48 C 227/2020-65 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se původně žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 369.528,11 Kč s příslušenstvím. Žalobce v žalobě uvedl, že rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 12. 11. 2019, č. j. [číslo jednací], byl pravomocně ke dni 26. 11. 2019 zproštěn návrhu na potrestání státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně ze dne 17. 2. 2019, sp. zn. [spisová značka], kterým se žalobci kladlo za vinu spáchání přečinu křivé výpovědi. Žalobce se touto žalobou domáhá vůči žalované náhrady majetkové a nemajetkové újmy vzniklé mu v souvislosti s nezákonně vedeným trestním řízení vůči jeho osobě. Žalobce se pak konkrétně domáhal náhrady majetkové újmy spočívající v nákladech obhajoby ve výši 77.308,11 Kč, náhrady v podobě ušlého služebního příjmu ve výši 52.220 Kč a dále náhrady nemajetkové újmy spočívající v přiměřeném zadostiučinění za délku řízení ve výši 40.000 Kč a v přiměřeném zadostiučinění za újmu způsobenou žalobci nezákonným trestním stíháním ve výši 200.000 Kč. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Ve svém vyjádření k žalobě ze dne 10. 2. 2021 uvedla, že žalobci v reakci na uplatnění jeho nároku vyplatila celkem částku 77.616 Kč, a to částku 11.616 Kč z titulu náhrady nákladů obhajoby a částku 66.000 Kč z titulu satisfakce za nemajetkovou újmu. Ve zbytku jeho nárok neuznala. Ve vyjádření žalobkyně konstatovala, že v případě žalobce došlo k vydání nezákonného rozhodnutí. Stran jeho nároku na ušlý služební příjem žalovaná uvedla, že tím, že žalobce ukončil služební poměr u Policie České republiky na vlastní žádost, došlo k přetržení příčinné souvislosti a nároku žalobce na něj tak nelze vyhovět. Nemajetková újma vzniklá žalobci nezákonným rozhodnutím nedosáhla takové intenzity, aby ji bylo žalovanou nutno odškodnit nad rámec již vyplacené částky 66.000 Kč. 3. Žalobce v replice ze dne 31. 3. 2021 uvedl, že nárok žalobce na úhradu nákladů obhajoby je dán, když žalobce vznik veškerých nákladů prokazuje. O propuštění ze služebního poměru žalobce požádal až dne 6. 2. 2019, tedy až poté, co byl pravomocně ke dni 30. 1. 2019 odsouzen pro úmyslný přečin dle § 346 odst. 2 písm. b) trestního zákoníku rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 13. 12. 2018, č. j. [číslo jednací], potvrzeném usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 30. 1. 2019, č. j. [číslo jednací]. V návaznosti na pravomocný odsuzující rozsudek pro přečin spáchaný úmyslně nepřicházelo do úvahy jiné řešení než propuštění žalobce ze služebního poměru aktem služebního funkcionáře, čemuž chtěl žalobce z morálního i lidského hlediska předejít, a proto nedošlo k přetržení příčinné souvislosti mezi ušlým ziskem a trestním stíháním žalobce. Trestní stíhání trvající bez dvou měsíců tři roky trvalo nepřiměřeně dlouho a jeho délka se nedá nikterak odůvodnit. Žalobce byl nezákonným rozhodnutím postižen vedle společenského odsudku, i povahou trestního stíhání, jeho medializací a ztrátou prestiže z důvodu nemožnosti jeho setrvání ve služebním poměru u Policie České republiky, čímž přišel o zdroj obživy i seberealizace. 4. Žalobce vzal podáním ze dne 19. 3. 2021 svoji žalobu částečně zpět, a to s ohledem na žalovanou zaplacenou částku 77.616 Kč dne 10. 2. 2021. Žalobce tak nadále požadoval po žalované částku 291.724,50 Kč sestávající se z náhrady nákladů obhajoby ve výši 65.692,11 Kč, z ušlého služebního příjmu ve výši 52.220 Kč a ze zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 174.000 Kč. 5. Usnesením zdejšího soudu ze dne 25. 1. 2022, č. j. [číslo jednací], pak došlo v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby pravomocně ke dni 10. 2. 2022 k částečnému zastavení řízení. 6. Žalobce vzal podáním ze dne 13. 6. 2022 svoji žalobu částečně zpět, o čemž bylo rozhodnuto usnesením zdejšího soudu ze dne 16. 6. 2022, č. j. [číslo jednací], pravomocně ke dni 8. 7. 2022. 7. Po částečných zpětvzetích žaloby tak předmětem řízení zůstal nárok žalobce na zaplacení částky 287.332,11 Kč sestávající se z částky 65.692,11 Kč coby náhrady nákladů obhajoby, z částky 50.970 Kč coby náhrady ušlého zisku, z částky 36.670 Kč coby náhrady nemajetkové újmy způsobené délkou trestního stíhání a z částky 134.000 Kč coby náhrady nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím. 8. Soud při jednání provedl dokazování níže uvedenými listinnými důkazy, výslechy svědků a žalobce a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 9. Záznamem o sdělení podezření Generální inspekce bezpečnostních sborů, oddělení vyšetřování, oblast východ, ze dne 1. 2. 