62 C 189/2022-45 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 16. 12. 2021 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení 16.494 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že účastníci uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu do odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec], a žalovaný se zavázal za takto odebranou elektřinu zaplatit. Žalovaný však řádně neplnil své povinnosti dle této smlouvy, v důsledku čehož mu vůči žalobci vznikl dluh sestávající z neuhrazené ceny odebrané elektřiny ve výši 10.431 Kč za období od 23. 1. 2020 do 10. 4. 2020, ve výši 5.763 Kč za období od 11. 4. 2020 do 11. 8. 2020 a poplatků za odeslané upomínky ve výši 300 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“); účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Mezi účastníky byla dne 14. 1. 2020 uzavřena smlouva [číslo] o„ poskytování služeb elektřina“, kterou se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu do odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec], a žalovaný se zavázal za odebrané množství elektřiny zaplatit cenu určenou platným ceníkem žalobkyně. Ve všeobecných podmínkách poskytování služeb byl mezi účastníky sjednán poplatek za každou jednotlivou upomínku k zaplacení nebo jinou výzvu ke splnění povinnosti ve výši 100 Kč. 5. Dne 5. 5. 2020 žalobkyně vystavila fakturu variabilní symbol [číslo] jíž byla žalovanému vyúčtována dodaná elektřina za období od 23. 1. 2020 do 10. 4. 2020 Cena elektřiny spotřebované žalovaným v tomto období činila 10.431 Kč; faktura se stala splatnou dne 19. 5. 2020. 6. Dne 16. 8. 2020 žalobkyně vystavila fakturu variabilní symbol [číslo] jíž byla žalovanému vyúčtována dodaná elektřina za období od 11. 4. 2020 do 11. 8. 2020 Cena elektřiny spotřebované žalovaným v tomto období činila 5.763 Kč; faktura se stala splatnou dne 30. 8. 2020. 7. Upomínkami ze dne 8. 6. 2020, ze dne 27. 7. 2020 a ze dne 21. 9. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu. Fakturou ze dne 21. 9. 2020, fakturou ze dne 27. 7. 2020 a fakturou ze dne 8. 6. 2020 byly žalovanému vyúčtovány poplatky ve výši 100 Kč za každou z odeslaných upomínek. 8. Dne 16. 11. 2021 byl žalovaný ze strany žalobkyně písemně upozorněn na existenci dluhu, vyzván k jeho zaplacení a upozorněn na možnost uplatnění pohledávky žalobkyně u soudu. 9. Soud uzavřel, že žalobkyně dodala žalovanému na základě smlouvy uzavřené mezi účastníky elektřinu, za kterou žalovaný řádně a včas nezaplatil sjednanou cenu a vůči žalobkyni mu tak vznikl dluh v celkové výši 16.194 Kč. 10. V souladu se zákonem č. 458/2000 Sb., energetický zákon, v platném znění, pak zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni za dodanou elektřinu celkem 16.194 Kč. Právo žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení plyne z ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“), a jeho výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. Vzhledem k tomu, že žalobkyní předložené listiny týkající se úhrady za skutečně odebranou elektřinu korespondují tvrzením obsaženým v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 12. V části, v níž žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částku 300 Kč za odeslání upomínky dne 8. 6. 2020, 27. 7. 2020 a 21. 9. 2020, soud žalobu zamítl, jelikož ustanovení týkající se této smluvní pokuty považuje za neplatné pro rozpor s dobrými mravy (k tomu obdobně srov. odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11). 13. Smlouva uzavřená mezi účastníky je svým charakterem smlouvou spotřebitelskou ve smyslu podle ustanovení § 1810 a násl. o. z. Žalovaný v předmětném smluvním vztahu vystupoval jako spotřebitel, neboť uzavřel smlouvu jako zákazník pro svou domácnost. Ústavní soud uzavřel, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající právo na smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis); opačný postup je v rozporu se zásadou poctivosti, tudíž mu nelze přiznat právní ochranu. Poplatek za zaslání upomínky je následkem nesplnění konkrétní povinnosti (úhrada vyúčtování), tedy je možné na něj nahlížet jako na sankci, obdobně jako na je tomu u smluvní pokuty. Odkazuje-li smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny na ceník žalobkyně za účelem stanovení výše poplatků za zaslání upomínky, lze takový odkaz považovat za obdobu sjednání smluvní pokuty v obchodních podmínkách. V projednávané věci žalobkyně vystupovala jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel, jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu. Pro spotřebitelské smlouvy pak obecně platí vyšší ochrana spotřebitele, která se projevuje už v samotném kontraktačním procesu. 14. Z výše uvedených důvodů proto soud žalobu co do požadavku na zaplacení poplatků za odeslání upomínky ve výši 300 Kč výrokem pod bodem II tohoto rozsudku zamítl. 15. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že žalobkyně, která byla z procesního hlediska neúspěšná jen v poměrně nepatrné části, má právo na jejich plnou náhradu. Při stanovení výše odměny advokáta soud postupoval podle § 14b odst. 1 a 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, v platném znění (dále jen„ advokátní tarif“), když dospěl k závěru, že jsou naplněny všechny předpoklady pro aplikaci tohoto ustanovení. Předmětem řízení, v němž byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů, je peněžité plnění, jehož výše nepřesahuje 50.000 Kč, a soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně se peněžitého plnění v souvislosti s neuhrazenými platbami ze smluv o sdružených službách dodávky energií domáhá u zdejšího soudu opakovaně, a to návrhem podaným na ustáleném vzoru. Náklady řízení činí 2.252 Kč a sestávají z těchto částek: -) 800 Kč za zaplacený soudní poplatek, -) 900 Kč odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění) ve výši 300 Kč za úkon určené podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, -) 300 Kč za hotové výdaje advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za 3 režijní paušály po 100 Kč (převzetí zastoupení, podání žaloby), -) 252 Kč odpovídající 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), neboť zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem DPH. Náklady řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.