20 C 317/2022-25 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se návrhem, došlým soudu 23.9.2022 domáhal po žalovaném zaplacení nedoplatku ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] [obec] a žalovaným dne 19.9.2019, kdy žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč, které měl splácet v pravidelných splátkách a zaplatil 4 000 Kč. Nárok byl postoupen na žalobce dle smlouvy ze dne 28.1.2022. 2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který se žalovanému nepodařilo doručit a za souhlasu účastníků soud rozhodoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků a vycházel z listinných důkazů, založených ve spise. Soud provedl dokazování těmito listinnými důkazy a má za prokázaný následující skutkový stav: smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným na základě žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 19.9.2019, téhož dne (důkaz žádostí o spotřebitelský úvěr, smlouvou) žalovaný obdržel částku 45 000 Kč a za poskytnutí zápůjčky měl [anonymizováno] obdržet poplatek 43 343 Kč, který se sestával z úroku11 028 Kč, částka za zpracování a administrativní činnost 19 940 Kč a částka za vedení účtu 12 375 Kč. Celková dlužná částka ve výši 88 343 Kč měla být splacena formou 18. splátek a po 4 908 Kč, kdy poslední splátka činí 4 907 Kč a zápůjční úroková sazba činí 29 % a roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr je 160,86 %. Ve formuláři žádosti je uveden čistý příjem žadatele 11 441 Kč a pracovní smlouvou plus dvě výplatní pásky za červen a červenec 2019, jako druh bydlení má uvedeno, že je nájemník a rodinný stav svobodný. Nárok právního předchůdce žalobce byl žalobci postoupen smlouvou ze dne 28.1.2022 (důkaz smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek. Žalovaný byl vyzván k plnění dopisem právního zástupce ze dne 6.6.2022. 3. Z provedeného dokazování má soud za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce dne 19.9.2019, podle § 2390 zákona číslo 89/2012 Sb. přenechá-li zapůjčitel dlužiteli zastupitelnou věc tak, aby jí užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 4. Ze smluvního vztahu je zřejmé, že byla uzavřena jako spotřebitelský úvěr a je tedy třeba tento právní vztah posoudit s ohledem na zákon číslo 257/2016 o spotřebitelském úvěru. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobce neposoudil řádně a dostatečně úvěruschopnost spotřebitele podle § 86 citovaného zákona, kdy se pouze spokojil se předloženým dokladem o příjmu za dva měsíce včetně pracovní smlouvy, tedy žádným způsobem si neověřoval výdaje žalovaného, nebylo dále doloženo ani tvrzeno, že by si žalobce, resp. právní předchůdce prováděl lustraci např. v systému Solus. S ohledem na nízký příjem žalovaného a výši úvěru, který měl splácet bylo zřejmé, že řádné splácení úvěru bude pro žalovaného problematické. Přesto právní předchůdce úvěr poskytl. Jestliže tedy žalobce nedostatečně prověřil úvěruschopnost žalovaného, je smlouva uzavřena mezi účastníky podle § 87 odst. 1 zákona 257/2016 o spotřebitelském úvěru neplatná. Žalovaný je tedy povinen vrátit žalobci dosud neuhrazenou jistinu, kdy jistina byla poskytnuta ve výši 45 000 Kč a bylo splaceno 4 000 Kč, je tedy povinen zaplatit částku 41 000 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši podle § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády číslo 351/2013 Sb.. Soud tedy žalobě vyhověl v jistině a v kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení ve výši 10 % za dobu od 23.11.2019 do 28.1.2022 ve výši 8 963,83 Kč a ve zbytku soud žalobu zamítl. S ohledem na úspěch účastníků v řízení soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. s ohledem na úspěch i neúspěch obou účastníků řízení rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.