41 C 50/2021-72 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal vydání rozhodnutí, podle kterého by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 4 000 Kč a částku 1 094,55 Kč. Prvního z uvedených plnění se žalobce domáhal z titulu dvou dlužných smluvních pokut po 2 000 Kč, nárokovaných v souvislosti s porušením smluvních povinností ze strany žalovaného. Konkrétně žalovaný žalobci řádně a včas nevrátil: MODEM COMPAL CH7465LG ED3 WIFI EMTA (SN: MAC: 905C448B4304) a zařízení [právnická osoba] PVR HDD USB READY (SN: 00540801290 MAC) /Dále i jen„ zařízení“ /, byť to bylo mezi stranami sjednáno v rámci smluvních ujednání ve smlouvě [číslo] o elektronických komunikacích. Žalovaný o sjednané smluvní pokutě v případě nevrácení shora uvedených věcí věděl. Na své povinnosti však rezignoval. Druhá z nárokovaných částek představuje dluh za pronájem obou elektronických zařízení, když oporu mají ve vyúčtováních splatných v měsíčních periodách, a to pro období od dubna 2018 do srpna 2018. Konkrétně mělo jít o částky: 129,39 Kč za duben, 140 Kč za květen, 140 Kč za červen, 140 Kč za červenec, 140 Kč za srpen a dále o částku ve výši 405,16 Kč, která představuje sankci/poplatek za administrativní náklady související s odpojením zařízení v případě neřádného způsobu ukončení smlouvy, jak se tomu stalo v tomto případě ze strany žalovaného. Vše v řízení nárokované má pak oporu ve sjednané smlouvě, ve všeobecných podmínkách, ale i v ceníku. 2. Žalobce i žalovaný k výzvě soudu ve smyslu ustanovení § 115a) zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) souhlasili s projednáním věci samé bez nařízení jednání. Žalovaný na výzvu mu soudem zaslanou a jemu doručenou dne 16. 4. 2022 nereagoval. S odkazem na znění ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tak s postupem podle § 115a) o. s. ř. souhlasil. 3. Z výpisu z obchodního rejstříku je zjevné, že žalobce je subjektem existujícím. Ze smlouvy mezi stranami uzavřené v březnu 2017 vyplývá, že žalovaný uzavřel s žalobcem smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, a to pro jím užívaný byt na ulici [ulice] [číslo] v [obec], kam měl žalobce dodávat nejen internet, ale i další služby ve smlouvě popsané. Žalovaný se zavázal hradit žalobci měsíční nájem ve výši 70 Kč za pronájem modemu wifi ED3.0 a 70 Kč za pronájem HD Boxu, též vždy po 70 Kč za ten který měsíc. Sjednán byl i rozsah poskytovaných služeb, ale zároveň i smluvní sankce spočívající v tom, že v případě nevrácení uvedených zařízení bude možné nárokovat i smluvní pokutu. 4. Z jednotlivých vyúčtování za jednotlivá období od dubna 2018 do srpna 2018 se podává, jaké částky žalobce po žalovaném účtuje, když zároveň cena pronájmu je v nich pravidelně uváděná, vždy částkami ve výši 70 Kč za jedno ze zapůjčených zařízení. Ze zakázkového listu je patrné, že dne 31. 3. 2017 došlo k montáži zařízení umožňující příjem internetového signálu včetně wifi, když montážní protokol je krytý podpisy technika i žalovaného. 5. Z upomínky k úhradě dluhu doručované žalovanému na kontaktní adresu [ulice a číslo] v [obec] vyplývá, že by měl uhradit částky, které jsou prakticky specifikované v žalobním návrhu. Z ceníku poskytnutých služeb (č. l. 37 spisu) je zjevné, že v případě nevrácení zařízení – modemu, wifi je možné účtovat klientovi/žalovanému vždy částku ve výši 2 000 Kč. Všeobecné podmínky žalobce do spisu založené dále rozepisují vzájemná práva a povinnosti smluvních stran sporu. 6. S ohledem na znění ustanovení § 115 a) o. s. ř. soud uvádí, že je možné v tomto případě rozhodnout bez provádění dokazování, a to jen na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci s takovým postupem souhlasili. Předně lze uvést, že žaloba žalobce je po právu, neboť jeho pohledávka odpovídá obsahu listinných důkazů, když je zřejmé, že mezi stranami byla uzavřená platná smlouva ve smyslu ustanovení § 63 zákona 127/2005 Sb. o elektronických komunikací, podle které bylo nejdůležitější povinností žalobce poskytnout žalovanému modem/wifi a STB zařízení, tedy možnost internetového připojení v příslušné kvalitě. Naopak nejdůležitější povinností žalovaného bylo hradit cenu za dodané služby a splátky nájmu obou mu žalobcem poskytnutých zařízení. Jelikož žalovaný zařízení nevrátil a své povinnosti přestal plnit, vznikl žalobci nárok na úhradu jak částky 1 094,55 Kč (suma dluhu na nájemném a poplatku souvisejícím s deaktivací nevrácených zařízení), tak i nárok na úhradu obou smluvních pokut za nevrácená nařízení. Uvedené má svoji oporu v obsahu smlouvy, v ceníku, ale i ve všeobecných podmínkách (§ 2048 občanského zákoníku) Tomu odpovídá výrok I. rozsudku. 7. Výrok o nákladech řízení soud opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl ve věci procesně úspěšný. Náklady řízení představují: soudní poplatek ve výši 400 Kč (přiznaný podle sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb.), náklady právního zastoupení za 3 úkony právní služby, tj. 3 x 200 Kč (podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.), a to za převzetí věci, podání žalobního návrhu a předžalobní upomínku. Dále žalobci podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) a d), náleží 3x režijní paušály po 100 Kč (dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a účtované DPH ve výši 21 % z poskytnutých právních služeb ve výši 189 Kč Celkem tedy 1 489 Kč.