62 C 52/2022-50 — Městský soud v Brně

Žalobou doručenou soudu dne 21. 1. 2022 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení 1.500 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených nákladů na odtah vozidla žalovaného tov. zn. Peugeot, r.z. [anonymizováno] (dále jen„ vozidlo“ nebo„ předmětné vozidlo“), k němuž došlo dne 24. 9. 2021 z ulice [ulice] v [obec] z důvodu nerespektování dočasného zákazu stání pro provedení tzv. blokového čištění komunikace. Žalovaný dluh žalobci neuhradil, ačkoli byl k jeho úhradě písemně vyzván. Žalobce byl v době odtahu vozidla zapsán v registru vozidel jako jeho provozovatel. Definice pojmu provozovatel je založena na veřejnoprávním evidenčním principu, tudíž není rozhodné, zda žalovaný byl vlastníkem vozidla či nikoliv. Žalovaný navrhl, aby žaloba byla zamítnuta. Uvedl, že kupní smlouvou ze dne 22. 9. 2021 převedl vozidlo na [jméno] [příjmení], nar. dne [datum], kterému téhož dne předal veškeré dokumenty i klíče od vozidla, a současně vypověděl pojištění vozidla. Žalovaný tedy neměl reálnou možnost vozidlo z prostoru, kde bylo dočasně zakázáno stání, odstranit. Změnu zápisu v evidenci registru vozidel měl podle smlouvy provést kupující, který tak učinil dne 13. 10. 2021. Soud provedl dokazování listinami a zjistil, že dne 24. 9. 2021 v 12.00 h byl z ulice [ulice] v [obec] proveden odtah vozidla tov. zn. Peugeot, r.z. [anonymizováno] (viz protokol o odtažení motorového vozidla). Podle výpisu z registru vozidel byl ke dni odtahu jako provozovatel a vlastník uvedeného vozidla evidován žalovaný. Přípisem ze dne 29. 10. 2021 byl žalovaný vyzván k zaplacení úhrady za dokončený odtah vozidla ve výši 1.500 Kč; výzva byla žalovanému doručena dne 9. 11. 2021. Podle výpisu usnesení Rady [územní celek] č. R8/015 ze dne 27. 2. 2019 byl poplatek za zpětný odtah vozidla stanoven na 1.500 Kč. Podle kupní smlouvy ze dne 22. 9. 2021 převedl žalovaný jako prodávající [jméno] [příjmení], nar. dne [datum], jako kupujícímu vlastnické právo k předmětnému vozidlu a současně mu předal vozidlo, včetně všech klíčů a dokladů. Z výpisu z elektronické komunikace v mobilním telefonu žalovaného obsahujícího fotografii technického průkazu bylo zjištěno, že ke dni 13. 10. 2021 byl k předmětnému vozidlu vydán technický průkaz, v němž byl jako vlastník (a provozovatel) vozidla uveden [jméno] [příjmení], nar. dne [datum]. Provedené důkazy soud hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že ke dni odtahu žalovaný nebyl vlastníkem předmětného vozidla. Přestože byl k tomuto dni evidován v registru vozidel jako jeho provozovatel, neměl faktickou možnost s vozidlem nakládat, když novému vlastníkovi vozidlo, včetně všech dokladů a klíčů, předal dne 22. 9. 2021. Ustanovení § 19a zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění (dále jen„ zákon o pozemních komunikacích“), umožňuje vlastníkovi komunikace (žalobci) opatřením obecné povahy dočasně omezit stání nebo zastavení vozidel na místní komunikaci (§ 6 cit. zákona) mj. z důvodu údržby a učinit opatření proti tomu, kdo dočasný zákaz stání silničních vozidel nerespektuje a tím zabraňuje naplnění„ veřejného zájmu. Podle ustanovení § 19b odst. 2 zákona o pozemních komunikacích bylo-li dopravní značení na pozemní komunikaci umístěno alespoň 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel, nese náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo včas odstranit. Nenese-li náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel, nese je v případě dočasného zákazu nebo omezení přijatého na návrh podle § 19a odst. 2 navrhovatel. Byť byl žalovaný ke dni odtažení vozidla evidován v registru vozidel jako jeho provozovatel, bylo v řízení prokázáno, že nebylo v jeho možnostech vozidlo včas odstranit, když k vozidlu neměl žádné dispoziční oprávnění. Dispozice s vozidlem, jakož i klíči k němu, byla výhradním právem nového vlastníka. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaný prokázal závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo včas odstranit, není tudíž osobou povinnou k náhradě nákladů na odstranění, odstavení a vrácení vozidla ve smyslu shora citovaného ustanovení § 19b odst. 2 silničního vozidla, a proto žalobu zamítl. Protože se jednalo o řízení v tzv. bagatelní věci ve smyslu § 202 odst. 2 o. s. ř. (tzn., bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč bez ohledu na příslušenství), postupoval soud při odůvodnění rozsudku dle § 157 odst. 4 o. s. ř. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že zcela procesně úspěšný žalovaný má právo na paušální náhradu nákladů nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. Náklady řízení činí 900 Kč podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za tři úkony (odpor, písemné vyjádření ve věci samé, účast u jednání soudu) podle § 1 odst. 3 této vyhlášky.