2017, [číslo jednací], bylo žalobci sděleno podezření ze spáchání přečinu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku dle § 346 odst. 2 písm. b) trestního zákoníku. Následně na něj byl dne 17. 2. 2017 státním zástupcem Krajského státního zastupitelství v Brně podán návrh na potrestání. Žalobce byl trestním příkazem zdejšího soudu ze dne 2. 5. 2017 uznán vinným z přečinu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku dle § 346 odst. 2 písm. b) trestního zákoníku a byl za to odsouzen k trestu obecně prospěšných prací v rozsahu 160 hodin. Trestní příkaz byl v důsledku odporu žalobce zrušen. Žalobce byl následně uznán vinným z přečinu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku dle § 346 odst. 2 písm. b) trestního zákoníku rozsudkem zdejšího soudu ze dne 12. 9. 2017, č. j. [číslo jednací], za což mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců s podmíněným odkladem na dobu 24 měsíců. Žalobce proti němu podal dne 13. 10. 2017 odvolání. Odsuzující rozsudek Městského soudu v Brně byl usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 1. 2. 2018, č. j. [číslo jednací], zrušen a věc byla vrácena soudu I. stupně k novému projednání. V tomto usnesení Krajský soud v Brně mj. konstatoval, že soud I. stupně postupoval nezákonným způsobem a rozsudek a řízení mu předcházející trpí podstatnými vadami, kdy nebyla respektována ustanovení zabezpečující objasnění věci a práva obhajoby. Žalobce byl následně rozsudkem zdejšího soudu ze dne 28. 6. 2018, č. j. [číslo jednací], zproštěn návrhu na potrestání ze dne 17. 2. 2017, sp. zn. [spisová značka]. Tento rozsudek byl poté opětovně zrušen usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 24. 10. 2018, č. j. [číslo jednací] a věc byla vrácena soudu I. stupně. Ten žalobce opětovně uznal vinným rozsudkem ze dne 13. 12. 2018, č. j. [číslo jednací] a uložil mu za přečin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 2 písm. b) trestního zákoníku trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců s podmíněným odkladem na dobu 24 měsíců. Odvolání žalobce ze dne 8. 1. 2019 bylo usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 30. 1. 2019, č. j. [číslo jednací], zamítnuto. Toto usnesení spolu s odsuzujícím rozsudkem zdejšího soudu nabylo právní moci dne 30. 1. 2019. Žalobce proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu podal dne 31. 5. 2019 dovolání. Nejvyšší soud usnesením ze dne 28. 8. 2019, č. j. [číslo jednací], zrušil rozhodnutí odvolacího soudu i odsuzující rozsudek zdejšího soudu a přikázal zdejšímu soudu věc znovu projednat a rozhodnout. Z jeho odůvodnění se pak mj. podává, že soudy nesprávně vyložily skutkovou podstatu přečinu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku dle § 346 odst. 2 trestního zákoníku spáchaného svědkem a neprávně interpretovaly svědeckou výpověď žalobce a že z provedených důkazů nevyplývá, že by žalobce bylo možné uznat vinným ze spáchání tohoto přečinu. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 12. 11. 2019, č. j. [číslo jednací], pak byl žalobce zproštěn návrhu na potrestání, neboť nebylo prokázáno, že se skutek v něm popsaný stal. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 26. 11. 2019. Trestní řízení trvalo celkem téměř 34 měsíců (viz jednotlivá rozhodnutí, opravné prostředky žalobce a obsah spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka]). 10. Žalobce se se svým nárokem na náhradu újmy tehdy ve výši 369.528,11 Kč obrátil podáním ze dne 1. 4. 2020 doručeným dne 2. 4. 2020 na žalovanou (viz žádost žalobce ze dne 1. 4. 2020, dopis žalované ze dne 2. 4. 2020). Žalovaná se podáním ze dne 19. 11. 2020 obrátila na žalobce s žádostí o doplnění listin (viz dopis žalované ze dne 19. 11. 2020) a žádost žalobce vyřídila po podání žaloby stanoviskem ze dne 9. 2. 2021, ve kterém částečně uznala nárok žalobce a přiznala mu částku 11.616 Kč z titulu náhrady majetkové újmy spočívající v náhradě nákladů právního zastoupení žalobce v trestním řízení a částku 66.000 Kč z titulu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím. Žalovaná uzavřela, že došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, a to záznamu o sdělení podezření Generální inspekce bezpečnostních sborů, oddělení vyšetřování, oblast východ, ze dne 1. 2. 2017, [číslo jednací] (viz stanovisko žalované ze dne 9. 2. 2021). Částka 77.616 Kč byla připsána na účet žalobce dne 10. 2. 2021 (viz potvrzení o provedení platby). 11. Žalobce, který byl [pracovní pozice] [stát. instituce] [obec], [anonymizována čtyři slova], byl rozhodnutím ředitele Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje ze dne 8. 2. 2019, č. [anonymizováno] [číslo] [rok], na základě své