94 C 243/2021-35 — Městský soud v Brně

1. Žalobou ze dne 30. 11. 2021 (soudu doručenou téhož dne) se žalobkyně domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku z titulu náhrady škody, která žalobkyni vznikla tím, že zaplatila zdravotnickým zařízením náklady na léčení žalované. Žalobkyně uvedla, že žalovaná byla pojištěna na zdravotním pojištění v období do 31. 12. 2016, kdy skončilo její zaměstnání u zaměstnavatele v České republice. Po ukončení pojištění žalovaná nesplnila svou zákonnou povinnost (§ 3, odst. 2, písm. c) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění), když nevrátila žalobkyni do osmi dnů průkaz pojištěnce a naopak čerpala neoprávněně v období od 31. 5. 2017 do 6. 6. 2017 zdravotní péči ve Velké Británii. Žalované muselo být zřejmé, že pokud nemá trvalý pobyt ani zaměstnání v ČR, čerpá zdravotní péči v rozporu se zákony s úmyslem poškodit zdravotní pojišťovnu Zdravotní péči žalovaná čerpala po předložení průkazu pojištěnce, který vystavila žalobkyně, ač jej žalovaná již držela neoprávněně. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. 3. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a z předložených listinných důkazů učinil tento závěr o skutkovém stavu věci (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř.): 4. Žalovaná byla pojištěncem žalobkyně (průkaz EHIC). 5. Žalovaná neměla nikdy povolenu žádnou formu pobytu v České republice (sdělení PČR ze dne 14.12.2021). 6. Zaměstnání žalované ve [právnická osoba] S.R.O. V LIKVID. skončilo k 31. 12. 2016. Ze strany uvedené společnosti byl zaslán tzv. HOZ (hromadné oznámení zaměstnavatele) formou B2B, tedy elektronickou komunikací, kdy informace se přímo propisují do systému VZP ČR. 7. V období od 31. 5. 2017 do 6. 6. 2017 žalovaná neoprávněně čerpala zdravotní služby ve zdravotnických zařízeních ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska v celkové výši 14 002,90 Kč (individuální výkaz – přehled z 9. 9. 2021), když žalovaná zneužila doklad o pojištění (český EHIC) po ukončení pojištění v ČR, který byl původně platný až do dne 30.9.2018 (průkaz EHIC). 8. Žalobkyně zdravotnickým zařízením uhradila náklady zdravotní péče 14 002,90 Kč. Čerpané zdravotní služby byly dne 19. 9. 2019 uhrazeny na základě vyúčtování N080E Kanceláři zdravotního pojištění (dříve Centrum mezistátních úhrad). Částka byla odeslána v celkové platbě 6 406 192,41 Kč, kdy na základě předmětného vyúčtování byla zaslána část plateb ve výši 21 979,24 Kč, z nichž 14 002,90 Kč se týkala žalované (vyúčtování nákladu za poskytnuté věcné dávky z 29. 4. 2019, potvrzení o provedení platby vystavené ČNB, rozpis platby SAP). 9. Vzhledem k tomu, že žalovaná v předmětném období nebyla pojištěncem, tak jí poskytnuté zdravotní služby nemůžou být hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. V důsledku výše uvedeného porušení povinností žalované (nesplnění oznamovací povinnosti a nevrácení průkazu pojištěnce) vznikla žalobkyni majetková újma v podobě částek, které proplatila ze zdravotního pojištění za zdravotní služby, jenž žalovaná neoprávněně čerpala. 10. Zjištěný skutkový stav podřadil soud pod následující zákonná ustanovení: 11. Podle § 2 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění, ve znění platném a účinném do 30. 6. 2017, jsou zdravotně pojištěny: a) osoby, které mají trvalý pobyt na území České republiky, b) osoby, které na území České republiky nemají trvalý pobyt, pokud jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky, (dále jen "pojištěnci"). 12. Podle § 3 odst. 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění zaniká zdravotní pojištění dnem: a) smrti pojištěnce nebo jeho prohlášení za mrtvého, b) kdy osoba bez trvalého pobytu na území České republiky přestala být zaměstnancem (§ 5 písm. a)), c) ukončení trvalého pobytu na území České republiky. 13. Podle § 12 písm. j) zákona o veřejném zdravotním pojištění je pojištěnec povinen vrátit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce při zániku zdravotního pojištění podle § 3 odst. 2 písm. b) a c). Podle písm. k ) je pojištěnec je povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně změny jména, příjmení, trvalého pobytu nebo rodného čísla, a to do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo; pokud se pojištěnec v místě trvalého pobytu nezdržuje, je povinen příslušné zdravotní pojišťovně oznámit také adresu místa pobytu na území České republiky, kde se převážně zdržuje (dále jen„ bydliště“). 14. Podle § 13 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění, se ze zdravotního pojištění hradí zdravotní služby poskytnuté pojištěnci s cílem zlepšit nebo zachovat jeho zdravotní stav nebo zmírnit jeho utrpení, pokud a) odpovídají zdravotnímu stavu pojištěnce a účelu, jehož má být jejich poskytnutím dosaženo, a jsou pro pojištěnce přiměřeně bezpečné, b) jsou v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy, c) existují důkazy o jejich účinnosti vzhledem k účelu jejich poskytování. 15. Podle § 2910 občanského zákoníku platí, že škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 16. Právním posouzením věci dospěl soud k těmto závěrům: 17. Žalovaná byla zdravotně pojištěna u žalobkyně, neboť měla v České republice zaměstnání (§ 2 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění). Zdravotní pojištění žalované následně zaniklo ukončením práce žalované u zaměstnavatele se sídlem v České republice (§ 3 odst. 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění). Žalovaná měla zákonnou povinnost vrátit žalobkyni - zdravotní pojišťovně průkaz zdravotního pojištění (§ 12 písm. j) zákona o veřejném zdravotním pojištění). Žalovaná však tuto svou zákonnou povinnost nesplnila a naopak předkládala již neplatný průkaz zdravotnickým zařízením, kde čerpala s odkazem na něj zdarma zdravotní péči. V důsledku toho, že žalovaná porušila své zákonné povinnosti, žalobkyně zaplatila za žalovanou zdravotnickým zařízením zdravotní péči (§ 2 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění). Žalovaná však v době poskytování zdravotní péče pojištěncem žalobkyně nebyla, žalobkyně tak nebyla povinna tato plnění zdravotnictvím zařízením poskytnout. Žalobkyni tak v důsledku porušení zákonných povinností žalovanou vznikla platbami za zdravotní péči poskytnutou žalované majetková újma - škoda. Žalobkyně tak má vůči žalované nárok na náhradu škody vzniklé na žalobkyní vynaložených nákladech na léčení žalované ve výši žalované částky. 18. Soud proto žalobě vyhověl a výrokem I. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku včetně zákonných úroků od 3. 4. 2021, neboť žalované byla dne 25. 3. 2021 prostřednictvím rumunského styčného místa doručena na poslední známou adresu výzva k úhradě neoprávněně čerpané zdravotní péče s určenou lhůtou k úhradě do osmi dnů od doručení této výzvy. Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) 19. Procesně úspěšné žalobkyni soud přiznal výrokem II. náhradu nákladů řízení v plné výši. Ty se skládají ze soudního poplatku 1 000 Kč (k tomu viz dále), a dále v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. (dále jen„ vyhláška“) náleží žalobkyni za každý úkon paušální náhrada hotových výdajů 300 Kč za úkony 1) předžalobní výzva, 2) sepis a podání žaloby, tj. 600 Kč Lhůta tří dnů k plnění od právní moci tohoto rozsudku je odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.