49 C 128/2020-98 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se původně domáhal, aby soud uložil žalovaným zaplatit žalobci tyto částky: částku ve výši 970 Kč (žalovaný 1)), částku ve výši 3.459 Kč (žalovaný 2)), částku ve výši 1.237 Kč (žalovaný 3)), částku ve výši 1.164 Kč (žalovaný 4)) a částku ve výši 1.116 Kč (žalovaný 5)), to vše s úroky z prodlení ve výši, z částek a za dobu, jež rozvedl, a dále vůči každému ze žalovaných částku 2.000 Kč jako nákladů, které vynaložil žalobce na vymáhání pohledávky vůči žalovaným (žalobce celkově zaplatil částku ve výši 10.000 Kč Bc. [jméno] [příjmení]). Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanými 3, 4 bylo řízení skončeno částečně zastavením řízení, částečně schválením jimi uzavřeného smíru (usnesení Městského soudu v Brně ze dne 26. 4. 2022, které dosud není pravomocné). Žalobce žalobu zdůvodnil zejména tím, že podle sedmi dohod o provedení práce ze dne 1. 1. 2020 vykonával práci„ řidič taxislužby pro [anonymizováno] 1 [příjmení] [jméno]“. Dohody o provedení práce byly uzavřeny se sedmi subjekty (mj. žalovanými v projednávané věci), za něž všechny jednala [jméno] [příjmení], která„ vystupovala v té době jako jednatelka všech žalovaných společností“, všichni žalovaní vůči žalobci (a též jeho kolegům) vystupovali společně pod označením„ [anonymizováno] 1 [příjmení] [jméno]“, toto označení bylo rovněž nalepeno na všech autech. Odměna za provedení práce byla ve všech případech sjednaná ve výši 97 Kč za hodinu. V rozporu s ujednáním v dohodách jednotliví žalovaní nezaplatili žalobci za práci odvedenou v únoru a březnu 2020, celkem v rozsahu doby a částkách, jež žalobce rozvedl. Žalobce odeslal dne 13. 5. 2020 předžalobní výzvu žalovanému 2) na adresu jeho sídla, žalovaný 2) předžalobní výzvu nepřevzal, proto žalobce odeslal dne 9. 6. 2020 další výzvu opět žalovanému 2) na adresu sídla všech žalovaných a dále na adresu jediného subjektu, který měl sídlo mimo [obec] ([právnická osoba], se sídlem v [obec], [ulice] [číslo]). Jedině tato výzva byla převzata. 2. Žalovaní 1, 2 a 5 navrhli, aby soud žalobu – v části, v níž nebyla vzata zpět a v níž nebyl schválen účastníky uzavřený smír – zamítl. Uvedli přitom, že pro ně žalobce v únoru a březnu 2020 neodvedl žádnou práci. 3. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci (srov. ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.): Dne 1. 1. 2020 žalobce a mj. žalovaní 1, 2, 5 podepsali dohody o provedení práce, podle nichž měl žalobce provádět práci„ řidič taxi, a to v rozsahu a podle potřeb zaměstnavatele“. Ve všech dohodách je sjednána odměna ve výši 97 Kč za hodinu. Splatnost odměny byla sjednána k 15. dni v měsíci následujícím po měsíci, v němž žalobce odvede práci. Žalobce vykonal práci pro žalovaného 1 dne 6. 3. 2020 v rozsahu 10 hodin, pro žalovaného 2 dne 3. 2. 2020 v rozsahu 11 hodin, dne 21. 2. 2020 v rozsahu 12,5 hodiny, dne 24. 2. 2020 v rozsahu 12.25 hodiny a pro žalovaného 5 dne 9. 3. 2020 v rozsahu 11,5 hodin. Tato tvrzení žalobce má soud za prokázaná listinnými důkazy, a to záznamy z jízd ze dne 21. 2. 2020, 24. 2. 2020, 6. 3. 2020 a 9. 3. 2020, dále záznamy o uskutečněných jízdách (označené jako„ příloha [číslo]“ a„ příloha [číslo]“). Přípisem ze dne 12. 5. 2020, odeslaným dne 13. 5. 2020, žalobce vyzval žalovaného 2 k zaplacení dlužné částky (srov. vrácenou obálku). Žalovaný 2 si zásilku nepřevzal a tato se žalobci vrátila jako nedoručená, stejná situace se opakovala při dalším poklusu žalobce při výzvě odeslané dne 9. 6. 2020. 4. Po právní stránce soud věc posoudil takto: Žalobce v souladu s uzavřenými dohodami pro žalované 1, 2, 5 odvedl práci ve shora uvedeném období a ve shora uvedeném rozsahu. Podle ustanovení § 109 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do 31. 5. 2020 (tj. v době, kdy byla práce odvedena), dále jen„ zák. práce“, mu proto přísluší odměna: Ve vztahu k žalovanému 1) mu za 10 odpracovaných hodin v březnu 2020 náleží částka ve výši 970 Kč splatná dne 15. 4. 2020 (srov. ujednání v dohodě o provedení práce), ve vztahu k žalovanému 2) mu za 35,75 odpracovaných hodin v únoru 2020 náleží částka ve výši 3.403.467,75 Kč splatná dne 15. 3. 2020 (srov. ujednání v dohodě o provedení práce), žalobce se zde nicméně domáhá pouze částky 3.459 Kč, soud je přitom žalobním petitem vázán, ve vztahu k žalovanému 5) pak žalobci za 11,5 odpracovaných hodin v březnu 2020 náleží částka ve výši 1.116 Kč splatná dne 15. 4. 