63 C 173/2021-61 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou soudu dne 29.6.2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému stanovena povinnost zaplatit žalobkyni částku 5.266, 67 Kč s 10% úrokem z prodlení od 22.5.2020 do zaplacení a částku ve výši 200 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 21.6.2019 uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla tovární značky [příjmení], [registrační značka], s počátkem pojištění od 21.6.2019. Z důvodu změny vlastníka vozidla smlouva zanikla ke dni 10.6.2020 a za dobu trvání pojištění od 21.3.2020 do 10.6.2020 je žalovanému vykazován dluh na pojistném ve výši 5.266,67 Kč a dále žalobkyně nárokuje úhradu nákladů za upomínání ve výši 200 Kč, jejichž zaplacení spolu s úroky z prodlení žalobkyně požaduje. 2. Žalovaný namítal, že vozidlo [příjmení] bylo pojištěno„ od roku 2019 u [anonymizováno]“, kam bylo pojistné do 4.5.2020 hrazeno, z důvodu změny vlastníka bylo pojištění ukončeno, neboť předmětné vozidlo bylo dne 30.4.2020 prodáno. Dále žalovaný„ podával námitky proti všem osobám, které se na rozhodování jakkoli podílely“, zpochybňoval„ všechny osoby, které do předmětné věci jakkoli zasahovaly, jednaly a rozhodovaly“,„ všechny listiny, které byly proti žalovanému v předmětné věci vydány či akceptovány“ a navrhoval vydání předběžného opatření, za účelem ochrany žalovaného a vstup státního zastupitelství do předmětného řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaným uváděné námitky a návrhy nebyly po výzvě soudu ze dne 11.11.2021, č.j. 63C 173/2021-14 řádně doplněny, soud k nim nepřihlížel (§ 43 odst. 2 věta 2 o.s.ř.). 3. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Z návrhu pojistné smlouvy [číslo] ze dne 21.6.2019 soud zjistil, že žalobkyně navrhovala uzavřít s žalovaným smlouvu o sdruženém pojištění vozidla podle ustanovení § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění zákona č. 293/2017 Sb. (dále jen zákon č. 168/1999 Sb.), pojistnou smlouvu o odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla tovární značky [příjmení] [jméno], [registrační značka] a podle ustanovení § 2758 odst. 1,2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) pojistnou smlouvu o havarijním pojištění, ve které se žalovaný zavázal platit počínaje dnem 21.6.2019 roční pojistné ve výši 24.000 Kč, splatné v měsíčních splátkách po 2.000 Kč s tím, že pojistná smlouva je uzavřena jakmile je zaplaceno pojistné ve výši 2.000 Kč a to nejpozději do 5.7.2019. Z výpisu plateb žalovaného bylo zjištěno, že žalobkyni byla žalovaným uhrazena dne 16.6.2019 částka ve výši 1.990 Kč a dne 24.6.2019 částka ve výši 10 Kč, obě s uvedeným variabilním symbolem [číslo], shodným s číslem navrhované pojistné smlouvy. Pojištění zaniklo z důvodu změny v osobě vlastníka vozidla dnem 9.6.2020, jak bylo zjištěno z oznámení o zániku pojištění ze dne 10.6.2020, a z uvedené listiny je zřejmé, že žalovanému je vykazován dluh na pojistném ve výši 5.267 Kč O zaplacení dlužné částky byl žalovaný upomínán upomínkou ze dne 12.7.2020. 4. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně má podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. e), § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. právo na pojistné za dobu do zániku pojištění. Za dobu trvání pojištění od 21.3.2020 do 9.6.2020 byl žalovanému vykázán dluh na pojistném ve výši 5.266,67Kč a dluh na poplatku za upomínku ze dne 12.7.2020 ve výši 200 Kč. Žalovaný v průběhu řízení netvrdil ani neprokázal, že by byl dostál svému závazku a uhradil pojistné za celou pojistnou dobu, případně že by pojistná smlouva byla ukončena přede dnem 9.6.2020. Protože svou povinnost hradit sjednané pojistné dobrovolně nesplnil, byla mu stanovena tímto rozsudkem. 5. Žalovaný byl v prodlení se splácením peněžitého dluhu, proto může žalobkyně podle ustanovení § 1970 o.z., požadovat zaplacení úroku z prodlení. V oznámení o zániku pojištění ze dne 10.6.2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužného pojistného do 24.6.2020. Neučinil-li tak, je ode dne následujícího, tedy od 25.6.2020 povinen platit i úroky z prodlení z dlužné částky. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto předpisem je vládní nařízení č. 351/2013 Sb., kdy podle ustanovení § 2 uvedeného vládního nařízení, výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Proto soud zavázal žalovaného povinností zaplatit žalobkyní požadované úroky z prodlení od 25.6.2020 a požadovala-li žalobkyně zaplacení úroků z prodlení za dobu předcházející dni 25.6.2020, byla žaloba jako nedůvodná v této části zamítnuta (tak, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozhodnutí). 6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 3 o.s.ř., podle kterého má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení, neboť byla ve věci neúspěšná v poměrně nepatrné části. Náklady řízení žalobkyně spočívají v úhradě zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, úhradě 4 úkonů právní pomoci advokáta po 200 Kč podle ustanovení § 14b odst. 1, § 11 odstavec 1 písmeno a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (převzetí a příprava věci, výzvu k plnění ze dne 8.6.2021, podání žaloby, vyjádření ve věci ze dne 16.8.2021), v úhradě 4 paušálních částek po 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb. úhradě 1 úkonů právní pomoci advokáta ve výši 1.500 Kč podle ustanovení § 7 bodu 4, § 11 odstavec 1 písmeno g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (účast u jednání dne 3.3.2022), a v úhradě 1 paušálních částek po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb. Celkem tedy odměna advokáta činí 3.000 Kč ( (4 x 200) + (4 x 100) + 1500 + 300 = 3.000) a uvedená částka byla podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. zvýšena o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, tedy o 21 %, což je o 630 Kč. V součtu pak odměna advokáta činí 3.630 Kč Náklady vynaložené žalobkyní činí 4.030 Kč (400 + 3.630 = 4.030) a tyto je žalovaný povinen podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. nahradit k rukám zástupce žalobkyně.