44 C 199/2022-21 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 8. 6. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 2.040 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnil tím, že žalovaná je provozovatel osobního motorového vozidla Audi, [registrační značka], které bylo žalobcem dne 19. 2. 2022 na pokyn strážníka Městské policie [obec] odtaženo z ulice [ulice] v [obec], protože zde tvořilo překážku provozu na pozemní komunikaci. Cena za odtah činí celkovou částku 2.040 Kč (cena za odtah 1.800 Kč + cena za uložení vozidla 120 Kč/den, za dva dny celkem 240 Kč). Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky, avšak na svůj dluh neuhradila ničeho. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. K projednání věci samé nebylo nařizováno jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili. 4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav. Z výpisu z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaná je od 22. 7. 2021 provozovatelem vozidla [registrační značka]. Dne 19. 2. 2022 bylo na základě rozhodnutí strážníka městské policie uvedené vozidlo odtaženo z ulice [ulice] v [obec] z důvodu, že zde tvořilo překážku provozu na pozemní komunikaci. Vozidlo převzal pan [jméno] [příjmení] dne 20. 2. 2022 Tyto skutečnosti byly zjištěny z protokolu o odtažení motorového vozidla ze dne 19. 2. 2022. Výše poplatku za odtah a skladování odtaženého vozidla je zřejmá z výpisu z usnesení schůze Rady města Brna č. R6/085 ze dne 21. 11. 2012. K úhradě dlužné částky byla žalovaná vyzvána, což je zřejmé z upomínky ze dne 7. 3. 2022 s doručenkou. 5. Podle § 45 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o silničním provozu“), kdo způsobil překážku provozu na pozemních komunikacích, musí ji neprodleně odstranit; neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklad vlastník pozemní komunikace. 6. Podle § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie, přičemž jde-li o dálnici, zajistí odstranění vozidla na výzvu policisty některá z osob uvedených v odstavci 1; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. 7. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Vozidlo, jehož provozovatelem je žalovaná, stálo dne 19. 2. 2022 na pozemní komunikaci na ulici [ulice] v [obec], kde tvořilo překážku provozu na pozemní komunikaci. Strážník městské policie tedy v souladu s § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu nařídil odtah předmětného vozidla. V souladu s § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu hradí náklady na odtah vozidla jeho provozovatel, tedy žalovaná. 8. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou dlužné částky, rozhodl soud o její povinnosti uhradit úrok z prodlení z dlužné částky v zákonné výši (§ 1970 občanského zákoníku). 9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, a proto mu soud na náhradě nákladů řízení přiznal náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a paušální náhradu nákladů dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a dle § 1 odst. 3 a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to za dva úkony (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, předžalobní výzva) po 100 Kč. Pokud jde o odměnu za právní zastoupení advokátem, tak soud s ohledem na předmět řízení a na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2984/09 ze dne 23. 11. 2010 dospěl k závěru, že odměna za právní zastoupení není v tomto případě nákladem žalobce potřebným k účelnému uplatňování práva, kdy spor o dlužné náklady za odtah vozidla tvoří relativně běžnou agendu žalobce a soud též neshledal, že by se v tomto sporu mimořádně vyskytla nějaká další okolnost, jež by aktivní zastupování advokátem odůvodňovala. Vzhledem k uvedenému rozhodl soud o náhradě nákladů řízení tak, jak je ve výroku II. rozsudku uvedeno.