119 C 285/2022-59 — Městský soud v Brně

Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 17.798 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel s původním věřitelem [právnická osoba] smlouvu, kterou se právní předchůdce žalobce zavázal žalovanému v rámci jeho členství v příslušném programu právního předchůdce žalobce do užívání zařízení mobilní telefon [anonymizováno 5 slov]. Žalovaný se zavázal o zařízení řádně pečovat a hradit právnímu předchůdci žalobce měsíční členství poplatek ve výši 1.599 Kč. Tento poplatek se stává splatným na základě jednotlivých daňových dokladů vystavených žalovanému. Žalovaný vyplnil žádost o členství v programu, specifikoval zařízení, které chtěl v rámci členství užívat. Následně byla žalovanému vystavena první faktura, po jejím zaplacení se stal členem příslušného programu a současně došlo k uzavření smlouvy. Na výzvu soudu žalobce doplnil, že k uzavření smlouvy došlo ústně. Přistoupením k členství v programu se zavázal žalovaný k úhradě poplatku za členství. Právní předchůdce žalobce měl právo od smlouvy odstoupit, pokud by žalovaný neplnil své povinnosti řádně a včas. V případě nevrácení zařízení na výzvu právního předchůdce žalobce byl právní předchůdce žalobce oprávněn vystavit žalovanému fakturu na hodnotu zařízení uvedenou v předávacím protokolu. S ohledem na skutečnost, že po odstoupení od smlouvy žalovaný původní zařízení nevrátil, právní předchůdce žalobce vystavil žalovanému fakturu dne 29.6.2021 na částku 16.199 Kč, tato byla splatná dne [číslo]. Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28.3.2022 a dílčí smlouvou o postoupení pohledávek účinnou ke dni 30.3.2022 postoupil právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným na žalobce. Postoupení pohledávky žalobci oznámil žalovanému dopisem ze dne 5.4.2022. Přes před žalobní výzvu zástupce žalobce žalovaný dosud žalobci ničeho neuhradil. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Z předávacího protokolu o přístroji ze dne 12.1.2022 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce osobě označené jako žalovaný předal dne 12.1.2020 přístroj mobilní telefon [anonymizováno 5 slov]. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 5.4.2022 soud vzal za prokázané, že právní předchůdce žalobce oznámil postoupení pohledávky z právního předchůdce žalobce na žalobce žalovanému. Z dopisu ze dne [číslo] soud zjistil, že žalovanému bylo sděleno postoupení pohledávky a pohledávka byla vyčíslena. Z dopisu ze dne 10.5.2022 soud zjistil, že žalovanému bylo sděleno, že pohledávka byla postoupena advokátní kanceláři. Z faktury [číslo] soud zjistil, že dne 29.6.2021 právní předchůdce žalobce vystavil žalovanému fakturu na částku 16.199 Kč, a to za nevrácení přístroje dle podmínek programu. Faktura byla splatná dne 9.7.2021. Z faktury [číslo] se podává, že dne 11.1.2021 právní předchůdce žalobce vystavil žalovanému fakturu na částku 1.599 Kč, faktura byla splatná dne 21.1.2021 a byla fakturována měsíční fakturace za užívání mobilního telefonu [anonymizována dvě slova]. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že před podáním žaloby dne 4.8.2022 zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13.9.2021 a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28.3.2022, včetně příloh, soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce. Z podmínek programu [anonymizována dvě slova] soud zjistil podmínky fungování programu. Z fotokopie printscreenu soud zjistil, že žalovaný uhradil dne 12.1.2020 částku 1.599 Kč. Z ostatních provedených listinných důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení a rozhodnutí ve věci. Na základě takto provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Právní předchůdce žalobce předal žalovanému zařízení mobilní telefon [anonymizována dvě slova]. Žalovaný zaplatil právnímu předchůdce žalobce částku 1.599 Kč dne 12.1.2020. Právní předchůdce žalobce zaslal žalovanému oznámení o postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce a právní zástupce žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky. Rámcovou a dílčí smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena z právního předchůdce žalobce na žalobce. Po takto provedeném dokazování, pro posouzení a rozhodnutí ve věci byla stěžejní aplikace poučovací povinnosti soudu ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3.o.s.ř., jenž je poučovací povinností soudu, ke které dochází jen při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání, znemožnil soudu, aby mu poskytl poučení dle ust. § 118a o.s.ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení dle ust. 118a o.s..ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (Drápal, L., Bureš, J. a kol. občanský soudní řád I. § 1 až 200 za. komentář I. vydání. Praha: CHB2009 s 831). Nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení dle ust. § 118a o.s.ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.4.2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Žalobce tím, že se nedostavil k jednání soudu, rezignoval na svá procesní práva a tato skutečnost musí jít pouze a výlučně k jeho tíži, nikoli k tíži žalovaného. V konkrétním posuzovaném sporu se žalobce z prvního nařízeného jednání omluvil a souhlasil s projednáním věci bez jeho účasti. Soud proto v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. Na výzvu soudu žalobce svým doplněním ze dne 6.1.2023 uvedl, že smlouva o poskytnutí zařízení mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla sjednána ústně, její účinnost nastala zaplacením prvního poplatku za členství v programu [anonymizováno 5 slov] a dále odkazuje na smluvní podmínky programu [příjmení] [příjmení]. Žalobce však neoznačil žádné důkazy k prokázání této tvrzené skutečnosti, kdy, za jakých podmínek a mezi kým byla smlouva uzavřena, jaké byly její konkrétní náležitosti. Žalobce dále na výzvu soudu doplnil, že nemá k dispozici žádné listiny, které by předložil k prokázání tvrzení o tom, že žalovaný podal žádost o členství v programu a na základě této žádosti mělo údajně vzniknout jeho členství a odvíjet se další práva a povinnosti žalovaného. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobce nesplnil svoji povinnost, neunesl důkazní břemeno, neoznačil důkazy k prokázání jím tvrzené skutečnosti, že smlouva o poskytnutí zařízení žalovanému byla uzavřena ústně. Neunesl břemeno tvrzení, nedotvrdil, jaké rozhodné skutečnosti, vzájemná práva a povinnosti byla touto smlouvou založena mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Tvrzení žalobce obsažená v žalobě či v doplnění ze dne 6.1.2023 nemají oporu v předložených listinných důkazech. Žalobce dále nedoložil a nedotvrdil, že byl žalovaný, který ve sporu vystupoval jako spotřebitel, právním předchůdcem žalobce, který ve sporu vystupoval jako dodavatel řádně informován o veškerých povinnostech, které mu případně z tohoto právního vztahu vznikají. Z důvodu nedostavení se žalobce k jednání soud nemohl vyzvat žalobce k doplnění rozhodných skutečností ohledně ověření totožnosti žalovaného, když pouze na předávacím protokolu ze dne 12.1.2020 je rukou napsané číslo občanského průkazu žalovaného. Žalobce dále z důvodu své neúčasti na prvním jednání soudu, ke kterému byl žalobce předvolán a nedostavil se, nemohl být vyzván k doplnění rozhodných skutečností, jak dospěl k výši žalované částky a o co opírá nárok na úhradu částky 690 Kč označované jako náklady spojené s uplatněním pohledávky. S ohledem na shora uvedené tak soud dospěl k závěru, že žalobce nesplnil svoji povinnost tvrzení a důkazní a žalobu tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně úspěšnému žalovanému přísluší plná náhrada nákladů řízení. Žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly.