42 C 39/2020-104 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 26.8.2016 se žalobce domáhal po žalovaných vydání bezdůvodného obohacení původně ve výši 9.684 Kč s příslušenstvím (zvláště uplatněno zákonné příslušenství z částky 6.810 na základě předžalobní výzvy a zvláště z následně navýšené částky v žalobě ve výši 9.684 Kč) za užívání pozemku p. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], [územní celek], na němž se nacházela garáž ve vlastnictví žalovaných, a dále části pozemku p. [číslo] p. [číslo] zapsaných taktéž na [list vlastnictví] v k. ú. [část obce], [územní celek], a to za období od 1.3.2014 do 26.8.2016. 2. V průběhu řízení před jednáním ve věci samé učinil žalobce rozšíření žaloby podáním ze dne 2.7.2020 ve spojení s doplňujícím podáním ze dne 3.9.2021 na celkovou částku 19.077 Kč s příslušenstvím s odkazem na výsledky znaleckého posudku č. 1987 -12/18 ze dne 12.2.2018 vypracovaného znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] v obdobné věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 115 C 133/2017; soud připustil změnu žaloby rozšířením na základě usnesení ze dne 2.11.2021, č. j. 42 C 39/2020-92. 3. Žalovaní ve svých podáních neuznali nárok žalobce na požadovanou částku, mj. uvedli, že nejsou vlastníky stavby garáže umístěné na pozemku p. [číslo] když tato garáž již na pozemku nestojí a v mezidobí došlo k protiprávnímu odstranění předmětných garáží z pozemků žalobce, a to včetně garáže žalovaných. Dále žalovaní sporovali výměru jejich podílu na užívání uvedených pozemků a způsob jejich užívání těchto pozemků; míra užívání předmětných pozemků žalovanými se dle nich neodráží v propočtech žalobce. 4. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 5. Žalobce je vlastníkem aktuálně vymezeného pozemku [parcelní číslo] (sestávajícího z dříve vytyčeného pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo]) a dále pozemku p. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek], a to na základě kupních smluv (dále rovněž„ původní/původně vytyčený pozemek [parcelní číslo]“,„ pozemek p. [číslo]“ a„ pozemek p. [číslo]“), jak vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí. Celková výměra původně vytyčeného pozemku [parcelní číslo] činila 278 m2 (pozemek ve tvaru písmene T), výměra pozemku p. [číslo] činila 85 m² a výměra pozemku p. [číslo] činí 16 m2. Pozemek p. [číslo] byl v období od 1.3.2014 do 26.8.2016 zastaven stavbou garáže bez čísla popisného a čísla evidenčního zapsané ve vlastnictví žalovaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], k tomuto skutkovému závěru soud dospěl poté, kdy jednotlivě a ve vzájemných souvislostech zhodnotil listinné důkazy, konkrétně záznamy katastrální mapy k daným [list vlastnictví] a [číslo] oznámení vlastníkům garáží, výzvu ze dne 4.12.2015, dále listinné důkazy obsažené v připojených spisech sp. zn. 115 C 133/2017, sp. zn. 30 C 27/2016 a sp. zn. 50 C 66/2016. 6. Vlastnictví žalovaných k předmětné garáži v období od 1.3.2014 do 26.8.2016 vyplynulo mj. i ze shodných tvrzení účastníků. 7. V době od 1.3.2014 do 26.8.2016 byl pozemek [parcelní číslo] volně přístupný z ulice [ulice]. V tomto období pozemek užívali k průjezdu hosté hotelu [příjmení], se sídlem [ulice a číslo] v [obec], a dále byl přístupný pro majitele garáží, které se nacházely na pozemcích p. [číslo] to vše v katastrálním území Černá Pole, obec Brno. 8. Výše obvyklého nájemného v období od 1.3.2014 do 26.8.2016 za pozemek p. [číslo] p. [číslo] činila částku 459 Kč za m2, výše obvyklého nájemného v období od 1.3.2014 do 26.8.2016 za pozemek p. [číslo] činila částku 44,55 Kč za m2. Tyto hodnoty soud zjistil ze znaleckého posudku č. 1987 -12/18 ze dne 12.2.2018 znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], který byl vypracován v obdobné věci pod sp. zn. 115 C 133/2017, jejíž spis byl připojen k důkazu. Na podkladu uvedených naceněných hodnot nájemného byla ze strany žalobce rozšířena žaloba, přičemž původně žalobce uplatňoval vůči žalovaným nárok z bezdůvodného obohacení na podkladě znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], CSc., který určil hodnotu nájemného na částku 110 Kč za m2. 