16 C 125/2023-20 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou podanou k Městskému soudu v Brně domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobci částku 11.687 Kč s příslušenstvím představující nezaplacenou fakturu [číslo] na částku 8.156 Kč v souvislosti s dodávkou zemního plynu a fakturu [číslo] na částku 3.531 Kč v souvislosti s dodávkou elektřiny, to vše na sjednané místo odběru [obec], [ulice a číslo]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. Dne 1.12.2020 uzavřel žalobce jako dodavatel s žalovaným jako se zákazníkem smlouvu o poskytování služeb pro odběrné místo [obec], [ulice a číslo] s datem zahájení dodávky od 21.1.2021. V souladu se smlouvou byl žalovanému dodáván zemní plyn, a to do 30.4.2021, kdy dodávka zemního plynu byla ukončena, přičemž za období od 21.1.2021 do 30.4.2021 spotřeboval zemní plyn v celkové částce 8.156 Kč, jak vyplývá z faktury [číslo] s datem splatnosti 18.5.2021. Dne 1.12.2020 uzavřel žalobce jako dodavatel s žalovaným jako zákazníkem smlouvu o poskytování služeb pro odběrné místo [obec], [ulice a číslo] s datem zahájení dodávky elektřiny dne 26.1.2021. [příjmení] elektrické energie byla ukončena dne 26.5.2021, přičemž za období od 26.1.2021 do 26.5.2021 žalovaný spotřeboval elektrickou energii za celkem 3.531 Kč, jak vyplývá z faktury [číslo] splatné dne 28.6.2021. Výzvou k plnění se základním, skutkovým a právním rozborem ze dne 8.11.2022 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky 3.928,46 Kč, a to nejpozději do 18.11.2021 a výzvou k plnění se základním, skutkový a právním rozborem ze dne 8.11.2022 byl vyzván k úhradě dlužné částky 9.149,64 Kč nejpozději do 18.11.2022. 4. Lze tak uzavřít, že v průběhu řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky vznikl závazkový vztah, a to uzavřením smlouvy o poskytování služeb ze dne 1.12.2020, a to, ať již ve smyslu ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. ve vztahu k dodávce elektřiny, tak ve smyslu ust. § 72 odst. 2 téhož zákona pro dodávku plynu. V tomto závazku vystupoval žalobce jako dodavatel plynu (elektřiny) a žalovaný jako zákazník, který porušil své povinnosti vyplývající z těchto závazků, když nezaplatil žalobci úhradu za dodávku elektřiny ve výši 3.531 Kč, za dodávku plynu ve výši 8.156 Kč za výše uvedená období (od 26.1.2021 do 26.5.2021, od 21.1.2021 do 30.4.2021). Jelikož žalovaný v průběhu řízení netvrdil ani neprokázal, že by dlužnou částku, a to, ať již za spotřebovaný plyn či za spotřebovanou elektrickou energii uhradil, soud tak v rozsahu podané žaloby žalobci zcela vyhověl, a to jak co celkové dlužné jistiny, tak co do dlužných úroků z prodlení s odkazem na § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. účinném k prvému dni prodlení. Povinnost k úhradě dlužné částky byla žalovanému stanovena s odkazem na ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. v rozsahu 3 dnů. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud plně úspěšnému žalobci přiznal účelně vynaložené náklady tohoto řízení, spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč, jakož i v nákladech za právní zastoupení, a to za tři úkony právní služby po 300 Kč, tři režijní paušály po 100 Kč, to vše vyjma SOPu vynásobeno o 21% DPH (§ 14b odst. 1,5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a § 137 odst. 3 o.s.ř.) tedy celkem 2.252 Kč, z čehož DPH představuje 252 Kč. 6. Protože byly splněny všechny zákonné předpoklady pro postup dle § 115a o.s.ř., soud ve věci vyhlásil rozhodnutí, aniž by nařídil jednání.