62 C 35/2021-140 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 10. 2. 2021 se žalobce domáhal určení, že žalovaní 1) až 4) nejsou dědici ze závěti zůstavitelky [jméno] [příjmení], narozené dne [datum], zemřelé dne [datum], naposledy bytem [adresa] (dále jen„ zůstavitelka“). 2. Žalobce uvedl, že zůstavitelka za svého života pořídila celkem čtyři závěti. První tři závěti žalobce považuje za platné. Poslední závěť sepsanou ve formě notářského zápisu dne 5. 8. 2013 notářkou JUDr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. NZ [číslo], [spisová značka], Z [anonymizováno] (dále jen„ závěť“ nebo„ předmětná závěť“), obsahující rovněž listinu o odvolání předchozí závěti, žalobce považuje za neplatnou, neboť tato závěť není projevem skutečné svobodně vyjádřené vůle zůstavitelky a trpí formálními nedostatky. Podle žalobce nebyly naplněny podmínky pro sepsání závěti formou notářského zápisu se svědky ve smyslu ustanovení § 65 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, ve znění platném v době sepsání závěti (dále jen„ notářský řád“). Zůstavitelka totiž nebyla osobou, která nemůže číst nebo psát. Byť zůstavitelka byla do určité míry zrakově postižena, byla až téměř do své smrti schopna číst za pomoci lupy. Zůstavitelka měla závěť sepsat krátce po té, co nastoupila do domova pro seniory. V té době však nepochybně byla schopna, byť s obtížemi, číst. Ostatně necelý měsíc před sepsáním závěti, dne 9. 7. 2013, podepsala kupní smlouvu, kterou prodávala svůj dům. Dne 2. 8. 2013 pak v souvislosti s prodejem domu podepsala daňové přiznání. Byla-li schopna podepsat tyto dokumenty, jistě by byla schopna podepsat i závěť. Podle žalobce je i s přihlédnutím k vysokému intelektu zůstavitelky zcela nelogické, aby v pátek sama podepsala daňové přiznání a následující pondělí se prohlásila za osobu neschopnou číst. 3. Pochybnost o absenci skutečné svobodné vůle zůstavitelky žalobce zdůvodňuje tím, že zůstavitelka měla povolat za účelem sepsání závěti notářku JUDr. [příjmení], přitom všechny tři předchozí závěti sepisoval notář JUDr. [jméno] [příjmení]. Žalobce se proto domnívá, že osobou, která kontaktovala JUDr. [příjmení], nebyla zůstavitelka. Za pochybný považuje rovněž výběr svědků závěti, kteří byli pro zůstavitelku cizí lidé, a ona cizím lidem nedůvěřovala. Žalobce bez bližšího odůvodnění (i přes výzvu soudu) poukazoval na propojení manželů [příjmení] a manželů [příjmení], kteří byli svědky závěti, s JUDr. [příjmení]. 4. Žalovaní 1) až 4) shodně navrhli, aby žaloba byla zamítnuta. Poukázali přitom na skutečnost, že závěť byla sepsána formou notářského zápisu, je tedy veřejnou listinou. Co se týče zvolené formy sepsání závěti, považují shodně za dostatečné, že v závěti je uvedeno, že zůstavitelka je osobou která nemůže číst. Všichni žalovaní zdůraznili, že se zůstavitelkou nebyli za jejího života nijak osobně propojeni. Žádné osobní spojení neexistuje ani mezi žalovanými a svědky závěti či manžely [příjmení]. Podstatná je rovněž skutečnost, že svědky závěti vybírá zůstavitel, tedy ten, kdo závětí pořizuje, nikoliv notář. 5. Podle ustanovení § 170 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění (dále jen„ z. ř. s.“) v případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než dva měsíce. 6. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 14. 12. 2020, č. j. 59 D 457/2020-91, byl žalobce odkázán k podání žaloby proti žalovaným, k čemuž mu byla stanovena lhůta dvou měsíců od právní moci odkazovacího usnesení. Uvedené usnesení nabylo právní moci dne 1. 1. 2021. Žaloba podaná dne 10. 2. 2021, tedy byla podána včas. 7. Soud provedl dokazování listinami a výpověďmi svědků. Provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování ve věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. 8. Z úmrtního listu bylo zjištěno, že zůstavitelka zemřela dne [datum], pohřeb vypravil [jméno] [příjmení], bytem [adresa]. 9. Předmětná závěť ze dne 5. 8. 