41 C 43/2022-36 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou ze dne 21. 7. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky 8 165 Kč s příslušenstvím. Žalobní návrh odůvodnil tak, že žalovaný jako provozovatel motorového vozidla [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] se zdvihovým objemem válců motoru od 1850 cm3 do 2500 cm3, neměl v období od 1. 11. 2019 do dne 29. 2. 2020 sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoliv mu tato povinnost plyne ze zákona. Žalobci tak měl vzniknout nárok na úhradu částky 8 165 Kč jako příspěvku podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ ZPOV) a dále na úhradu poplatku ve výši 300 Kč podle vyhlášky č. 205/1999 Sb. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek /na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) se žalovaný nevyjádřil a žalobce vyslovil s takovým postupem souhlas již v návrhu/. Soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 4. Z upozornění na nedoplatek příspěvku do garančního fondu ČKP a z předžalobních upomínek k úhradě příspěvku vyplývá, že žalovaný byl žalobcem vyzýván k úhradě žalované částky před podáním žaloby, když shora popsané vozidlo nebylo v období od a od 1. 11. 2019 do dne 29. 2. 2020 povinně pojištěné. Snahou žalobce bylo žalovaného listinami obeslat na kontaktní adresu [ulice a číslo] v [obec] (Tehdy pro žalovaného vedenou v registru obyvatel.) Tam mu byla zaslaná i výzva před podáním žaloby. Dále platí, že Magistrát města Brna, odbor dopravně správních činností potvrdil, že vlastníkem i provozovatelem vozidla byl v žalovaném období právě žalovaný. 5. Soud v projednávané věci podřadil závěry o skutkovém stavu pod následující právní normy. 6. Ustanovení § 1 odst. 2 ZPOV stanovuje povinnost vlastníka či provozovatele vozidla, pojistit vozidlo dle tohoto zákona. 7. Podle dikce § 4 odst. 1 ZPOV vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti své vozidlo pojistit a dle odst. 4 tohoto ustanovení také náklady kanceláře spojené s vymáháním příspěvku. 8. Podle ustanovení § 4 odst. 6 ZPOV povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Podle odstavce 7 téhož ustanovení pak výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 9. Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí denní sazba příspěvku u osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3 včetně částku 65 Kč. 10. V dané věci soud dospěl k závěru, že je žaloba důvodná. Žalovaný, jakožto osoba povinná k zaplacení příspěvku u vozidla [registrační značka], [VIN kód], tak neučinil v období od 1. 11. 2019 do dne 29. 2. 2020. Nesplnil tak svoji zákonnou povinnost uzavřít k vozidlu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidel. Žalobce naopak splnil svoji povinnost podle ustanovení § 4 odst. 6 a 7 ZPOV, když žalovaného vyzval k úhradě příspěvku. Žalovaný je tedy ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 ZPOV osobou povinnou k úhradě příspěvku ve výši 7 865 Kč (denní sazba poplatku 65 Kč po dobu 121 dnů), ale i poplatku/nákladu s tím spojeným ve výši 300 Kč, který soud shledal přiměřeným. Soud proto žalovanému mohl uložit povinnost zaplatit žalobci celkovou částku 8 165 Kč. 11. Protože se žalovaný dostal s úhradou svého dluhu do prodlení, přiznal soud žalobci také úroky z prodlení z dlužné částky jdoucí, a to v souladu s ustanovením § 1970 o. z., ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. Výrok o nákladech řízení soud opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl ve věci procesně úspěšný. Náklady řízení představují: uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč (přiznaný podle sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb.), náklady právního zastoupení za 3 úkony právní služby, tj. 3 x 200 Kč (dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.), a to za převzetí věci, podání žalobního návrhu a předžalobní upomínku. Dále žalobci podle § 11 odst. 1 písm. a) a d), náleží 3x režijní paušál po částce 100 Kč (dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a účtované DPH ve výši 21 % z poskytnutých právních služeb ve výši 189 Kč Celkem tedy 1 489 Kč.