41 C 68/2021-94 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se původně žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal vydání rozhodnutí, podle kterého by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 15.707,73 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 15.707,73 Kč od 19. 1. 2021 do zaplacení. Žalobce ve své žalobě podrobně rozepsal, na základě jakého skutkového stavu a z jakých částek by se měl jeho nárok skládat. Zdůraznil, že zjevné je, že žalovaný měl užívat byt v rámci podnájemního vztahu, který mu žalobce se souhlasem pronajímatele přenechal. Za opuštění bytové jednotky ze strany žalovaného (k datu 10. 6. 2020) nárokoval žalobce po žalovaném ušlý nájem za celý červen 2020 ve výši 13.216 Kč a za dva červencové dny ve výši 853 Kč Celkem tedy ve výši 14.069 Kč. Dále měla žalovanému vzniknout povinnost zaplatit žalobci částku 8.510 Kč, která představuje cenu za zajištění úklidu a za vymalování bytové jednotky, jakož i povinnost zaplatit žalobci částku 300 Kč, coby ceny za upomínku k úhradě dluhu, neboť na tom se strany vzájemně dohodly. Žalobce dále uvedl, že mu žalovaný dluží i za vyúčtování elektrické energie a služeb, a to celkem 8.144,76 Kč. Pokud žalobce přihlédnul ke kauci, kterou žalovaný v minulosti uhradil, a která byla složená v částce 13.316 Kč, tak je jasné, že by měl jeho výsledný dluh činit částku 17.707,76 Kč. Protože žalovaný v souladu s výzvou k úhradě dluhu uhradil žalobci ještě 2 x 1.000 Kč, byla žaloba vůči žalovanému původně podaná pro úhradu částky 15.707,76 Kč. 2. Následně žalobce upřesnil, že částka 15.707,76 Kč (po provedeném zápočtu ve vztahu k platbám, které žalovaný provedl) je tvořená částkou 6.897,76 Kč, jenž představuje neuhrazené vyúčtování za energie, částkou 8.510 Kč, coby neuhrazenou cenou za výmalbu a úklid a částkou 300 Kč, jako neuhrazenou cenou za upomínku. Dále žalobce navrhnul, aby mu byla přisouzená částka 9.762,99 Kč. Proto o uvedenou částku rozšířil žalobou uplatněný nárok, takže se předmětem řízení (po připuštění změny ze strany soudu) stala částka 25.470,72 Kč s příslušenstvím, jak je uvedené ve výroku I. rozsudku. 3. V rámci doplnění skutkových tvrzení žalobce uvedl, že částka 8.510 Kč za výmalbu bytu je žalovanému fakturována z toho důvodu, že uvedené náklady musel sám vynaložit, což prokazuje také do spisu založenou fakturou a dokladem o úhradě. Co se týká vyúčtování energií ve výši 8.144,76 Kč, tak uvedenou částku požaduje za období od 1. 8. 2019 do 31. 12. 2019. Vyúčtování poskytnuté majitelem bytu za rok 2019 je dílem zkreslené, a to z toho důvodu, že jak vlastník domu, tak i jeho nájemce měli stanovené ve vztahu k nájemci, resp. podnájemníkovi jinou výši záloh za služby s nájmem souvisejícími. Vyúčtování samotné nikdy rozporováno nebylo, když má oporu i v dalších do spisu založených listinách. Co se týká částky 9.762,99 Kč, tak uvedenou částku žalobce nárokoval z titulu vyúčtování služeb a energií za období od 1. 1. 2020 do 2. 7. 2020, a to opět ve vztahu k tomu, že i žalobce zaplatil cenu služeb a energií vlastníkovi nemovitosti. Případný rozdíl úhrad je dán dílčí rozdílností ve výši stanovených záloh vlastníkem nájemníkovi a nájemníkem podnájemníkovi. 4. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Ze strany soudu byl řádně a včas obeslán způsobem přípustným podle zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen„ o. s. ř.“), a to jak na území České republiky, tak na území Slovenska. Tedy na adresu uvedenou v evidenci obyvatel České republiky, tak i na adresu uvedenou evidenci obyvatel na Slovensku. Protože se žalovaný k věci nevyjádřil, soud ve věci rozhodoval bez jeho přítomnosti a na základě obsahu listinných důkazů do spisu založených. 5. Soud ve věci provedl dokazování, na základě kterého zjistil následující skutkový stav věci. 6. Z vyúčtování do spisu založeného je zjevné, že žalobce sumarizoval náklady, které mu vznikly v souvislosti s výmalbou bytu a s přihlédnutím k složené kauci, ušlému nájmu až na částku 17.707,73 Kč. Zároveň se evidenčního listu k bytu č. B [číslo] podává, že výše nájemného činila částku 10.900 Kč a služeb s nájmem souvisejících částku 2.316 Kč. 7. Z informace o jednotce [číslo] v budově [adresa] v k. ú. [obec], [list vlastnictví] je patrné, že náleží do majetku [příjmení] [územní celek]. Stejně tak jako mnohé další bytové jednotky. Podle souhlasu pronajímatele s pronájem bytů, a to včetně bytu v 5 NP na [anonymizována dvě slova] v [obec] (dále též uváděného jako„ byt B [číslo]“), kterého se nepřímo tato věc týká, vyplývá, že toho času má žalobce právo dát uvedený byt do podnájmu. 