52 C 112/2022-38 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 3. 2. 2022 domáhal po žalovaném uhrazení částky 372.399 Kč s příslušenstvím a náhradě nákladů řízení s odůvodněním, že na základě smlouvy č. [spisová značka] ze dne 7. 7. 2020 uzavřel žalobce s žalovaným smlouvu o úvěru ve výši 388.000 Kč na koupi vozidla. Na vozidle nastala totální škoda a žalobci tak vzniklo právo úvěr zesplatnit k datu 7. 12. 2020, kdy bylo vydáno potvrzení o totální škodě. Žalobce nárokuje jistinu ve výši 369.629,85 Kč, dlužné platby a splátky ve výši 4.282,15 Kč a poplatek za předčasné ukončení ve výši 130.549 Kč, od kterých odečetl pojistné plnění ve výši 114.044 Kč. Žalobce marně vyzýval žalovaného k uhrazení dlužných částek. 2. Žalovaný se k žalobnímu návrhu žalobce nevyjádřil. 3. Příslušnost českých soudů je dána článkem 7 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, když služba žalovanému, který je cizí státní příslušník, byla poskytnuta na území České republiky. Smlouva se řídí českým právem v souladu s článkem 4 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, když poskytovatel služby má sídlo na území České republiky. 4. Podáním ze dne 19. 7. 2022 vzal žalobce žalobu částečně zpět pro chování žalovaného a to v částce 25.750 Kč a s ohledem na platby žalovaného kapitalizoval úrok z prodlení k datu poslední splátky dne 7. 6. 2022 na částku 39.682,76 Kč. V souladu s § 96 odst. 1 až 4 o.s.ř. soud rozhodl o částečném zpětvzetí tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku vzhledem k tomu, že zpětvzetí bylo soudu doručeno před prvním jednáním ve věci. 5. Na základě předložených listinných důkazů, a to žádosti o úvěr a smlouvy č. [spisová značka] ze dne 7. 7. 2020, všeobecných úvěrových podmínek žalobce, splátkového kalendáře ze dne 7. 7. 2020, protokolu o převzetí předmětu koupě ze dne 7. 7. 2020, kupní smlouvy ze dne 7. 7. 2020, smlouvy o zprostředkování prodeje ze dne 7. 7. 2020, protokolu o konečném vyrovnání ze dne 1. 2. 2021 včetně dodejky, oznámení o ukončení smlouvy ze dne 1. 2. 2021, informací o výplatě pojistného plnění ze dne 26. 1. 2021, přípisu ze dne 7. 12. 2020, nabídkového listu vozidla a výzvou k úhradě ze dne 10. 1. 2022 včetně podacího archu, učinil soud následující skutková zjištění: 6. Na základě smlouvy č. [spisová značka] žalobce žalovanému poskytnul peněžní prostředky na koupi vozidla [registrační značka] ve výši 388.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit formou měsíčních splátek ve výši 9.009 Kč včetně poplatků a pojištění. Ve smlouvě byl upraven zajišťovací převod. Dle Všeobecných úvěrových podmínek úvěr se stává splatným a smlouva se považuje za předčasně ukončenou vždy, nastala-li pojistná událost kvalifikovaná pojišťovnou jako totální škoda, a to k datu vydání potvrzení od pojišťovny o likvidaci uvedené pojistné události. Dále měl žalobce v případě předčasného ukončení právo na poplatek za předčasné ukončení v důsledku úplného zničení ve výši úroků ode dne předčasného ukončení smlouvy do dne původně předpokládaného řádného ukončení smlouvy. Žalovaný vozidlo zakoupil, jak vyplynulo z kupní smlouvy, smlouvy o zprostředkování a protokolu. Na vozidle dle informací o výplatě pojistného plnění ze dne 26. 1. 2021 a přípisu ze dne 7. 12. 2020 vznikla totální škoda, za kterou pojišťovna vyplatila žalobci částku 114.044 Kč. Žalobce oznámil žalovanému ukončení smlouvy ke dni 7. 12. 2020. Žalobce vyzval žalovaného k uhrazení zesplatněného úvěru skládajícího se z jistiny ve výši 369.629,85 Kč, dlužných platbách a splátkách ve výši 4.282,15 Kč a poplatku za předčasné ukončení ve výši 130.549 Kč, od kterých odečetl pojistné plnění ve výši 114.044 Kč a nepřiřazené platby žalovaného ve výši 18.018 Kč Celkem se jednalo o částku 372.399 Kč, kterou měl žalovaný uhradit do 15. 2. 2021, jak vyplynulo z protokolu o konečném vyrovnání. Žalobce vyzýval žalovaného k uhrazení dlužných částek výzvou k úhradě. 7. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ OZ“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle ust. § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 9. Podle ust. § 2048 OZ ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným vznikl závazkový vztah, a to uzavřením smlouvy o úvěru dle ust. § 2395 a násl. OZ, na základě kterých byly žalovanému poskytnuty dohodnuté finanční prostředky, které se žalovaný zavázal splatit společně s úroky, pojištěním a poplatky. Jelikož na vozidle vznikla totální škoda, došlo dle smluvního ujednání k zesplatnění úvěru ke dni 7. 12. 2020, kdy bylo žalobci oznámeno, že pojistná událost bude řešena totální škodou. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit celý dluh ve výši 372.399 Kč, jehož součástí je smluvní pokuta za předčasné ukončení smlouvy dle ust. § 2048 OZ žalobcem označená jako„ poplatek za předčasné ukončení“, když tento poplatek svým zcela zřejmým sankčním obsahem naplňuje veškeré znaky smluvní pokuty, ke dni splatnosti uvedenému v protokole o konečném vyrovnání, tedy k 15. 2. 2021. Jelikož žalovaný neprokázal, že by k tomuto dni dlužnou částku uhradil, dostal se do prodlení s peněžitým plněním a žalobci vzniklo právo na úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a to ode dne následujícího po splatnosti celého dluhu, tedy od 16. 2. 2019. Soud proto žalobě v celém rozsahu po částečném zpětvzetí vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě žalované částky spolu s úrokem z prodlení z dlužné částky, který žalobce částečně správně kapitalizoval na částku 39.682,76 Kč dle splátek žalovaného až do 7. 6. 2022 a dalším úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky ve výši 346.891 Kč od 8. 6. 2022 do zaplacení. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů. 11. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Účelně vynaložené náklady procesně úspěšného žalobce spočívají vedle zaplaceného soudního poplatku v částce 14.896 Kč v odměně advokáta. Soud postupoval přiměřeně podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném ke dni vykonání úkonu právní služby (dále jen AT). Zástupce žalobce v řízení učinil 3 a půl úkonu právní služby dle § 11 – přípravu a převzetí zastoupení, prostou výzvu k plnění (půl úkonu) a písemné podání ve věci – žaloba, částečné zpětvzetí. Hodnota jednoho úkonu právní služby dle § 7 AT činí v dané věci 9.820 Kč. Žalobce má vedle toho za každý úkon právní služby nárok i na režijní paušál po 300 Kč a DPH z těchto částek ve výši 7.469,70 Kč. Celkové náklady žalobce tedy činí 57.935,70 Kč. Žalovaný je v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. povinen zaplatit tuto částku přímo právnímu zástupci žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Soud posoudil předžalobní výzvu jako prostou, když neobsahuje ani základní skutkový a právní rozbor.