54 C 7/2022-28 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svým žalobním návrhem podaným dne 23. 9. 2021 domáhal po žalované zaplacení částky 3.386 Kč s příslušenstvím. 2. Svůj žalobní návrh odůvodnil tak, že uvedl, že žalobce jako pojistitel uzavřel s žalovanou jako pojistníkem pojistnou smlouvu [číslo] na životní pojištění [anonymizováno], s počátkem pojištění od [datum]. Na základě uvedené pojistné smlouvy se žalovaná zavázala hradit žalobci sjednané pojistné měsíčně ve výši 1.000 Kč, splatné v 1. den příslušného pojistného období. Žalovaná částka 3.386 Kč je tvořena měsíčním pojistným za pojistné období od [datum] do [datum] ve výši 1.000 Kč. 3. Pohledávka žalobce z výše uvedené pojistné smlouvy je pro žalovanou stanovena výhodnějším způsobem. U tohoto typu pojištění se vede účet pojistníka, na kterém se evidují podílové jednotky investičních fondů, nakoupené za zaplacené pojistné (běžné, popř. mimořádné). Z účtu pojistníka je strháván jedenkrát za měsíc poplatek na úhradu rizikového pojistného za sjednaná pojištění, počátečních nákladů a nákladů spojených se správou pojištění, a to formou prodeje příslušného počtu podílových jednotek, jejichž hodnota ke dni úhrady poplatku odpovídá výši tohoto poplatku (protože výše rizikového pojistného závisí mj. na aktuálním věku pojištěného, výše poplatku není obecně konstantní, ale může se v čase měnit). V případě, že na účtu pojistníka 4. není dostatek podílových jednotek, které by uhradily strhávaný měsíční poplatek, pojistitel začne evidovat dluh klienta (tzv. akumulovaný dluh). Zjednodušeně řečeno představuje akumulovaný dluh hodnotu poplatků, které si měl pojistitel strhnout z účtu pojistníka, ale nestrhnul, protože nebylo z čeho – na účtu pojistníka nebyl dostatečný počet podílových jednotek. Akumulovaný dluh je pak zohledněn při předčasném zániku pojistné smlouvy. 5. Soud podřadil toto řízení pod režim ustanovení § 115 písm. a) o. s. ř., kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci se práva účasti na projednávané věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 6. Podle ust. § 2758 odst. 1, 2 NOZ, pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. 7. Splatnost závazku žalované k zaplacení dlužného pojistného nastala dnem [datum]. Pojistná smlouva zanikla ke dni [datum]. Důvodem pro zánik bylo neplacení pojistného. Při zániku pojistné smlouvy má žalobce právo na zaplacení dlužného pojistného za dobu platnosti pojistné smlouvy, kdy nebylo pojistné hrazeno, a to jako poměrnou část sjednaného pojistného. 8. Žalobce předložil k prokázání svého nároku vůči žalované pojistnou smlouvu [číslo] předpisy a platby, přílohu ke smlouvě, upomínky, podací arch. Soudu dále žalobce doložil k prokázání svého nároku upomínky o zaplacení dlužného pojistného, oznámení o zániku pojištění, bilanci pojistné smlouvy a Všeobecné pojistné podmínky. 9. Soud podřadil tento zjištěný skutkový děj pod ust. § 2758 NOZ v platném znění, a dospěl ke zcela jednoznačnému závěru, že žalobce má nárok na zaplacení dlužného pojistného za celou dobu trvání pojištění, přičemž výše dlužného pojistného, na které má žalobce nárok, činí 3.386 Kč za dobu od [datum] do [datum], kdy byla žalovaná pojistně kryta. 10. Žalobci tak vznikl nárok na úhradu částky 3.386 Kč a právě tato částka je předmětem žalobního nároku uplatněného touto žalobou u pojistné smlouvy [číslo]. Pohledávka byla splatná ke dni [datum]. Nezaplacením pojistného vznikl žalobci i nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 NOZ dle vyhl. 351/2013 Sb. Soud přiznal žalobci nárok na úhradu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 153 Kč od [datum] do [datum] z částky 3.386 Kč. 11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 písm. a) odst. 1 o. s. ř., žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění, a tyto jsou představovány: Celkové náklady řízení Odměna - 200 Kč x 3 + 21% DPH Režijní paušál - 100 Kč x 3 + 21% DPH Soudní poplatek - 400 Kč x 1 Celkové náklady řízení bez vyčíslení DPH: 1300 Kč DPH 21%: 189 Kč Celkové náklady řízení s vyčíslením DPH: 1 489 Kč. 12. Celkem tedy náhrada nákladů řízení činí 1.489 Kč Tyto je žalovaná povinna uhradit žalobci, a to k rukám právní zástupkyně žalobce, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky, se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.