112 C 171/2023-105 — Městský soud v Brně

Žalobce se žalobou podanou dne 21. 2. 2023 domáhal uložení povinnosti žalovanému, aby mu zaplatil částku 35 557,97 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dle faktury var. symbol [číslo] představující dlužné úhrady za dodávky do odběrného místa [ulice a číslo] v [obec] za období 30. 3. 2022 až 13. 7. 2022 (14 657,97 Kč), pokutu v částce 100 Kč dle vyúčtování [variabilní symbol] (prodlení s úhradou faktury citované dříve). Součástí dluhu z uvedené smlouvy byla i částka 20 800 Kč tvořící pokutu za nedodržení sjednané doby trvání smlouvy, která byla pro chování žalovaného ukončena. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud příslušný podle čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení Rady č. 1215/2012 pak v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“), s ohledem na souhlas žalobce a absenci vyjádření žalovaného rozhodl ve věci bez jednání pouze na podkladě listin. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Účastníci uzavřeli 23. 3. 2022 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny na odběrné místo [ulice a číslo] v [obec] v trvání 30 měsíců (č. l. 12 a 13). Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky, podle nichž je žalobce oprávněn účtovat pokutu za prodlení s platbou delší než deset dnů částku 100 Kč a při nedodržení doby trvání smlouvy 800 Kč za každý měsíc, o který byla doba trvání nedodržena. Smlouva byla ukončena k 21. 7. 2022 pro opakované neplacení závazku žalovaným (č. l. 17 p. v., 20). Fakturou z 21. 7. 2022 [číslo] byla žalovanému vyúčtována částka 14 657,97 Kč mimo jiné obsahující dluh za elektřinu a 100 Kč za prodlení s platbou (č. l. 15 p. v. a 16, resp. 18 p. v.) splatná 10. 8. 2022. Vyúčtováním z [číslo], var. symbol [číslo] byla žalovanému vyúčtována pokuta ve výši 20 800 Kč splatná 25. 7. 2022 zahrnující 26 měsíců, o které byla smlouva předčasně ukončena. Upomínkou ze 24. 8. 2022 byla žalovanému vyúčtována částka 100 Kč pokuty za prodlení se shora citovanou fakturou za elektřinu (č. l. 22 p. v.). Znovu byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu dopisem z 13. 11. 2022 (č. l. 23 a 24). Přes další výzvu z 10. 1. 2023 (č. l. 24 p. v. a 25) zůstal dluh neuhrazen. Soud aplikoval na shora uvedený právní stav ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož„ smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.“ Soud dospěl k závěru, že žalobce svoji povinnost splnil, zatímco žalovaný vyfakturovanou elektřinu neuhradil. Zaplatit pak zbývá částka 14 557,97 Kč. To platí i o smluvní pokutě, jež byla sjednaná ve výši 100 Kč za prodlení s platbou delší než deset dnů v souladu s § 2048 občanského zákoníku, pokud jde o opožděnou platbu posledně uvedené faktury za dodávku komodity a jednou účtovanou danou fakturou za prodlení s platbami záloh. Ve vztahu k částce 20 800 Kč za nedodržení délky smlouvy má soud za to, že i tato částka je požadována oprávněně, když ze strany žalovaného došlo k jednání znemožňujícímu dodržení dojednané doby trvání smlouvy, pročež žalobce přišel o možnost dodávat elektřinu a inkasovat její cenu. I tato pokuta byla sjednána v souladu se zákonem. S ohledem na skutečnost, že vystavené faktury nebyly zaplaceny, dostal se žalovaný dnem následujícím po jejich splatnosti do prodlení s peněžitým plněním podle § 1968 občanského zákoníku a je tak povinen v souladu s § 1970 zákoníku zaplatit žalobci i úroky z prodlení stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění stanovil soud žalovanému v souladu s § 160 odst. 1 OSŘ. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn tím, že žalobce byl ve věci zcela úspěšný a bylo tak na místě přiznat mu nárok na náhradu nákladů proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl (§ 142 odst. 1 OSŘ). Náhrada nákladů řízení je tvořena odměnou za zastoupení ve výši 500 Kč/úkon podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ advokátní tarif“), spolu s paušální náhradou nákladů za každý úkon právní služby, jimiž byly příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu ve výši 100 Kč/úkon podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu v celkové výši 300 Kč. Dále má žalobce právo na náhradu soudního poplatku ve výši 1 423 Kč a daně z přidané hodnoty ve výši 21 %, jejímž je jeho zástupce plátcem, podle § 137 odst. 3 OSŘ ve výši 378 Kč Celkem tak náhrada nákladů řízení, kterou je žalovaný povinen zaplatit, činí 3 601 Kč. Je tak povinen učinit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 OSŘ.