smyslu ustanovení § 1721 a násl. OZ, s přihlédnutím k § 63 a násl. zákona o elektronických komunikacích, došlo mezi účastníky k uzavření závazkového vztahu, jehož obsahem bylo poskytování služeb elektronických komunikací (internet, TV) žalované. Žalovaná měla dle písmene f) smlouvy o elektronických komunikacích hradit smluvní pokutu, když však přímo ve smlouvě smluvní pokuta sjednána nebyla, neboť, jak vyplývá z výše uvedené citace písmene f) smlouvy, zde žalovaná potvrdila, že se seznámila se zněním obchodních podmínek, kde v článku 7.6 všeobecných obchodních podmínek je uvedeno, že pokud žalovaná nevrátí v případě ukončení smlouvy přijímací zařízení, za které měla platit nájem, bude povinna hradit smluvní pokutu dle ceníku 2 000 Kč za každé zařízení. V tomto bodě ujednání o smluvní pokutě soud shledává neplatným, a to s přihlédnutím k nálezu ÚS ČR z listopadu 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11, kde Ústavní soud uvedl, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání, které zakládá právo na smluvní pokutu, nemůže být sjednáno pouze ve všeobecných obchodních podmínkách a v ceníku, ale ve smlouvě samotné, tedy v listině, na které žalovaná jako spotřebitel připojila svůj podpis. Opačný postup je v rozporu se zásadou poctivosti a nelze mu přiznat právní ochranu. Pokud žalobce odkazuje v písemném odůvodnění žaloby, konkrétně na písmeno f) smlouvy, z písemného vyhotovení tohoto bodu smlouvy vyplývá, že žalovaná potvrzuje, že se seznámila a souhlasí s podmínkami pro používání služeb, kdy potvrzuje rovněž, že se seznámila se zněním obchodních podmínek. Soud tedy nepřisvědčil tomu, že toto ujednání přímo ve smlouvě svědčí o tom, že smluvní pokuta byla sjednána v souladu s právním názorem Ústavního soudu, jak je uvedeno v jeho nálezu. Soud tedy konstatuje, že smluvní pokuta nebyla sjednána platně a v tomto rozsahu, tedy ohledně smluvní pokuty 2x 2 000 Kč za nevrácený wifi modem a set top box žalobu zamítl, neboť takovéto ujednání je neplatné. Ve zbytku je nutno konstatovat, že co se týče poplatku za odpojení a nájemného 70 Kč za každé zařízení od dubna 2020 do srpna 2020, je žaloba důvodná, neboť součástí ujednání ve smlouvě byla i povinnost žalované hradit nájem za pronajaté elektro-zařízení v souladu s ustanovením § 2201 a násl. OZ, s přihlédnutím k § 2217 odst. 1 OZ. Pokud tedy žalobce požadoval nájemné a servisní poplatek za odpojení, v tomto směru byla žaloba shledána důvodnou a ve výroku II. bylo v tomto rozsahu žalobě vyhověno. 12. Žalobce byl úspěšný v méně jak v polovině žalobní jistiny, resp. požadované částky, je proto rovněž odůvodněno to, že soud žádnému z účastníků nepřiznal náklady řízení, neboť žalobci tyto s ohledem na míru jeho úspěchu či neúspěchu nelze přiznat a žalované s přihlédnutím k její nečinnosti náklady řízení nemohly vzniknout.