42 C 184/2019-71 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 29.9.2019 domáhal po žalovaném zaplacení částky 5.924 Kč sestávající z částky 5.684 Kč za dodávky elektřiny vyúčtované žalobcem a částky 240 Kč za upomínku. Žalovaný na vyúčtované částce ničeho neuhradil a k žalobě se nevyjádřil. 2. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřila, žalobce vyjádřil svůj souhlas již v návrhu) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů. 3. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobce uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny ze sítí [anonymizováno] do odběrného místa na adrese [adresa], na základě které byl žalovaný povinen žalobci za dodávky elektřiny platit sjednanou cenu, což je patrné z této smlouvy. Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky žalobce, ceník služeb pro zvolenou produktovou. Ze smlouvy rovněž vyplývala výše záloh ve výši 500 Kč. Žalobce vystavil žalovanému vyúčtování [číslo] na částku 5.684 Kč za období od [datum] do [datum], splatné dne [datum]. Uvedená faktura obsahovala rovněž informaci a opětovnou výzvu k úhradě dříve vyúčtované částky 240 Kč v podobě smluvní pokuty za odeslání smluvní upomínky ze dne [datum] na adresu sídla žalovaného, vše v souladu s uzavřenými smluvními podmínkami sjednané smlouvy. Předžalobními upomínkami ze dne [datum] a [datum] byl žalovaný ze strany žalobce vyzván k úhradě předmětného dluhu, žalovaný však dluh neuhradil. 4. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“). Podle § 72 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy, distribuce nebo uskladnění elektřiny a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku elektřiny cenu a za přepravu nebo distribuci elektřiny cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, podle které žalobce řádně dodával žalovanému elektřinu do odběrného místa, žalovaný byl oproti tomu jako zákazník povinen zaplatit žalobci za dodávky elektřiny dohodnutou cenu dle sjednané distribuční sazby a vyúčtování, což žalovaný nesplnil. 5. Jelikož žalovaný řádně a včas vyúčtované částky za odebranou elektřinu neuhradil, dostala se do prodlení s plněním svého peněžitého závazku a je tak povinen zaplatit žalobci též úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na uvedené skutečnosti soud shledal žalobu důvodnou a žalobnímu návrhu zcela vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. 6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5.924 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 189 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Soud aplikoval shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje částku 50.000 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.). 7. V souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o.s.ř. obsahuje odůvodnění tohoto rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.