ECLI: ECLI:CZ:MSBR:2023:16.C.121.2021.1 Datum: 2023-08-24 Předmět: vydání věcí + předběžné opatření Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 2234 z. č. 89/2012 Sb."] ["dlužné nájemné""nájem bytu""peněžité plnění""podnájem""smlouva nájemní""vyklizení bytu""zadržovací právo"]
O co šlo: vydání věcí + předběžné opatření (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 2234 z. č. 89/2012 Sb."])
1. Žalobkyně se svojí žalobou podanou k Městskému soudu v Brně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovaný byl uznán povinným vydat žalobkyni věci popsané v žalobě, neboť v době nouzového stavu vstoupil zaměstnanec žalovaného do bytu žalobkyně, který užívala na základě nájemní smlouvy ze dne 2.12.2019, došlo k výměně zámku a k následnému znemožnění užívání předmětného bytu žalobkyní, to vše z důvodu údajného dluhu na nájmu.
2. Žalovaný ve svém písemném vyjádření se k žalobě navrhl její zamítnutí, neboť žalovaný jako toliko insolvenční správce dlužníka ([právnická osoba] - vlastníka předmětných nemovitých věcí) není ve věci pasivně legitimovaný. Vzhledem k tomu, že žalobkyně opakovaně nehradila nájemné, tato byla vyzvána k úhradě dluhu, který ke dni 15.7.2020 činil [částka], tedy částku odpovídající více než tříměsíčnímu nájemnému a poplatkům. Žalobkyni bylo současně zasláno ukončení nájemní smlouvy k bytu [číslo] s výzvou k vyklizení do 14 dnů, což částečně učinila se sdělením, že zbylé věci v bytě již nepotřebuje. Dne 27.8.2020 si žalobkyně převzala další své věci, a to za přítomnosti Policie ČR. Ačkoliv v mezidobí žalovaný předkládal návrhy na mimosoudní vyřešení dlužného nájemného, žalobkyně na žádný z návrhů nepřistoupila a žalovanému dosud neuhradila ani část dlužného nájemného.
3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. Dne 2.12.2019 byla uzavřena smlouva o nájmu bytu [číslo] to mezi pronajímatelem - žalovaným jako insolvenčním správcem dlužníka [právnická osoba] a nájemkyní - žalobkyní s předmětem nájmu bytu [číslo] v 5. nadzemním podlaží domu na adrese [adresa], [obec] sestávající se z jednoho pokoje s kuchyňskou linkou, jednoho pokoje, koupelny, WC a předsíně. Touto smlouvou přenechal pronajímatel byt nájemci do užívání na dobu určitou, a to od 1.12.2019 do 1.10.2020. Celkové nájemné včetně služeb bylo účastníky sjednáno částkou 8.876 Kč (5.000 Kč nájemné, 1.876 Kč + 500 Kč + 500 Kč + 500 Kč + 500 Kč jako služby za další osoby bydlící v bytě). Dne 15.7.2020 bylo sepsáno ukončení smlouvy o nájmu bytu [číslo] s tím, že k 15.7.2020 byla nájemní smlouva ukončena z důvodu neuhrazení nájmu za měsíc prosinec roku 2019, nedoplatků nájmu za měsíce únor až červen a nájmu za měsíc červenec dle odst. VII. 4. smlouvy. Celkový dluh k 15.7.2020 tak činí 27.474 Kč s tím, že nájemce byl vyzván k vyklizení bytu do 14 dnů od data ukončení nájemní smlouvy. Dne 1.1.2021 byla uzavřena smlouva o podnájmu bytu mezi [jméno] [příjmení] jako nájemcem a žalobkyní jako podnájemkyní s předmětem podnájmu bytová jednotka 0+1, [číslo] ve vlastnictví pronajímatele - [právnická osoba] nacházející se v 1. podlaží budovy [adresa]. Podnájem byl sjednán od 1.1.2021 na dobu neurčitou, při ceně 6.500 Kč měsíčně včetně služeb. Z výpisu konta dlužného nájemného soud zjistil, že 15.7.2020 žalobkyně dluží na nájemném a službách za měsíce prosinec 2019, doplatků nájmu za měsíce únor až červen a nájem za měsíc červenec 2020, tedy celkem 27.474 Kč. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro okres [okres], obec Frýdek Místek, katastrální území Místek soud zjistil, že k 30.9.2022 byl vlastníkem mimo jiné i předmětného bytu [příjmení] [jméno] [příjmení] otevřený podílový fond a k 22.8.2023 [právnická osoba]
4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, neboť v průběhu řízení bylo žalovaným prokázáno, že k datu rozhodnému, tedy ke dni 24.8.2023 tento není vlastníkem domu [adresa] na ulici [ulice] ve [obec], ve kterém se nachází i sporný byt, a to byt [číslo] neboť v mezidobí došlo k převodu vlastnického práva na třetí osobu.
