54 C 109/2022-21 — Městský soud v Brně

1. Žalobou soudu doručenou dne 19. 1. 2022 se žalobce domáhal zaplacení žalované částky spolu příslušenstvím (zákonných úroků z prodlení) z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru, kdy původní věřitel, společnost [právnická osoba], uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 8.319 Kč. Tento úvěr měl být splacen nejpozději [datum]. Nedílnou součástí smlouvy o půjčce jsou rovněž Všeobecné obchodní podmínky. 2. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle Smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek čl. III. pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách [webová adresa] zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o revolvingovém úvěru s navrhovanou výší úvěru, kterou žalovaný čerpal - 8.319 Kč, a splatností dne [datum]. 3. Úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí 3.410 Kč. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Dále byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. 4. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného [bankovní účet]. Původní věřitel identifikoval platby úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo]. 5. Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce. Upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne [datum]. 6. Celková výše nároků žalobce po zohlednění případných dílčích plateb ze strany činí celkem 8.319,56 Kč nejpozději splatných dne [datum]. 7. Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], jako původním věřitelem a postupitelem, a společností [právnická osoba], se sídlem [adresa žalobkyně], [příjmení] [osobní údaje žalobce], jako postupníkem a novým věřitelem. Žalobce je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. 8. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, přestože byl řádně obeslán. 9. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a z předložených listinných důkazů učinil tato skutková zjištění (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř.). 10. Právní předchůdce žalobce ([právnická osoba]) uzavřel se žalovaným dnem [datum] smlouvu o úvěru, na základě níž poskytl žalovanému úvěr ve výši 8.319,56 Kč. 11. Pohledávka žalobce vyplývá ze Smlouvy o poskytnutí úvěru uzavřené mezi žalovaným a původním věřitelem, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěrového rámce žalobcem, jakožto věřitelem, žalovanému, jakožto dlužníkovi, ve výši 8.319,56 Kč (jak vyplývá z výpisu), a to na základě návrhu učiněného původnímu věřiteli (dále jen„ úvěrová smlouva“), v kterém žalovaný potvrdil svoji žádost o úvěr a požádal původního věřitele o poskytnutí úvěru. 12. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil dluh z úvěru, byl žalobcem vyzván předžalobní upomínkou o zaplacení dluhu, a to dopisem odeslaným dne [datum] O této skutečnosti byl žalovaný informován dopisem původního věřitele o ukončení smlouvy a o zesplatnění pohledávky, kterým zároveň původní věřitel vyzval žalovaného k úhradě celkové dlužné částky vyplývající z předmětné smlouvy. 13. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu dne [datum]. Žalovaný ani přes tuto výzvu ničeho na pohledávku neuhradil. Vzhledem k výše uvedenému má žalobce nárok na zaplacení doposud neuhrazené části pohledávky, která ke dni [datum] dle vyčíslení původního věřitele (viz Smlouva o postoupení pohledávky a její příloha [číslo]) činila částku 8.319,56 Kč. 14. Soud zjistil skutkový děj z níže uvedených listinných důkazů: smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámení o postoupení včetně předžalobní výzvy ze dne [datum], smlouva o úvěru, předžalobní výzva. 15. Při právním posouzení soud použil zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.), neboť úvěrová smlouva byla uzavřena po [datum], tedy za účinnosti tohoto zákona. Podle § 2395 o. z., se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Na úrok z prodlení byl použit § 1970 o. z., ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Na smlouvu o postoupení pohledávky bylo užito ust. § 1879 o. z. 16. Po provedeném dokazování, zhodnocení důkazů a po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná, neboť právní předchůdce žalobce se žalovaným uzavřeli úvěrovou smlouvu, kterou se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout finanční prostředky žalovanému a žalovaný se tuto částku zavázal zaplatit i s úroky. Žalovaný neplnil své povinnosti řádně a včas a vznikl tak dluh 8.319,56 Kč, právní předchůdce žalobce pak postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce. 17. V souladu s ustanovením § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, přiznal soud žalobkyni na náhradě nákladů řízení nižší sazbu za každý úkon právní služby učiněný do podání návrhu včetně, protože návrh žalobkyně je podán na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje 50.000 Kč. Za každý úkon právní služby (převzetí a příprava věci, výzva se základním skutkovým a právním rozborem věci, podání ve věci samé) tak byla žalobkyni přiznána částka 200 Kč, dále 3x paušální náhrada po 100 Kč, sazba DPH ve výši 21 % a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem tedy na náhradě nákladů řízení částka 1.489 Kč. 18. Tyto náklady řízení v celkové výši 1.489 Kč je žalovaný povinen uhradit žalobci, a to k rukám a to k rukám právního zástupce žalobce, [anonymizováno] [jméno] [jméno], advokáta, se sídlem [adresa žalobkyně].