8. Z podnájemní smlouvy je patrné, v kontextu souhlasu s podnájem ze strany pronajímatele, že žalobce byl oprávněný dát žalovanému byt na ulici [ulice a číslo] v 5. patře, o velikosti 1 + kk, v k. ú. [obec] – [obec] do podnájmu. Z obsahu nájemní smlouvy vyplývají další vzájemná práva a povinnosti účastníků řízení, včetně toho, že se nájemní vztah smlouvou zakládá pro období od 1. 8. 2019 do 31. 7. 2020 (čl. III. smlouvy). Zároveň byla smlouvou sjednána cena za upomínku ve výši 300 Kč s tím, že jistota, která byla složená ve výši 13.316 Kč, může být podle čl. VI. odst. 1, 2 použitá/započtená na pohledávku vzniklou vůči podnájemci. Jako adresa pro doručování ve vztahu k žalovanému sloužila adresa uvedená ve smlouvě, kterou byla adresa [adresa žalovaného] adresa [adresa]. 9. Z poštovního podacího archu bylo zjištěno, že žalovanému byla zasílána výzva k plnění, ve vztahu k úhradě částky ve výši 18.632,55 Kč ze dne 18. 1. 2021, když šlo o výzvu před podáním žaloby. 10. Z faktury znějící na částku 8.510 Kč a na odběratele/žalobce vyplývá, že uvedená částka by měla být uhrazená v souvislosti s provedenými pracemi v bytě č. B [číslo], a to pod hlavičkou [právnická osoba] ve výši 8.510 Kč. Z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že žalobce dne 19. 8. 2020 uhradil jmenované servisní firmě za úklid a výmalbu částku 8.510 Kč prostřednictvím bankovního příkazu. 11. Z emailu žalovaného založeného na č. l. 20 spisu ze dne 10. června 2020 vyplývá, že jelikož v práci dostal výpověď z důvodu covidu, musel se narychlo přestěhovat do [obec], když klíče zašle zítra poštou. 12. Z další předžalobní upomínky znějící na částku 9.762,99 Kč v kontextu korespondence a výzvy k plnění, je zjevné, že žalovanému byla dne 13. 8. 2021 zaslána výzva k úhradě uvedené částky. 13. Z vyúčtování služeb s nájmem souvisejících a týkajících se bytu č. B [číslo] se podává, že by žalovaný měl mít nedoplatek ve výši 8.144,76 Kč za období od 1. 8. 2019 do 31. 12. 2019. Podle č. l. 82, 82 verte spisu by měl mít žalobce ve vztahu k [příjmení] obci [spisová značka] bytu č. B [číslo] nedoplatek ve výši 7.737,28 Kč, resp. 6.662,88 Kč za období od 1. 8. 2019 do 31. 12. 2019 a nedoplatek ve výši 5.579,78 Kč za období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020. Uvedené částky měly být také vlastníkovi bytové jednotky žalobcem zaplacené. 14. Co se týká této věci, tak po provedené dokazování má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřená platná smlouva o podnájmu, která splňovala náležitosti ustanovení § 2215 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“). Protože byl do spisu založený i souhlas vlastníka nemovitosti/bytu č. B [číslo] ve vztahu k nájemci/žalobci, podle kterého souhlasí s tím, aby mohla být bytová jednotka dále pronajata, lze jen zopakovat, že podnájemní smlouva (v kontextu existujícího nájemního vztahu) plně vyhověla požadavkům občanského zákoníku. Soud jí i s ohledem na její obsah hodnotí jako platnou, účinnou a strany zavazující. 15. Co se týká jednotlivých žalobou uplatněných nároků, tak ty žalobce dostatečným způsobem popsal. Stran vylíčení skutkových tvrzení nelze mít za to, že by žalobce v řízení neuvedl, jakých dílčích částek se nárok týká a za jaké období je požaduje. S ohledem na žalovaným složenou kauci ve vztahu k jím užívanému bytu, s možností jejího sjednaného použití i na úhradu pohledávek, které vzniknou v souvislosti s užíváním bytu, neměl soud nic proti tomu, že ji žalobce, ve vztahu k vznikajícímu dluhu žalovaného, využil ke snížení svého potencionálního nároku prostřednictvím žalobcem provedeného jednostranného zápočtu (§ 1982 a násl. občanského zákoníku). 16. Pro vysvětlení poskytnuté žalobcem (po doplnění skutkových tvrzení) je jasné, že částka, která byla v řízení původně nárokována, tedy částka ve výši 15.707,73 Kč, ale i soudem přisuzovaný finální nárok, mají oporu v provedeném dokazování, neboť výsledná částka se skládá z částky za uvedení bytu č. B [číslo] v předešlý stav (částka 8.510 Kč), jenž má oporu nejen v ceníku, ale i ve smluvním ustanovení zakotveném v podnájemní smlouvě. Stejně tak jako stranami sjednaná cena za zaslání upomínky pro případ prodlení s úhradou dluhu ve výši 300 Kč. Rovněž dvojí žalovaným neuhrazené vyúčtování energií má svoji logiku pohledem předpisu cen za služby s podnájmem bytu souvisejícími a rozepsanými ve vyúčtováních, u kterých je zjevné, že obdobné, byť dílem nižší částky, žalobce uhradil i svému pronajímateli. O tom svědčí jednak uvedené vyúčtování, ale i potvrzení o úhradě ze strany žalobce ve vztahu k vlastníko