115 C 98/2023-42 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 21. 3. 2023, doplněnou o podání ze dne 5. 9. 2023 a 21.9.2023, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 10 158 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný v rozporu s ustanovením § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“) provozoval v období od 12. 5. 2022 do 25. 8. 2022 vozidlo r.z. [anonymizováno], jehož je vlastníkem, bez uzavřeného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Denní sazba příspěvku pro období bez pojištění vozidla žalovaného podle § 2 odst. 1 písm. l) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., činí 93 Kč; výše zákonného příspěvku za 106 dnů, kdy žalovaný neměl k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, činí 9 858 Kč. Žalobkyně dále požaduje poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. 2. Jelikož na straně žalovaného není od 16.9.2017 osoba oprávněná za žalovaného jednat, byl mu usnesením ze dne 26. 5. 2023, č.j. 115 C 98/2023-7, ustanoven opatrovník z řad advokátů, Mgr. [jméno] [příjmení]. Podáním doručeným soudu dne 7.8.2023 opatrovník uvedl, že z procesní opatrnosti nárok žalobkyně neuznává, a to ani z části, neboť žalobkyně neprokázala, že žalovaný byl v rozhodné době vlastníkem předmětného vozidla. Současně opatrovník uvedl, že nebyla prokázána splatnost pohledávky, neboť žalobkyně neprokázala doručení výzvy k zaplacení příspěvku žalovanému. Dále opatrovník namítal, že došlo k marnému uplynutí prekluzivní lhůty jednoho roku ve smyslu § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb.“, neboť žádnou výzvu žalobkyně vůči žalovanému nelze považovat za řádnou dle § 4 odst. 6 a 7 zákona č. 168/1999 Sb.. Rovněž nárok na úhradu úroku z prodlení shledal opatrovník žalovaného nedůvodným, neboť žalobkyně neprokázala, že by se pohledávka uplatněná žalobou stala splatnou. 3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu; účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání výslovně souhlasili. 4. Z karty vozidla [anonymizováno] vedené Magistrátem města Brna, odborem registru vozidel a řidičů, výpisem z centrálního registru vozidel č. j. 12881262 soud zjistil, že žalovaný je od 6.12.2017 provozovatelem a vlastníkem vozidla r.z. [anonymizováno]. 5. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [číslo] ze dne 13.10.2022 vyplývá, že žalovaný byl jako vlastník a provozovatel vyzvána k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo r.z. [anonymizováno], [VIN kód], s objemem válců nad 2500 cm³ za dobu od 12.5.2022 do 25.8.2022 ve výši 9 858 Kč a nákladů na jeho uplatnění ve výši 300 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy. Žalobkyně ve výzvě standartní 30 denní lhůtu k úhradě prodloužila s ohledem na pandemii koronaviru, vyzvala žalovaného k úhradě nejpozději do 60 dnů od doručení této výzvy. Poštovním podacím archem bylo prokázáno, že výzva ze dne 13.10.2022 byla žalovanému odeslána dne 13.10.2022 s číslem zásilky [anonymizováno]. Z detailních informací České pošty k zásilce [anonymizováno] soud zjistil, že dne 13.10.2022 byla zásilka převzata k dopravě a dne 17.10.2023 byla doručena do domovní schránky žalovaného. Po zhodnocení těchto důkazu soud dospěl k závěru, že výzva splňuje všechny zákonné náležitosti dle § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. a byla řádně žalovanému doručena. 6. Upomínkou ze dne 18.1.2023 byl žalovaný opětovně vyzýván k zaplacení příspěvku a nákladů na jeho uplatnění v celkové výši 10.240 Kč, ohledně doručení této upomínky nepředložila žalobkyně žádné důkazy. K zaplacení byl žalovaný vyzván taktéž v rámci předžalobní upomínky ze dne 13.2.2023, to je prokázáno předžalobní upomínkou. Z doručenky do datové schránky soud zjistil, že předžalobní upomínka byla žalovanému doručena do datové schránky dne 13.2.2023. 7. Soud zhodnotil provedené listinné důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost těchto listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována 8. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 168/1999 Sb. a zákon č. 89/2012 Sb. (dále jen„ občanský zákoník“). Podle § 4 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle ustanovení § 4 odst. 3 a 4 zákona č. 168/1999 Sb. se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 9. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod výše citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. 10. Žalovaný byl v období od 12.5.2022 do 25.8.2022 vlastníkem a provozovatelem vozidla r.z. [anonymizováno] a byl tedy povinen uzavřít pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tuto povinnost však nesplnil. 11. V období od 12.5.2022 do 25.8.2022, kdy nebylo vozidlo r.z. [anonymizováno] pojištěno a kdy byl žalovaný vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla, tj. za dobu 106 dní, činí dluh 9 858 Kč při denní sazbě 93 Kč za vozidlo s objemem válců nad 2500 cm³ podle § 2 odst. 1 písm. l) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. 12. Žalovaný je tedy ve smyslu ust. § 4 odst. 1 zákona osobou povinnou k úhradě příspěvku ve výši 9 858 Kč a dále poplatku za mimosoudní uplatnění práva po 300 Kč za vozidlo r.z. [anonymizováno]. Soud proto žalovanému uložil povinnost, aby žalobkyni zaplatila celkovou částku 10 158 Kč. 13. Žalobkyni náleží rovněž úrok z prodlení. Žalovaný se do prodlení ohledně částky 9 858 Kč dostal marným uplynutím šedesátidenní lhůty k plnění stanovené v rámci výzvy k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných. Za situace, kdy výzva k úhradě byla žalovanému doručena dne 17.10.2022 do domovní schránky, je zřejmé že od 28.12.2022 byl žalovaný již v prodlení, proto soud žalobkyni v souladu s žalobou nárok na úrok z prodlení od tohoto data přiznal. Výše úroku z prodlení odpovídá nař. vlády č. 351/2013 Sb. 14. Z důvodů shora vyložených proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, když všechny námitky opatrovníka žalovaného byly vyvráceny provedeným dokazováním. 15. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. a z částky 200 Kč za písemné podání ze dne 5.9.2023 a 21.9.2023 dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně 4 paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 252 Kč. 16. Výrok III. tohoto rozsudku je odůvodněn § 4 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalobkyni vznikla poplatková povinnost ve výši 800 Kč. Elektronický platební rozkaz však nebyl vydán. Z přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., konkrétně z položky 2 vyplývá, že pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Dle položky 1 bod 1 písm. a) činí poplatková povinnost žalobkyně částku 1 000 Kč. Na základě výše uvedeného uložil soud žalobkyni výrokem V. tohoto rozsudku, aby uhradila na účet soudu doplatek soudního poplatku za řízení ve výši 200 Kč 17. O odměně ustanoveného opatrovníka žalované (výrok IV.) rozhodl soud podle § 140 odst. 2 o.s.ř. tak, že opatrovníkovi přiznal odměnu za zastupování v částce 4 453 Kč. Odměna je představována 2 úkony právní služby po 1 540 Kč dle § 7 společně s § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 7. 7. 2022), včetně paušální náhrady výdajů v celkové výši 600 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. za každý ze dvou úkonů a DPH ve výši 773 Kč. 18. Jelikož byla žalobkyně ve věci plně úspěšná, nemá vůči státu povinnost zaplatit odměnu ustanoveného opatrovníka žalované dle § 149 odst. 2 o.s.ř. (výrok IV.).