63 C 67/2021-17 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou soudu dne 24.9.2020 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 3.000 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalovanému byla na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené prostřednictvím elektronického formuláře mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba] a žalovaným poskytnuta zápůjčka ve výši 3.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit, avšak nedodržel podmínky vyplývající ze smlouvy a poskytnuté prostředky nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27.6.2017 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. 2. Z důkazů provedených v řízení byly zjištěny následující skutečnosti: Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 4.9.2018 bylo zjištěno, že odkazuje na ustanovení„ § 2390657 a násl. zákona č. 40/196489/2012 Sb., občanský zákoník“, coby strana zapůjčitele je označena společnost [právnická osoba] a coby„ klient“ žalovaný, kterému se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout zápůjčku v hodnotě 3.000 Kč a to„ bankovním převodem na účet, jehož číslo uvede klient v Žádosti o zápůjčku“ oproti závazku žalovaného poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 750 Kč vrátit do 30 dní (18.3.2015). 3. Částka ve výši 3.000 Kč byla dle příkazu k úhradě ze dne 16.2.2015 zaslána na účet č. [bankovní účet], přičemž u této účetní operace bylo uvedeno rodné číslo žalovaného. 4. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27.6.2017 byla pohledávka společnosti [právnická osoba] za žalovaným postoupena žalobkyni. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že tvrzení obsažená v žalobě nebyla z důkazů navržených žalobkyní prokázána. V řízení byla stěžejní aplikace poučovací povinnosti soudu ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., jenž je poučovací povinností soudu, ke které dochází jen při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání, znemožnil soudu, aby mu poskytl poučení podle § 118a o.s.ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. I. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009 s. 831). Nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle § 118a o.s.ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Žalobkyně tím, že se nedostavila k jednání soudu, rezignovala na svá procesní práva a tato skutečnost musí jít pouze a výlučně k její tíži, nikoliv k tíži žalovaného. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žaloba byla projednatelná, nebylo tedy možno postupovat podle § 43 o.s.ř. a proto bylo namístě postupovat pouze podle § 118a o.s.ř. 6. Z provedených důkazů není zřejmé, zda strany uzavřely smlouvu o zápůjčce, neboť z předložených důkazů není možno dospět k závěru, že by žalovaný měl vůli s žalobkyní, resp. její právní předchůdkyní, takovou smlouvu uzavřít. Nebylo prokázáno ani tvrzení žalobkyně ohledně poskytnutí peněžních prostředků žalovanému. Tato skutečnost z předloženého výpisu z účtu nevyplývá, neboť z něj není možno dovodit, že účet, na který byla částka 3.000 Kč zaslána, je účtem vedeným ve prospěch žalovaného. Protože nebylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl závazek, na základě kterého by žalovaný byl povinen vrátit žalobkyni požadovaných 3.000 Kč, byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má žalovaný právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovanému v souvislosti s projednávanou žalobou žádné náklady nevznikly, bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.