2020 (srov. ujednání v dohodě o provedení práce). Žaloba je tedy ve vztahu k žalovaným 1, 2, 5 a právě uvedeným částkám na jistinách důvodná. Vzhledem k tomu, že žalovaní 1, 2, 5 jsou v prodlení se zaplacením peněžité částky, je žaloba důvodná též co do úroků z prodlení. Právo žalobce na zaplacení úroků z prodlení je dáno ustanovením § 1970 o. z., výše úroku pak nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Doba, za niž žalobci náleží úrok z prodlení, je vymezena dnem následujícím po splatnosti jednotlivých částek (splatnost nastala podle dohody účastníků vždy k 15. dni v měsíci, proto úrok z prodlení je přiznán vždy od 16. dne v měsíci) do zaplacení. O třídenní pariční lhůtě bylo ve vztahu ke každému z žalovaných rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I., II., III.). 5. Ve vztahu k úrokům z prodlení žalovaných za dne 15. 3. 2020 a 15. 4. 2020 soud žalobu zamítl, neboť v tyto dny žalovaní nebyli v prodlení se zaplacením částek (splatnost odměny byla sjednána k 15. dni v měsíci následujícím po měsíci, v němž byla odvedena práce), srov. výrok IV. – VI. 6. Při zvažování rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud zohlednil tyto specifické okolnosti projednávané věci: Všichni žalovaní ve vztahu k žalobci vystupovali jako jeden subjekt pod společným označením„ [anonymizováno] 1 [příjmení] [jméno]“, jednající jedinou jednatelkou ([jméno] [anonymizováno]) a mající sídlo na téže adrese ([obec], [obec] [číslo]). Pokud z této situace žalobce zaslal předžalobní výzvu pouze žalovanému 2, má soud za to, že je splněna podmínka pro přiznání náhrady nákladů řízení podle ustanovení § 142a o. s. ř. (srov. též nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 4047/14 a sp. zn. I. ÚS 2178/15. Dále soud zohlednil přístup žalovaných, kteří zjevně spoléhají na nízké právní povědomí žalobce a dále okolnost, že i kdyby žalobce byl ve věci zcela úspěšný, reálná vymahatelnost jeho pohledávky za žalovanými je nulová (srov. vyjádření zástupce žalovaného 3) při jednání dne 26. 4. 2022, který uvedl, že„ všichni žalovaní jsou v tuto chvíli mrtvé společnosti a že i kdyby byl žalobce ve věci úspěšný, nemůže očekávat, že mu reálně bude jakákoli částka vyplacena. Taktomu bylo i v obdobných věcech, kdy bylo provedeno rozsáhlé dokazování“. Dále tentýž zástupce k dotazu soudu uvedl, že odměna za zastupování žalovaného 3) je mu vyplácena„ z dobrých vztahu, které měl s jednatelem“). Toto vyjádření zástupce žalovaného 3) (a též neochota žalovaných 1, 2, 5 uzavřít dohodu o předmětu řízení, případně akceptovat zpětvzetí žaloby s tím, že by si každý z účastníků nesl své náklady) svědčí o přístupu žalovaných, kteří nejsou ochotni nést jakékoli náklady a plnit své závazky, ač jsou si jich velmi dobře vědomi. Takovému postupu pak soud nehodlá poskytovat ochranu (srov. ustanovení § 2, § 3 a § 6 o. s. ř., podle nichž civilní řízení slouží k ochraně práv a podle nichž soudy v civilním řízení soudním poskytují ochranu právům, a mají postupovat tak, aby nedocházelo ke zneužívání jednotlivých ustanovení o. s. ř.). Za této situace a s přihlédnutím ke všem shora uvedeným okolnostem soud dospěl k závěru, že je na místě žalobci přiznat plnou náhradu nákladů řízení, tzn. bez ohledu na původně vymáhané příslušenství (náklady na uplatnění pohledávky), ve vztahu k němuž byla žaloba částečně vzata zpět před zahájením řízení. 7. Žalobci pak náleží tato náhrada nákladů řízení: 8. Ve vztahu k žalovanému 1) náhrada odměny zástupce žalobce ve výši části zaplaceného soudního poplatku ve výši 200 Kč, odměny zástupce žalobce ve výši 1.500 Kč podle ustanovení § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), a to za tři úkony právní služby po 500 Kč, dále za tři náhrady hotových výdajů po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu, a to za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu ve věci samé – žaloba, účast u jednání soudu (26. 4. 2022), náhrada nákladů mediace v částce 145,20 Kč, celkem tedy 2.745,20 Kč. 9. Ve vztahu k žalovanému 2) náhrada odměny zástupce žalobce ve výši části zaplaceného soudního poplatku ve výši 200 Kč, odměny zástupce žalobce ve výši 3.500 Kč podle ustanovení § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), a to za tři úkony právní služby po 1.000 Kč, dále za čtyři náhrady hotových výdajů po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu, a to za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu ve věci samé – žaloba, účast u jednání soudu (26. 4. 2022), jednoduchá výzva k plnění – předžalobní výzva, náhrada nákladů mediace v částce 145,20 Kč, cel