2013 byla sepsána notářkou JUDr. [jméno] [příjmení] na místě samém v Domově pro seniory, [ulice a číslo], [obec], a to formou notářského zápisu pod sp. zn. NZ [číslo], [spisová značka], Z [anonymizováno]. Z textu závěti vyplývá, že zůstavitelka nemůže ze zdravotních důvodů číst, a proto jsou sepisu závěti přítomni dva svědci, a to [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa]. [jméno] [příjmení], narozený dne [datum], bytem [adresa]. Závěť obsahuje rovněž prohlášení zůstavitelky i obou svědků o jejich způsobilosti k právním úkonům. Dle textu závěti měli svědci prohlásit, že byli přítomni po celou dobu projevu vůle zůstavitelky, že si notářský zápis přečetli, že jej schvalují a že jej vlastnoručně podepisují. Závěť obsahuje dva podpisy a podpis notářky. Součástí závěti byla rovněž listina o odvolání všech dřívějších závětí zůstavitelky. 10. Zůstavitelka dříve pořídila postupně třemi závěťmi, a to závětí sepsanou formou notářského zápisu dne 18. 8. 2011, sp. zn. NZ [číslo], [spisová značka]. Tento notářský zápis sepisoval notář JUDr. [jméno] [příjmení]. Dne 1. 12. 2009 pořídila zůstavitelka závěť formou notářského zápisu sepsaného JUDr. [jméno] [příjmení], notářem, pod sp. zn. NZ [číslo], [spisová značka] a dne 26. 4. 2013 pořídila závěť rovněž ve formě notářského zápisu sepsaného notářem JUDr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. NZ [číslo], [spisová značka] Tyto závěti obsahují podpis zůstavitelky. 11. Z přiznání z dani z převodu nemovitosti datovaného 2. 8. 2013 bylo zjištěno, že toto obsahuje podpis daňového subjektu, tedy zůstavitelky. Podpis zůstavitelky je uveden také na kupní smlouvě ze dne 9. 7. 2013, kterou zůstavitelka jako prodávající převáděla nemovité věci. Podpis zůstavitelky je uveden rovněž na dodatku [číslo] ke smlouvě [číslo] o poskytování sociální služby ze dne 5. 2. 2014. 12. Z dalších listin provedených k důkazu soud nezjistil žádné skutečnosti relevantní pro rozhodnutí dané věci. 13. Soud vyslechl svědky závěti [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a rovněž notářku JUDr. [jméno] [příjmení], která notářský zápis sepisovala. 14. Svědkyně [příjmení] vypověděla, že zůstavitelku vůbec neznala, o vykonání svědeckého úkonu byla požádána [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] označila za svou kamarádku a uvedla, že je jí známo, že [jméno] [příjmení] se o zůstavitelku starala, znaly se„ z kostela“. Svědkyně vypověděla, že notářka zůstavitelce vše vysvětlila, poté přečetla nahlas znění poslední vůle, načež závěť podepsali svědkové. Svědkyně se domnívala, že závěť podepsala i sama zůstavitelka. Pamatovala si, že zůstavitelka hovořila s notářkou, zůstavitelka na svědkyni působila milým, inteligentním dojmem. 15. Svědek [příjmení] rovněž vypověděl, že zůstavitelku neznal a že o poskytnutí svědeckého úkonu byl požádán kamarádkou své manželky. Svědek poukázal na dobu 8 let, která od sepsání závěti uplynula, a uvedl, že si prakticky nic nepamatuje. Spíše předpokládal, než si pamatoval, že závěť podepisoval on i jeho manželka. Nepamatoval si, zda byla závěť přečtena nahlas či nikoliv. Nicméně uvedl, že celá procedura na něj působila naprosto běžným dojmem a odpovídala jeho představě o tom, jak by takové úkony asi měly probíhat. 16. Svědkyně [příjmení] [příjmení] nebyla schopna jednoznačně uvést, kdo ji o sepsání závěti požádal. Pamatovala si, že při příchodu do domova pro seniory již na chodbě čekali svědci závěti. Tyto svědky [příjmení] [příjmení] nezajišťovala. Přítomné sociální pracovnice se tázala na zdraví zůstavitelky a bylo jí sděleno, že zůstavitelka špatně vidí. Následně JUDr. [příjmení] vedla se zůstavitelkou soukromý rozhovor, který si pamatovala poměrně detailně s ohledem na svou tehdejší osobní rodinnou situaci. Při té příležitosti jí zůstavitelka sdělila, že špatně vidí. JUDr. [příjmení] si schopnost zůstavitelky číst ověřila tím, že zůstavitelce předložila k přečtení jakýsi vzor závěti, a zůstavitelka jí měla sdělit, že vidí pouze obrysy. Tomuto soukromému rozhovoru svědkové závěti přítomni nebyli. Zůstavitelka notářce sdělila, že svůj majetek hodlá odkázat dobročinným organizacím. Před svědky notářka ověřila jejich totožnost, jakož i totožnost zůstavitelky. Dotázala se na způsobilost k právním úkonům, dotázala se na skutečnosti, které by svědky případně vylučovaly z působení jako svědků. Do samotného zápisu notářka nejprve uvedla generální klauzuli o tom, že zůstavitelka odvolává všechny své předchozí závěti, a dále napsala text závěti, který následně celý přečetla. Zůstavitelka vyslovila souhlas s obsahem notářského zápisu a následně byl notářský zápis podepsán notářkou i svědky. Závěť byla na místě vytištěna, notářka si však j