16 C 166/2023-35 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou podanou k Městskému soudu v Brně domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovaná byla uznána povinnou zaplatit žalobci částku 24.475 Kč s příslušenstvím představující bezdůvodné obohacení za užívání bytu [číslo] v domě [adresa], č. or. [anonymizováno] na ulici [ulice] v [obec] bez právního důvodu za období listopad až prosinec 2021 včetně nedoplatku na vyúčtování služeb za užívání tohoto bytu v roce 2021. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. Dne 11.6.2021 byla uzavřena nájemní smlouva mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemkyní s předmětem byt [číslo] sestávající se ze 3 pokojů, kuchyně a příslušenství situovaný ve 2. podlaží domu v [obec] na ulici [adresa], č. or. [anonymizováno]. Nájem byl sjednán na dobu určitou, a to od 15.6.2021 do 15.9.2021. Výše nájemného byla ve smlouvě stanovena částkou 101,77 Kč za 1 m2 měsíčně s tím, že nájemce se dále zavázal platit pronajímateli nájemné a zálohy na úhrady služeb tak, jak je stanoví výpočtový list, a to vždy do konce kalendářního měsíce za který platí nájemné. Dne 15.6.2021 byl sepsán notářský zápis pod sp.zn. NZ [anonymizováno] 2021, [spisová značka], a to [anonymizováno] [jméno] [příjmení] notářem se sídlem v [obec] za účasti osoby povinné - žalované a osoby oprávněné - žalobce. V rámci notářského zápisu uzavřeli účastníci dohodu o splnění pohledávky se svolením k přímé vykonatelnosti notářského zápisu ve smyslu ust. § 71b zákona č. 358/1992 Sb. Z vyúčtování služeb za období leden až prosinec 2021 k bytu [číslo] na adrese [ulice a číslo], jehož nájemcem je žalovaná, kdy tato byla v rámci vyúčtování služeb za uvedené období vyzvána k úhradě celkem 7.187 Kč, když z celkových nákladů na služby 14.026,50 Kč uhradila na zálohách 6.840 Kč. Podáním ze dne 14.3.2022 byla žalovaná vyzvána k úhradě bezdůvodného obohacení za období listopad až prosinec 2021 v celkové výši 19.199 Kč. Upomínkou ze dne 14.3.2022 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky 19.199 Kč a předžalobní upomínkou ze dne 9.9.2022 byla tato vyzvána k úhradě částky 24.475 Kč do 10 dnů od doručení upomínky. Z doručenky pak soud vzal za prokázáno, že dne 14.9.2022 byla zásilka připravena k vyzvednutí na poště s tím, že úložní doba skončila dne 26.9.2022. Z evidence předpisů a plateb soud zjistil, že za listopad a prosinec roku 2021 žalovaná dluží celkem 24.475 Kč z toho na nájemném za listopad 2021 - 10.307 Kč, na zálohách na služby - 1.140 Kč, za prosinec 2021 na nájemném - 6.981 Kč a zálohách na služby - 771 Kč, tedy celkem 19.199 Kč, když na vyúčtování za srpen roku 2022 žalovaná dluží 5.276 Kč, což celkem představuje 24.475 Kč. 4. Na základě shora uvedeného tak soud uzavírá, že mezi účastníky byla dne 11.6.2021 platně uzavřena nájemní smlouva, když žalobce jako pronajímatel pronajal žalované jako nájemci byt [číslo] sestávající se ze 3 pokojů, kuchyně a příslušenství situovaný ve 2. podlaží domu v [obec], na ulici [adresa], [anonymizováno] Nájemní smlouva byla sjednána na dobu určitou, a to s účinností od 15.6.2021 do 15.9.2021. Výše nájemného byla stanovena dohodou v částce 101,77 Kč/m2/měsíc s tím, že nájemné se zavázala žalovaná jako nájemce platit včetně záloh na úhradu služeb tak, jak je stanovena ve výpočtovém listu, a to vždy do konce kalendářního měsíce, za který platí