61 C 259/2021-42 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení učinila žalobkyně nárok na vyklizení bytu specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedla, že žalovaný je její bývalý manžel, manželství bylo rozvedeno rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 5.6.1997, který nabyl právní moci dne 8.7.1997. Manželé předmětný byt za trvání manželství užívali jako společní nájemci a členové družstva. Dne 24.6.2016 byla uzavřena smlouva o převodu družstevního bytu do jejich podílového vlastnictví a dne 20.3.2019 pak žalobkyně s žalovaným uzavřeli dohodu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětné bytové jednotce a stala se její výlučnou vlastnicí. Na vypořádání podílu vyplatila žalovanému částku 1 800 000 Kč. Žalovaný se přes uvedené z bytu neodstěhoval přesto, že jej žalobkyně opakovaně žádala a nereagoval ani na předžalobní výzvu ze dne 30.6.2021. 2. Žalovaný se k návrhu písemně vyjádřil podáním ze dne 13.1.2022, které bylo označeno nesprávnou spisovou značkou a do spisu bylo založeno teprve 25.1.2022. Soud v mezidobí rozhodl bez přítomnosti účastníků a k projednání věci nenařizoval jednání, neboť dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. 3. Žalovaný dne 22.2.2022 podal proti vyhovujícímu rozsudku odvolání a Krajský soud v Brně rozsudek soudu I. stupně zrušil dle ust. § 219a odst. 1 o. s. ř. a věc dle ust. § 221 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení s odůvodněním, že účastníkům byla nesprávným postupem soudu I. stupně, jenž ve věci rozhodl bez nařízení jednání, ačkoli pro to nebyly splněny předpoklady, odňata možnost jednat před soudem. Dále uvedl, že v dalším řízení lze ve věci pokračovat standardním způsobem, ovšem s tím, že k projednání věci samé bude nařízeno jednání v souladu s § 115 odst.1 o.s.ř. 4. Soud I. stupně tedy k projednání věci nařídil jednání na 26.10.2022. 5. U tohoto jednání zjistil z vyjádření žalovaného, že má zájem věc vyřešit smírně, ale nemá se kam odstěhovat. Nemá jinou možnost bydlení a na jeho žádost o přidělení obecního bytu podanou v minulosti a potvrzenou opakovaně letos v září dosud nebylo kladně reagováno. 6. Žalobkyně potvrdila, že na provoz bytu jí žalovaný přispívá, nicméně ve věci zajištění vlastního bydlení je zcela pasivní i přesto, že mu vyplatila jeho spoluvlastnický podíl ve výši 1 800 000 Kč a již od roku 2017 ho vyzývá, aby se odstěhoval. 7. Z rozsudku Městského soudu v Brně č.j. 34 C 151/96 ze dne 5.6.1997 soud zjistil, že manželství žalobkyně a žalovaného bylo rozvedeno a toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 8.7.1997. 8. Dne 24.6.2016 byla mezi [anonymizována čtyři slova] jako převádějícím a [celé jméno žalovaného] jako členem družstva - nájemcem a [celé jméno žalobkyně] jako společným členem družstva a společným nájemcem uzavřena smlouva o převodu družstevního bytu do podílového spoluvlastnictví členů družstva. Touto dohodou [anonymizováno], stavební bytové družstvo převedlo do podílového spoluvlastnictví účastníků bytovou jednotku [číslo] ve 3. nadzemním podlaží budovy [část obce] č. pop. [číslo], bytový dům na parcele [číslo] se spoluvlastnickým podílem k pozemkové parcele [číslo] v k. ú. [část obce] v rozsahu [číslo]. 9. Dne 26.4.2019 byla do katastru nemovitostí na [list vlastnictví] zapsána žalobkyně jako výlučná vlastnice bytové jednotky [číslo] - byt v budově [část obce] č. pop. [číslo], bytový dům, [list vlastnictví] na parcele [číslo] spoluvlastnického podílu ke společným částem domu a pozemku ve výši [číslo] Dohoda byla účastníky uzavřena dne 20.3.2019, téhož dne ji účastníci podepsali a došlo k ověření podpisů a prohlášení o jejich pravosti na listině nesepsané advokátem. V dohodě bylo mimo jiné uvedeno, že účastníci se dohodli ke dni 20.3.2019 zrušit spoluvlastnictví ke shora uvedeným nemovitostem s tím, že výlučným vlastníkem se stává paní [celé jméno žalobkyně], která se zavazuje zaplatit panu [celé jméno žalovaného] na vypořádání zrušeného spoluvlastnictví částku 1 800 000 Kč do pěti pracovních dnů poté, co bude v katastru nemovitostí zapsána jako jediný vlastník. Vyplacení hodnoty spoluvlastnického podílu žalovaný při jednání potvrdil. 10. Dne 30.6.2021 je datována předžalobní výzva podepsaná právním zástupcem žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], jejímž obsahem je shrnutí základních skutečností a následující výzva k vyklizení předmětného bytu s tím, že účinky dohody o zrušení podílového spoluvlastnictví k bytové jednotce nastaly dne 4.4.2019. Žalovaný byl vyzván k vyklizení bytu nejpozději do 30.9.2021. 11. Soud posoudil skutečnosti vyplývající z žalobkyní předložených listinných důkazů a dospěl k závěru, že jsou dány podmínky uvedené v ust. § 1040/1 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.), podle kterého kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 12. Je zřejmé, že žalovanému na základě uzavřené dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a splnění podmínek v ní uvedených vznikla povinnost bytovou jednotku [číslo] v domě č. pop. [číslo], postavené na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] vyklidit a předat žalobkyni. Žalovaný si je vědom, že užívá byt žalobkyně a, aniž by vyvinul nějakou účinnější aktivitu, to vysvětluje pouze tím, že mu dosud nebyl přidělen obecní byt. Jestliže tak neučinil, soud návrhu v plném rozsahu vyhověl a nesplněnou povinnost mu uložil vydaným rozsudkem. Zcela se přitom ztotožnil s názorem žalobkyně, že přístup žalovaného k vyřešení věci je zcela laxní. Již vyplacením částky 1 800 000 získal v té době dostatečné prostředky k zajištění vlastního bydlení, případně k hrazení nájemného v bytě, který by si pronajal. Přístup žalobkyně soud vnímá jako krajní trpělivost. 13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Úspěšné žalobkyni vznikly v souvislosti s vedením řízení náklady spočívající v částce 5 000 Kč za zaplacený soudní poplatek a dále odměnu advokáta za zastupování v řízení za čtyři úkony právní pomoci v souvislosti s převzetím a přípravou zastoupení, vyhotovením a odesláním předžalobní výzvy žalovanému, sepisem a podáním návrhu a účastí advokáta u nařízeného jednání. Soud vycházel z ust. § 7 a § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. a stanovil hodnotu úkonu na částku 1 500 Kč a dále přiznal ke každému z úkonů náhradu hotových výloh ve výši 300 Kč podle ust. § 13 odst. 1 a 3 citované vyhlášky. Náklady řízení byly tedy žalobkyni přiznány v celkové výši 12 200 Kč.