5. Ve smyslu ust. § 2234 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) má pronajímatel právo na úhradu pohledávky vůči nájemci zadržet movité věci, které má nájemce na věci nebo v ní. Z uvedeného zákonného textu vyplývá, že toto zadržovací právo svědčí toliko pronajímateli, což v daném případě k 24.8.2023 není žalovaný, tedy k tomuto datu není žalovaný pronajímatelem mimo jiné i bytu [číslo] jež byl na základě smlouvy o nájmu ze dne 2.12.2019 žalobkyní pronajat. Z uvedeného tak vyplývá, že žalovaný v tomto sporu není nositelem tvrzeného hmotně právní povinnosti, tedy jinými slovy žalovanému v této věci již nesvědčí povinnost, jejíchž splnění se žalobkyně v žalobě domáhá. Pokud se týká samotného tvrzení žalobkyně o existenci jen„ údajného dlužného nájemného“, tak k tomuto tvrzení soud nepřihlédl, neboť z výpisu z konta dlužného nájemného jasně vyplývá, že žalobkyně dlužila na nájemném za užívání předmětného bytu 27.474 Kč a tedy základní hmotněprávní podmínka ustanovená v ust. § 2234 o.z. naplněna byla.
6. Nad rámec shora uvedeného soud dále uvádí, že z provedeného dokazování vyplývá, že ke dni 15.7.2020 činil dluh žalobkyně na nájemném a platbách za služby s nájmem spojených celkem 27.474 Kč, což odpovídá více než tříměsíčnímu nájemnému a poplatkům za užívání předmětného bytu. Žalovaný tak zaslal žalobkyni ukončení smlouvy o nájmu bytu [číslo] při současném vyzvání k jeho vyklizení do 14 dnů. Jak vyplývá z tvrzení žalovaného žalobkyně opakovaně přebírala své osobní věci v předmětném bytu v souvislosti s jeho vyklizením s tím, že zbylé věci v bytě již nepotřebuje. Při spornosti tvrzení účastníků (na jedné straně žalobkyně, že jí bylo znemožněno vyklidit předmětný byt a na straně druhé tvrzení žalovaného o opakovaném vyklizení předmětného bytu žalobkyní s tvrzením, že zbylé věci již nepotřebuje) by soud standardně postupoval ve smysl ust. § 118a odst. 1,3 o.s.ř. a vyzval žalobkyni, aby doplnila svá skutková tvrzení včetně důkazů k zjevné spornosti. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se prostřednictvím svého zástupce k nařízenému soudnímu jednání nedostavila soud by zamítl žalobu i z tohoto důvodu pro neunesení důkazního břemene, jakož i břemene tvrzení.
7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud plně úspěšnému žalovanému přiznal na náhradě účelně vynaložených nákladů řízení, a to dvou paušálních náhrad po 300 Kč v celkové výši 600 Kč (vyjádření žalovaného k žalobě ze dne 19.1.2022 a účast při jednání dne 24.8.2023) dle § 151 odst. 3 o.s.ř. vyhlášky č. 177/1996 Sb.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.