43 C 203/2021-55 — Městský soud v Brně

1. Žalobou ze dne 8. 9. 2021 se žalobkyně domáhala nahrazení souhlasu žalované s vydáním motorového vozidla Volkswagen Crafter CC 3CC uloženého v úschově Městského soudu v Brně. Žalobkyně uvedla, že předmětné vozidlo vlastní, provozuje ve Španělsku půjčovnu automobilů, vozidlo jí bylo odcizeno a dne 21. 3. 2019 zadrženo Policií ČR v autobazaru provozovaném žalovanou. Usnesením Policie České republiky ze dne 22. 5. 2019 pak bylo vozidlo uloženo do soudní úschovy. 2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila. 3. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a z předložených listinných důkazů učinil tento závěr o skutkovém stavu věci (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř.): 4. Španělský velký technický průkaz (č.l. 53 spisu 100 Sd 159/2019) prokazuje domicil vozidla ve Španělsku ke dni 10. 12. 2015, vlastnictví v tomto průkazu není zapsáno. Z osvědčení o registraci vozidla ve Španělsku (č.l. 52 spisu 100 Sd 159/2019) soud zjistil, že dne 9. 5. 2016 bylo předmětné vozidlo registrováno pro žalobkyni. Ze zprávy o vozidle získané zřejmě z internetových stránek španělského ministerstva vnitra soud zjistil, že vozidlo bylo ke dni 22. 3. 2019 zapsáno jako vlastnictví žalobkyně, státní technické kontrole se podrobilo naposledy v prosinci 2017, od 4. 3. 2019 bylo nahlášeno jako odcizené. 5. Žalobkyně dále předložila dokumenty dokládající koupi vozidla od [právnická osoba] [příjmení] [jméno], [anonymizováno], dne 23. 12. 2015 (popis vozidla na hlavičkovém papíře prodejce, faktura, doklad o zaplacení), faktury vztahující se k servisu vozidla datované 14. 7. 2017 a 18. 1. 2016, doklady o pojištění vozidla u [právnická osoba] Seguros Generales a fotografii klíčů od vozidla. 6. Z úředního záznamu Policie České republiky ze dne 22. 3. 2019, č.j. KRPB-66971-16/ČJ-2019-060278, soud zjistil, že policie na základě žádosti španělské policie šetřením v autobazaru žalované objevila předmětné vozidlo bez registrační značky s VIN, které se shodovalo s VIN nahlášeného odcizeného vozidla, a s otiskem polepu LUXEVAN v přední části vozidla. Pracovník žalované [jméno] [příjmení] předložil k vozidlu německý technický průkaz, zelenou kartu a převozní značky na jméno [příjmení] [příjmení] a sdělil, že vozidlo zakoupil v Německu osobně jednatel žalované, ale koupi zprostředkoval přímo pan [příjmení] od osob rumunské národnosti, jejich jména neznal, ale od nichž žalovaná měla zakoupit jiná vozidla již v minulosti a žádné problémy nikdy nevznikly. 7. Usnesením ze dne 3. 3. 2021, č.j. 100 Sd 159/2019-157, které nabylo právní moci dne 20. 8. 2021, ve znění opravného usnesení ze dne 30. 6.2021, č.j. 100 Sd 159/2019-162, rozhodl Městský soud v Brně o tom, že předmětné motorové vozidlo nevydává zdejší žalobkyni k žádosti ze dne 4. 3. 2021, neboť nebyla splněna podmínka souhlasu zdejší žalované s vydáním předmětu úschovy. 8. Právním posouzením věci soud dospěl k závěru, že žalobkyně uzavřela dne 23. 12. 2015 kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo předmětné vozidlo, a je tak nadále jeho oprávněným vlastníkem. Je tedy na místě nahradit projev vůle žalované rozhodnutím soudu tak, že jí je uložena povinnost souhlasit s vydáním předmětu úschovy (§ 299 zákona o zvláštních řízeních soudních), neboť žalovaná se nijak nebránila a soudu nejsou známy žádné okolnosti, které by vlastnictví vozidla žalobkyní vylučovaly. Uváděl-li pan [příjmení] při šetření policie, že vozidlo zakoupil jednatel žalované v Německu od osob rumunské národnosti, jejichž totožnost neznal, je takový obchod ve světle ostatních provedených důkazů přinejmenším podezřelý. Soud proto žalobě vyhověl a výrokem I. nahradil souhlas žalované s vydáním předmětného vozidla z úschovy u Městského soudu v Brně žalobkyni. 9. Procesně plně úspěšné žalobkyni soud přiznal (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří odměna za zastupování za dva úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, žaloba) ve výši 5 000 Kč (sazba odměny za jeden úkon činí 2 500 Kč, § 7 a § 9 odst. 3 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu) a náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 600 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 300 Kč, § 13 odst. 3 advokátního tarifu), náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 1 176 Kč a soudní poplatek ve výši 750 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 7 526 Kč uložil soud zaplatit žalované, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).