47 C 263/2021-50 — Městský soud v Brně

<b>Stručné odůvodnění:</b> (§ 157 odst. 4 občanského soudního řádu) 1. Předmětem řízení zahájeného žalobou ze dne 9. 6. 2021 (podána téhož dne) bylo zaplacení pojistného za období 29. 11. 2020 až 25. 2. 2021 včetně ve výši celkem 348 Kč z titulu pojistné smlouvy ze dne 30. 5. 2020, č. smlouvy [číslo]. 2. Z listinných důkazů soud zjistil tento skutkový stav. 3. Soud hodnotil návrh pojistné smlouvy pojištění podnikání, č. poj. smlouvy [číslo]. Z něj vyplývá, že žalovaný měl vystupovat jako zájemce o uzavření pojistné smlouvy a žalobce jako pojišťovna. Roční pojistné po slevě mělo činit 1 426 Kč, platit se mělo pololetně á 713 Kč, první pojistné 713 Kč mělo být zaplaceno na účet [bankovní účet] pod var. sym. [číslo] do 6. 6. 2020. Způsob uzavření smlouvy měl spočívat v zaplacení prvního pojistného, smlouva se neuzavírala klasickým podpisem smluvních stran. 4. Z výpisu účtu [číslo] vedený u [příjmení] [příjmení] pro žalobce soud zjistil, že pod var. sym. [číslo] tam byla připsána částka 713 Kč dne 17. 6. 2020, a to od plátce tam uvedeného jako„ [jméno] [jméno] [příjmení]“. 5. Další důkazy, ač provedeny, nebyly pro rozhodnutí soudu podstatné; na výsledku řízení by ničeho nezměnily. 6. Právně hodnoceno soud dospěl k těmto závěrům. 7. Podle ust. 2759 odst. 1 občanského zákoníku platí, že neurčí-li se v nabídce, do kdy má být přijata, vyžaduje se její přijetí do jednoho měsíce ode dne doručení nabídky druhé straně; je-li však uzavření smlouvy podmíněno lékařskou prohlídkou, vyžaduje se přijetí nabídky do dvou měsíců. Nabídku pojistitele může pojistník přijmout i včasným zaplacením pojistného ve výši uvedené v nabídce. 8. Jak vyplynulo z důkazů, první pojistné 713 Kč bylo zaplaceno dne 17. 6. 2020, ač zaplaceno mělo být do 6. 6. 2020. Den 6. 6. 2020 připadl na sobotu, tudíž by připadalo v úvahu prodloužení lhůty až do pondělí – běžný pracovní den – 8. 6. 2020. První pojistné nebylo zaplaceno včas, tudíž nemohly nastat účinky předvídané citovaným právním předpisem, tj. nemohlo dojít k uzavření smlouvy. Návrh toho času již pozbyl své právní účinky. 9. Hlavně však žalobce neprokázal, že by k uzavření smlouvy mělo dojít právě mezi ním a žalovaným. Platbu prvního pojistného – opožděnou – totiž provedla osoba odlišná od žalovaného, jistá [jméno] [jméno] [příjmení]. Nelze tak postavit na jisto, že by takto provedená platba byla přičitatelná žalovanému. 10. Z těchto důvodů soud žalobu zamítl. Žalobci se nepodařilo prokázat, že by mezi ním a žalovaným existoval nějaký právem aprobovaný titul, na základě kterého by žalovaný měl mít povinnost žalobci cokoliv platit. 11. Žalobce, ač řádně předvolán, nevyužil svého práva účastnit se jednání soudu. Vzhledem k tomu, že žalobce se k jednání soudu nedostavil, zabránil tím soudu v postupu podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu – soud nemohl žalobce poučit o tom, že a jak je potřeba doplnit rozhodující skutečnosti a označit důkazy k jejich prokázání. Avšak soud již v přípise z 18. 1. 2022 i z 21. 1. 2022 žalobce poučil a vyzval ohledně břemene důkazního, že s žalobcem smlouvu skutečně uzavřel žalovaný a že účet, z něhož byla poukázána částku 713 Kč, patřil skutečně žalovanému. V těchto přípisech soud žalobce rovněž poučil o následcích nesplnění výzvy. 12. Výrok o nákladech řízení soud opírá o ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. V řešené věci je to žalovaný, kdo byl zcela úspěšný, a proto by měl právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Žalovanému však žádné náklady, k jejichž náhradě by byl oprávněn, nevznikly.