nájemné. Z výpočtového listu platného od 1.7.2021, tak byla žalovaná povinna hradit v souvislosti s užíváním bytu měsíčně částku 11.447 Kč, z toho 10.292 Kč jako nájemné, 15 Kč pronájem inventáře, 100 Kč společná elektrika, 1.000 Kč záloha na vodu a 40 Kč na komíny. U vyúčtování služeb za rok 2021 pak byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky 7.187 Kč, když celkové náklady na služby za rok 2021 činily 14.026,50 Kč a tyto byly sanovány zálohou v celkové výši 6.840 Kč. V průběhu řízení tak bylo žalobcem nejenom tvrzeno, ale současně i prokázáno, že žalovaná dluží za měsíce listopad a prosinec roku 2021, jakož i na vyúčtování služeb za rok 2021 celkem 24.475 Kč, a to bezdůvodné obohacení za listopad roku 2021 rovnající se nájemnému ve výši 10.307 Kč a na zálohách na služby za daný měsíc 1.140 Kč, což v součtu představuje 11.447 Kč. Za měsíc prosinec roku 2021 pak žalovaná dluží žalobci na bezdůvodném obohacení, jež se rovná rovněž nájemnému 6.981 Kč a na zálohách na služby 771 Kč, což v součtu představuje 7.752 Kč. Za rok 2021 pak žalovaná dluží celkem 19.199 Kč, což s vyúčtováním za rok 2022 ve výši 5.276 Kč představuje celkem 24.475 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužnou částku vůbec, natož ve lhůtě jak v předžalobní upomínce žalobcem stanoveno nezaplatila, soud tak žalobě bez dalšího vyhověl, neboť v průběhu řízení bylo prokázáno, že nájemní vztah žalované k předmětnému bytu skončil ke dni 15.9.2021 a od 16.9.2021 tato užívá předmětný byt bez právního důvodu. V souvislosti s užíváním bytu je pak žalovaná jako případný nájemce povinna platit nájemné a pokud byt užívá bez právního důvodu, tak bezdůvodné obohacení, které se rovná nájemnému, jak v minulosti dovodila soudní praxe spolu s právní teorií, což za listopad a prosinec 2022 včetně vyúčtování služeb za rok 2022 představuje celkem 24.475 Kč, jak shora uvedeno. Soud tak z daných důvodů s odkazem na ust. § 2991 a následující zákona č. 89/2012 Sb. bez dalšího vyhověl a uznal žalovanou dále povinou zaplatit vedle dlužné jistiny i příslušenství pohledávky s odkazem na [ustanovení pr. předpisu] účinném k prvému dni prodlení. Lhůta ke splnění povinnosti byla soudem stanovena v rozsahu 3 dnů s odkazem na § 160 odst. 1 o.s.ř. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud plně úspěšnému žalobci přiznal účelně vynaložené náklady tohoto řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 980 Kč, jakož i dvou paušálních náhrad po 100 Kč, tedy celkem 1.180 Kč O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s judikaturou Ústavního soudu tak, že žalobci nepřiznal odměnu za zastupování advokátem. Soud své rozhodnutí opíral o nález Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 2396/09, jenž odpovídá i nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 23.11.2010, sp.zn. III. ÚS 2984/09 a nálezu Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp.zn. II. ÚS 376/12. U žalobce tedy lze presumot existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení k tomu, aby mohl a byl schopen v dostatečné míře hájit svá práva a zájmy, navíc v takto bagatelních věcech, bez toho, aby musel využívat služeb advokátů a náklad právního zastoupení tak nelze považovat za účelně vynaložený. 6. Protože byly splněny všechny zákonné předpoklady pro postup dle § 115a o.s.ř., soud ve věci vyhlásil rozhodnutí, aniž by nařídil jednání.