41 C 23/2022-86 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 22. 3. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, podle kterého by soud odepřel uznání a výkon Elektronického platebního rozkazu vydaného soudem v Miláně dne 20. 7. 2019, R.G. č. 33122/ 2019. V odůvodnění svého návrhu žalobce uvedl, že mu byl prostřednictvím zdejšího soudu dne 11. 12. 2019 doručený elektronický platební rozkaz vydaný soudem v Miláně, kterým mu byla uložená povinnost zaplatit žalovanému do 40 dnů ode dne jeho doručení částku 149.528,83 EUR s úroky a náklady řízení v celkové částce 2.906,50 EUR, anebo ve lhůtě 50 dnů od jeho doručení proti němu podat odpor. Ten žalobce podal dne 23. 1. 2020, a to jak prostřednictvím Městského soudu v Brně, tak i prostřednictvím DHL přímo k příslušnému soudu v Miláně. Přesto mu byla dne 18. 1. 2021 ze strany žalovaného doručená výzva k úhradě dluhu s tím, že nebude-li na dluh dobrovolně plněno, bude nárok vymáhat prostřednictvím exekuce. Žalobce dále uvedl, že uznání a výkon rozhodnutí jsou zjevně v rozporu s veřejným pořádkem České republiky, neboť podle ustanovení čl. 45, odst. 1, písm. a) nařízení Brusel I bis mu nebyl elektronický platební rozkaz doručený v dostatečném časovém předstihu a takovým způsobem, aby mu byla umožněná příprava obhajoby ve smyslu ustanovení čl. 45, odst. 1, písm. b) nařízení Brusel I bis. Předně mu však postupem milánského soudu bylo učiněno příkoří, neboť bylo zásadním způsobem porušené jeho právo na spravedlivý proces, když jeho odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu byl milánskému soudu doručený řádně a včas. Po včasně podaném odporu mělo bezesporu následovat řádné ústní projednání věci, k čemuž však nedošlo. Žalobce zdůraznil, že milánský soud nebyl ani soudem příslušným ve věci cokoliv rozhodovat, když podle ustanovení čl. 4, odst. 1 nařízení Brusel I bis je příslušným soudem pro vedení soudního sporu Městský soud v Brně. Pokud navrhovatel požadoval v rámci svého návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu v Itálii o úhradu částky 144.757,38 EUR, tak ve skutečnosti žalobci byla elektronickým platebním rozkazem uložená povinnost zaplatit žalovanému částku 149.525,83 EUR. To ve spojení s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu nedává žádný smysl. Milánský soud tak v řízení rozhodl o zcela jiném nárok, než který byl uvedený návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Také lhůta 50 dnů určená pro podání odporu a přípravy obhajoby byla zcela nedostačující, neboť se žalobce nemohl fakticky seznámit s podklady a ani si v Itálii sehnat dostatečně kompetentního zástupce. 2. Městský soud v Brně poprvé ve věci rozhodl usnesením č. j. 41 Nc 801/2021-22 dne 9. dubna 2021, když na základě žalobcových tvrzení a jím předložených listinných důkazů jeho návrh v plném rozsahu zamítl. V uvedeném rozhodnutí soud mimo jiné dovodil, že není-li prozatím vedená žádná exekuce ani vykonávací řízení vůči žalobci, tak není dán ani důvod ve věci rozhodnout o odepření uznání a výkonu rozhodnutí. 3. Pro včasně podané odvolání ve věci rozhodoval Krajský soud v Brně, který svým usnesením č. j. 20 Co 116/2021-37 ze dne 15. listopadu 2021 rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil zpět k dalšímu řízení. Krajský soud v Brně v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že je nezbytné rozlišovat mezi odepřením uznání cizího rozhodnutí, které se podle čl. 36 nařízení Brusel I bis v jiném členském státě uzná bez dalšího, když v čl. 45 citovaného nařízení je upravená možnost odepřít uznání rozhodnutí, a to v samostatném řízení, které má povahu předběžného opatření svého druhu a mezi odepřením výkonu rozhodnutí zakotveném v čl. 46 citovaného nařízení, které je pojmově spojené s vykonávacím řízení. Jde tak o další typ řízení, které nelze s odepřením uznání směšovat. Pokud jsou uvedené instituty žalobcem směšovány, je nezbytné rozpor ve skutkových tvrzeních odstranit. Krajský soud dále uvedl, že proti žalobci již bylo žalovaným zahájené, na základě elektronického platebního rozkazu Tribunale di Milano, exekuční řízení. To je vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 75 EXE 2013/2021. 