62 C 96/2022-42 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou (místně nepříslušnému) Okresnímu soudu v Ostravě dne 24. 12. 2021, doplněnou podáním ze dne 11. 4. 2022, se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení 2.852,88 Kč s odůvodněním, že mezi žalobkyní jako nástupnickou společností po zanikající společnosti [právnická osoba] a žalovanou byla dne 27. 2. 2020 uzavřena smlouva [číslo] o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat žalované služby elektronických komunikací a žalovaná se zavázala za poskytnuté služby hradit sjednanou cenu. V souvislosti s příjmem předmětných služeb žalovaná současně převzala k dočasnému užívání zařízení označené jako [anonymizováno 7 slov]). Žalovaná neplnila své (platební) povinnosti ze smlouvy, když neuhradila cenu za poskytnuté služby a cenu za pronájem přijímacího zařízení, žalobkyně proto od smlouvy přípisem ze dne 8. 9. 2020 odstoupila. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení ceny za pronájem přijímacích zařízení a poplatku za odpojení ve výši 852,88 Kč a smluvní pokuty ve výši 2.000 Kč za nevrácení přijímacího zařízení podle ceníku právního předchůdce žalobkyně. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“); účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Smlouvou [číslo] ze dne 25. 2. 2020 se žalobkyně zavázala poskytovat žalované za úplatu veřejně dostupné služby elektronických komunikací a současně jí přenechala do užívání zařízení [anonymizováno 7 slov]) za úplatu ve výši 70 Kč měsíčně za zařízení. Ve smlouvě bylo mimo jiné ujednáno, že v případě nevrácení pronajatého zařízení včas, je účastník povinen zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši podle ceníku. 5. Zařízení bylo žalované předáno dne 26. 2. 2020 (viz zakázkový list). 6. Vyúčtováním [číslo] ze dne 1. 3. 2020 byla žalované vyúčtována cena za pronájem zařízení ve výši 79,66 Kč; faktura se stala splatnou dne 20. 3. 2020. 7. Vyúčtováním [číslo] ze dne 1. 4. 2020 byla žalované vyúčtována cena za pronájem zařízení ve výši 70 Kč; faktura se stala splatnou dne 20. 4. 2020. 8. Vyúčtováním [číslo] ze dne 1. 5. 2020 byla žalované vyúčtována cena za pronájem zařízení ve výši 70 Kč; faktura se stala splatnou dne 20. 5. 2020. 9. Vyúčtováním [číslo] ze dne 1. 6. 2020 byla žalované vyúčtována cena za pronájem zařízení ve výši 70 Kč; faktura se stala splatnou dne 20. 6. 2020. 10. Vyúčtováním [číslo] ze dne 1. 7. 2020 byla žalované vyúčtována cena za pronájem zařízení ve výši 70 Kč; faktura se stala splatnou dne 20. 7. 2020. 11. Vyúčtováním [číslo] ze dne 1. 8. 2020 byla žalované vyúčtována cena za odpojení z důvodu nedoplatku v celkové výši 493,22 Kč (cena za odpojení činila 500 Kč a byla ponížena o cenu za pronájem ve výši 6,78 Kč); faktura se stala splatnou dne 20. 8. 2020. 12. Přípisem ze dne 8. 9. 2020 žalobkyně z důvodu nehrazení poskytovaných služeb od smlouvy se žalovanou odstoupila s účinností od 20. 9. 2020 a vyzvala žalovanou k vrácení zařízení ve lhůtě do 4. 10. 2020. 13. Žalobkyně žalovanou na výši dluhu upozornila a vyzvala ji k jeho zaplacení předžalobní výzvou ze dne 4. 11. 2021. 14. Soud posuzoval daný závazkový vztah podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ o. z.“). To platí též pro posouzení práva na úroky z prodlení, jejichž výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. 15. Žalovaná užívala zařízení žalované, a to [anonymizováno 7 slov]), za což jí bylo vyúčtováno nájemné fakturou [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo]. Vzhledem k tomu, že žalovaná vyúčtovanou částku žalobkyni nezaplatila, soud žalobě v této části výrokem pod bodem I vyhověl. Lhůta k plnění byla stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 16. Ujednání o smluvní pokutě a poplatku za odpojení z důvodu nedoplatku soud shledal neplatným s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11, ve kterém Ústavní soud uzavřel, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající právo na smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis); opačný postup je v rozporu se zásadou poctivosti, tudíž mu nelze přiznat právní ochranu. Odkazuje-li samotná smlouva na sazebník žalobkyně za účelem stanovení výše smluvní pokuty či poplatku za odpojení, lze takový odkaz považovat za obdobu sjednání smluvní pokuty v obchodních podmínkách. 17. Smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou je svým charakterem smlouvou spotřebitelskou ve smyslu podle ustanovení § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Ujednání o smluvní pokutě a poplatku za odpojení z důvodu nedoplatku proto soud shledal neplatným ve smyslu ustanovení § 588 o. z, tudíž žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 2.000 Kč a poplatku za odpojení ve výši 493,22 Kč, zamítl. 18. Protože se jednalo o řízení v tzv. bagatelní věci ve smyslu § 202 odst. 2 o. s. ř. (tzn., bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč bez ohledu na příslušenství), postupoval soud při odůvodnění rozsudku dle § 157 odst. 4 o. s. ř. 19. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť z procesního hlediska úspěšnější žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, resp. z obsahu spisu nevyplývají.