41 C 29/2022-43 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal vydání rozhodnutí, podle kterého by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 2 000 Kč. Uvedeného plnění se žalobce domáhal z titulu účtované smluvní pokuty, kterou žalovaný nezaplatil, byť se k její úhradě, pro případ porušení smluvních povinností, zavázal. Konkrétně v případě nevrácení modemu /COMPAL CH7465LG ED3 Wifi Emta (DC537CAA8305) /, který měl od žalobce zapůjčený. Dále žalobce po žalovaném nárokoval úhradu částky 738,98 Kč skládající se: 1) z částky 500 Kč, která představuje sjednané náklady za proběhlý upomínkový proces související s prodlením žalovaného, 2) z částky 79,67 Kč za pronájem shora uvedeného zařízení (69,58 Kč) a bezdrátového telefonu (10,09 Kč) za prosinec 2019, splatné dne 20. 1. 2020, 3) z částky ve výši 79,67 Kč za pronájem shora uvedeného zařízení (69,58 Kč) a bezdrátového telefonu (10,09 Kč) za leden 2020, splatné dne 20. 2. 2020 a 4) z částky 79,67 Kč za pronájem shora uvedeného zařízení (69,58 Kč) a bezdrátového telefonu (10,09 Kč) za únor 2020, splatné dne 20. 3. 2020 Kč. 2. Žalobce i žalovaný k výzvě soudu ve smyslu ustanovení § 115a) zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) souhlasili s projednáním věci samé bez nařízení jednání. Žalovaný na výzvu mu soudem zaslanou a jemu doručenou dne 23. 6. 2022 nereagoval. S odkazem na znění ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tak s postupem podle § 115a) o. s. ř. souhlasil. 3. Ze smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací (dále„ smlouva“) je zjevné, že byla uzavřená mezi účastníky řízení v prosinci 2015. Podle jejího obsahu se žalobce zavázal žalovanému dodávat do odběrného místa [ulice a číslo] v [obec] služby elektronických komunikací – internetové připojení a žalovaný se za provedené dodávky zavázal hradit jejich cenu. Ze zakázkového listu je zjevné, že žalovanému byly dány k dispozici modem a telefonní zařízení umožňující příjem internetového signálu/služby, o čemž také svědčí stranami podepsaný zakázkový list ze dne 26. 2. 2016. Z obsahu smlouvy je dále patrné, že se žalovaný zavázal v případě porušení svých smluvních povinností zaplatit žalobci smluvní pokutu, která podle ceníku činí 2 000 Kč za nevrácení zařízení – modem. Ceníkem byla upravená i cena za měsíční pronájem modemu ve výši 70 Kč a telefonu ve výši cca 10 Kč. Z výzvy k úhradě dluhu se podává, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu na adresu, kterou žalobci sdělil. 4. Z odstoupení od smlouvy ze dne 18. 3. 2020 je patrné, že žalobce smluvní vztah (pro existenci dluhu) k datu 31. 3. 2020 ukončuje. Žalovaný je rovněž upozorňován na možnost účtovat poplatek podle ceníku ve výši 500 Kč, když žalovaný s žalobcem aktivně komunikoval ve vztahu k možné úhradě dluhu. 5. S ohledem na znění ustanovení § 115 a) o. s. ř. soud uvádí, že je možné v tomto případě rozhodnout bez provádění dokazování, a to jen na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci s takovým postupem souhlasili. Předně lze uvést, že žaloba žalobce je po právu, neboť jeho pohledávka odpovídá obsahu listinných důkazů, z nichž je zřejmé, že mezi stranami byla uzavřená platná smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací ve smyslu ustanovení § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., na základě které žalobce uskutečňoval pro žalovaného poměrně dlouhou dobu dodávky služeb elektronických komunikací a internetového pokrytí do odběrného místa [ulice a číslo] v [obec]. Co se týká dílčích částek v řízení žalobcem uplatněných, tak i ty byly listinami do spisu založenými řádně podložené, když zároveň odpovídají obsahu žalobcova ceníku. Samotnou smlouvu soudu shledal dostatečně jasnou, určitou a strany tedy zavazující. Zjevné je, že zařízení určená pro příjem služby byla žalovanému žalobcem dodána, a že služby byly poskytovány. Tedy, že žalobce své povinnosti ze smluvního vztahu plnil. Bylo tak již jen na žalovaném, aby prokázal, že dluh uhradil, anebo že se své povinnosti zbavil jiným způsobem. To se však v řízení nestalo. 6. Lze dodat, že i výše nájemného ve výši 70 Kč, resp. 10 Kč/měsíčn za poskytnutí modemu/telefonního zařízení jsou částkami zcela přiměřenými a soudu známými z obdobných projednávaných věcí. Též nejsou v rozporu se smluvní autonomií stran sporu a žalovaného nepřiměřeně nepoškozují (coby spotřebitele ve smyslu ustanovení § 419 a § 1810 a násl. občanského zákoníku). Uvedené platí i v případě paušální částky 500 Kč za úkony souvisejícími s upomínkami o úhradu dluhu. Pro vše uvedené neměl soud jediný důvod žalobci nárok nepřisoudit. Tomu odpovídá výrok I. rozsudku. 7. Výrok o nákladech řízení soud opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl ve věci procesně úspěšný. Náklady řízení představují: uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč (přiznaný podle sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb.), náklady právního zastoupení za 3 úkony právní služby, tj. 3x 200 Kč (podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.), a to za převzetí věci, podání žalobního návrhu a předžalobní upomínku. Dále žalobci podle § 11 odst. 1 písm. a) a d), náleží 3x režijní paušál po částce 100 Kč (podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a účtované DPH ve výši 21 % z poskytnutých právních služeb ve výši 189 Kč Celkem tedy 1 489 Kč.