4. K výzvě soudu žalobce upřesnil, že si je vědom rozdílů mezi řízením podle čl. 45 a čl. 46 nařízení Brusel I bis. V této věci hodlal iniciovat obě dvě řízení. Dále zdůraznil, že vůči němu již bylo zahájené exekuční řízení podle elektronického platebního rozkazu vydaného soudem v Miláně. Ve vedeném exekučním řízení však bylo rozhodnuto o odkladu provedené exekuce proti žalobci jako povinnému, a to do pravomocného rozhodnutí ve věci sp. zn. 41 Nc 801/2021 Městského soudu v Brně o odepření uznání a výkonu rozhodnutí. Žalobce také uvedl, že má za to, že je možné, v tomto soudem vedeném řízení rozhodnout o obou jeho návrzích, byť se týkají stejného rozhodnutí milánského soudu, neboť je zjevné, že se jeho argumentace a výhrady vůči vydanému elektronickému platebnímu rozkazu u obou návrhů překrývají. Pokud byl proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu milánského soudu podaný včasný odpor, měl být elektronický platební rozkaz bez dalšího zrušený, neboť je zjevné, že se odpor musel k soudu v Miláně dostat prostřednictvím [právnická osoba] včas. Tzn., že milánskému soudu byl předložený v řádné 50 denní lhůtě určené k podání odporu. Proto výzva k dobrovolnému plnění dluhu, která mu byla ze strany žalovaného doručená dne 18. 1. 2021, je zcela bezpředmětá. Elektronický platební rozkaz milánského soudu nikdy nemohl nabýt právní moci. Hrubým způsobem bylo porušené jeho právo na spravedlivý proces, když jeho věc nebyla řádně projednána. Jeho současné využití ustanovení čl. 45 i čl. 46 nařízení Brusel I bis je zcela v souladu s právem. Protože byl naplněn smysl ustanovení čl. 45, odst. 1, písm. a) nařízení Brusel I bis je možné odepřít jak uznání elektronického platebního rozkazu, tak i jeho výkon, když jeho argumentace pro odepření výkonu elektronického platebního rozkazu je fakticky stejná jako v případě odepření uznání. I proto bylo možné oba dva procesní návrhy kumulovat do jednoho podání/žaloby. 5. Z listin k návrhu připojených soud zjistil následující skutkový stav věci. 6. Z odporu žalobce proti elektronickému platebnímu rozkazu R. G. č. 33122/ 2019 ze dne 16. 1. 2020 vyplývá, že je adresován Tribunale di Milano, který uvedený elektronický platební rozkaz vydal. Z jeho obsahu vyplývá, že dodávku pneumatik žalobce nepřevzal, a že milánský soud není soudem příslušným k projednání dané věci. Žalobce pak disponuje pohledávkou za [právnická osoba] [příjmení] [jméno], a že samotný výrok elektronického platebního rozkazu je v rozporu s žalobním návrhem. 7. Z výzvy k dobrovolné úhradě dluhu, kterou [právnická osoba] [příjmení] [jméno] zaslala žalobci, soud zjistil, že jí byl žalobce vyzván k dobrovolné úhradě částky 149.528,83 EUR v souladu s vykonatelným elektronickým platebním rozkazem RG n. 33122 2019. 8. Z italského návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 28. 6. 2019 je zjevné, že byl podán [právnická osoba] [příjmení] [jméno]. proti žalobci, když jeho výroková část zní na částku 144.757,38 EUR s úrokem. Na jeho základě byl soudem v Miláně vydán elektronický platební rozkaz RG n. 33122 2019, jímž byla žalobci uložená povinnost zaplatit [právnická osoba] [příjmení] [jméno]. částku 149.528,83 EUR s příslušenstvím, resp. s úroky a náklady řízení. 9. Z listin založených na č. l. 47 – 53 spisu bylo soudem zjištěno, že žalobce podal proti mu doručenému elektronickému platebnímu rozkazu odpor, který Tribunale di Milano zaslal prostřednictvím [právnická osoba], o čemž svědčí mimo jiné i doklady o zaplacení poplatku/částky za doručení odporu, obálka a průvodní list. Z nich je patrné, že žalobce odpor k posledně jmenovanému soudu podával. Odpor měl být podán jak v českém jazyce, tak i v překladu do italštiny. 10. Z listiny založené na č. l. 70 – 72 spisu ve spojení s jejím překladem (soudem pořízeným) bylo zjištěno, že jde o rozhodnutí Tribunale di [jméno] o odmítnutí odporu s tím, že z jeho obsahu vyplývá, že je na místě nepřihlédnout k ve věci podanému odporu proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu, neboť ten byl neúplný. Milánský soud odkazuje na datum 21. 10. 2019, kdy měl být elektronický platební rozkaz žalobci doručený s tím, že řádná lhůta pro podání odporu mu již uplynula. 11. Z připojeného spisu sp. zn. 28 Cd 1272/2019 Městského soudu v Brně (dále i jen„ Cd spisu“) vyplývá, že Tribunale di Milano zdejšímu soudu, jako soudu dožádanému, doručil žádost o doručení listin žalobci/ [právnická osoba] s.r.o. Dožádání bylo Tribunale di Milano vypravené dne 16. 10. 2019. Zdejšímu soudu bylo doručené dne 21. 10. 2019. Z obsahu Cd spisu je zjevné, že dožádání Tribunale di Milano bylo doručené za využití příslušného formuláře nařízení Evropského parlamentu a Radu (EU) č. 1393/2007 Městský soud v Brně dal dne 22. 10. 2019 Tribunale di Milano avízo o doručení dožádání dožádanému soudu. Z listin dále v Cd spise založených, jakož i z pokynů soudkyně spis referující vyplývá, že žalobci/ [právnická osoba] s.r.o. byl elektronický p