48 C 41/2022-26 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 39.562 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného nájemného a služeb za užívání bytu [číslo] o velikosti 1 +1 na ulici [ulice a číslo] v [obec] v období od září 2020 do dubna 2021 včetně. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. V souladu s § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. 5. Z předložených listinných důkazů, a to z výpisu z katastru nemovitostí, nájemní smlouvy ze dne 4. 5. 2016 vč. jejího dodatku [číslo] ze dne 7. 8. 2017, dodatku [číslo] ze dne 9. 7. 2018 a dodatku [číslo] ze dne 11. 11. 2019, evidenčního listu platného od 1. 2. 2017 a od 1. 9. 2020, evidence předpisů a plateb, upomínky, výzvy ze dne 4. 2. 2021 a ze dne 20. 4. 2021 a vyúčtování služeb za rok 2020 učinil soud následující závěr ohledně skutkového stavu. Mezi účastníky byla dne 4. 5. 2016 uzavřena nájemní smlouva týkající se nájmu bytu [číslo] o velikosti 1 +1 nacházejícím se ve [anonymizováno] nadzemním podlaží bytového domu na ulici [ulice a číslo] v [obec], jehož vlastníkem je žalobce. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 6. 2016 do 31. 5. 2017 a dodatky [číslo] [číslo] [číslo] došlo k jejímu prodloužení do 31. 5. 2021. Žalovaná byla povinna hradit měsíčně nájemné a zálohy na služby ve výši dle evidenčního listu. Od ledna 2017 měla žalovaná hradit nájemné ve výši 2.868 Kč měsíčně a dále zálohy na služby ve výši 1.240 Kč měsíčně, celkem tedy částku 4.108 Kč měsíčně. Dle článku III. bodu 6 nájemní smlouvy byla žalovaná povinna platit žalobci nájemné včetně záloh na služby do konce kalendářního měsíce, za který se nájemné včetně služeb hradí. S účinností od května 2020 byla žalovaná povinna hradit žalobci měsíčně částku 6.239 Kč sestávající se z nájemného ve výši 4.389 Kč, z úhrady za vybavení bytu ve výši 10 Kč a ze zálohy na služby ve výši 1.840 Kč. Žalovaná dluží žalobci na nájemném za měsíc září 2020 částku 1.409 Kč a za měsíce říjen, listopad a prosinec 2020 včetně pak částku 4.399 Kč měsíčně (3 x 4.399 Kč). Za období ledna až dubna 2020 včetně pak žalovaná dluží žalobci na nájemném částku 4.399 Kč měsíčně (4 x 4.399 Kč) a na zálohách na služby částku 1.840 Kč měsíčně (4 x 1.840 Kč). Žalované vznikl za období ledna až prosince 2020 včetně přeplatek na službách ve výši 10.350 Kč, přičemž tato částka byla žalobcem započítána na celkový dluh žalované, který ke dni 31. 5. 2021 činil částku 49.912 Kč. Žalovaná tak žalobci dluží celkem částku 39.562 Kč Nájemní smlouva skončila k 30. 4. 2021. Žalovaná dlužnou částku žalobci neuhradila, byť k její úhradě byla vyzvána mj. i výzvou žalobce ze dne 4. 2. 2021 zaslanou jí doporučeně a následně i výzvou žalobce ze dne 20. 4. 2021, která jí byla doručena do vlastních rukou dne 23. 4. 2021. 6. Dle § 2201 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 7. Dle § 2217 odst. 1 občanského zákoníku se nájemné platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. 8. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod citovaná ustanovení občanského zákoníku soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky vznikl uzavřením nájemní smlouvy závazkový právní vztah dle § 2201 a násl. občanského zákoníku. Žalovaná užívala na základě nájemní smlouvy v období od 1. 6. 2016 do 30. 4. 2021 včetně shora specifikovaný byt a byla tak povinna platit žalobci za jeho užívání sjednané nájemné a zálohy na služby. Žalovaná svým povinnostem za období od září 2020 do dubna 2021 včetně nedostála a vznikl jí tak na nájemném a službách u žalobce dluh ve výši 39.562 Kč. Žalobce svým povinnostem dostál, když v řízení prokázal existenci i složení dlužné částky. Žalovaná nerozporovala složení ani výši dlužné částky, neprokázala, že by dlužnou částku žalobci zaplatila a netvrdila ani nedoložila jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti ní žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný, soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovanou k úhradě žalované částky, a to včetně jejího příslušenství v podobě úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od prvního dne následujícího měsíce po splatnosti každé z uvedených částek až do jejich úplného zaplacení. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy plně úspěšnému žalobci byla v souladu s jeho oprávněným požadavkem přiznána na nákladech řízení částka 1.583 Kč představující zaplacený soudní poplatek.