9. V řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 116 C 193/2016 byl mezi zdejšími účastníky veden obdobný spor o bezdůvodné obohacení žalovaných za užívání totožných pozemků v období od 30.11.2013 do 28.2.2014 (koncové datum vyplývá z obsahu uvedeného spisu), kdy soud na podkladě znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], CSc. žalobě vyhověl. V řízení vedeném zde pod sp. zn. 116 C 194/2016 se žalobce domáhal odstranění stavby garáže z jeho pozemku p. [číslo] kdy následně vzal žalobu zpět pro hromadné odstranění garáží umístěných na pozemcích žalobce v dané lokalitě. Odstranění předmětné garáže lze dle doložených listin souvisejících s prověřováním věci Stavebním odborem Úřadu městské části [územní celek], [okres] (výzva k účasti na kontrolní prohlídce ze dne 23.11.2016, vyrozumění o odložení věci ze dne 5.6.2017) a přípisu žalobce pro [obec] ČR ze dne 30.11.2016 datovat nejpozději ke dni 9.11.2016. Skutečnost o existenci předmětné garáže k řešenému období od 1.3.2016 datu 26.8.2016 nebyla ze strany žalovaných v předmětném řízení sporována. 10. Žalobce vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 6.810 Kč za období od 1.3.2014 do 30.11.2015 výzvou ze dne 4.12.2015, při stanovení lhůty 15.12.2015 k plnění bezdůvodného obohacení, tato výzva byla žalovanému dodána dne 17.12.2015, ačkoli na příslušné poště byla pro žalované uložena k vyzvednutí již dne 10.12.2015, jak vyplývá z podacího lístku a souhrnných informací k zásilce. Ohledně zbývající uplatněné doby od 1.12.2015 do 26.8.2016 lze za výzvu k plnění požadovat předmětnou žalobu doručenou žalovaným dne 16.5.2019, od níž byl následně po opravě petitu ze strany žalobce u uvedené částky požadován úrok z prodlení. 11. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyly v tomto řízení účastníky zpochybňovány, žalovaní rovněž nevznášeli námitky vůči samotnému znaleckému posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] č. 1987 -12/18 ze dne 12.2.2018. 12. V závěru prvostupňového řízení žalovaní vznesli námitku promlčení ohledně navýšeného nároku žalobce, k jehož uplatnění došlo podáním žalobce ze dne 2.7.2020 avšak až ve spojení s doplňujícím podáním ze dne 3.9.2021 navyšujícím požadovaný nárok na celkovou částku 19.077 Kč s příslušenstvím s odkazem na výsledky znaleckého posudku č. 1987 -12/18 znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] v jiném řízení. Námitka promlčení odkazovala na marné uplynutí promlčecí doby odvíjející se od data podání žaloby dne 26.8.2016, která měla uplynout nejpozději k datu 26.8.2019. 13. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti v rozsahu původního návrhu bez zohlednění následného rozšíření nároku v návaznosti na nově aplikovaný znalecký posudek. Soud posuzoval nárok žalobce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“). 14. Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2). 15. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 16. V řízení bylo prokázáno, že žalobce byl v posuzovaném období od 1.3.2014 do 26.8.2016 vlastníkem pozemků p. [číslo] původně vytyčeného pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo]. Současně bylo prokázáno, že na pozemku p. [číslo] se v době od 1.3.2014 do 26.8.2016 nacházela stavba garáže ve výlučném vlastnictví žalovaných. Ačkoli ke dni vydání tohoto rozhodnutí již byly garáže z pozemku odstraněny, v rozhodném období se však garáž žalovaných na pozemku [číslo] nacházela. Soud zjistil rozlohu pozemku p. [číslo] z údajů uvedených v katastru nemovitostí. 17. K obohacení vlastníka stavby na úkor vlastníka pozemku dochází již jen ze samotného titulu vlastnického práva, které zakládá jeho oprávnění stavbu na cizím pozemku užívat, a to bez ohledu na to, jakým způsobem své vlastnické právo ke stavbě realizuje. Není tedy rozhodné, zda žalovaní stavbu garáže v tomto období užívali či nikoliv; rozhodující je, že v tomto období byli vlastníky stavby garáže a z tohoto důvodu došlo k jejich obohacení na úkor vlastníka pozemku - žalobce. Ve vztahu k pozemku p. [číslo] je tedy nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení důvodný. 18. V případě části původně vytyčeného pozemku [parcelní číslo] soud provedl kontrolu výpočtu rozlohy této části prostř