21 C 241/2023-21 — Městský soud v Brně

Žalobou z 1.6.2023 domáhala se žalobkyně úhrady žalované částky jako příspěvku hrazeného provozovatelem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla dle zák. 168/1999 Sb. (do částky 15.015,00 Kč) a poplatku za mimosoudní uplatnění práva (2x 300,00 Kč). Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Dle § 115a zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) bylo v řízení rozhodováno bez nařízení jednání na základě listinných důkazů doložených žalobkyní. Z výzvy z 27.1.2022 vzal soud za prokázáno, že žalovaný byl ze strany žalobkyně vyzván k úhradě příspěvku dle § 4 zák. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a to za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za dobu od 13.7.2021 do 10.9.2021 v částce 3.900,00 Kč a nákladů uplatnění nároku v částce 300,00 Kč. Úhrada byla urgována upomínkami z 4.5.2022 a 8.8.2022, a předžalobní výzvou z 5.10.2022. Z výzvy z 19.5.2022 vzal soud za prokázáno, že žalovaný byl ze strany žalobkyně vyzván k úhradě příspěvku dle § 4 zák. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a to za totéž nepojištěné vozidlo za dobu od 11.9.2021 do 28.2.2022 v částce 11.115,00 Kč a nákladů uplatnění nároku v částce 300,00 Kč. Úhrada byla urgována upomínkami z 24.8.2022 a 19.9.2022, a předžalobní výzvou z 15.11.2022. Ze zprávy Magistrátu města Brna vzal soud za prokázáno, že od 1.7.2016 dosud je jako vlastník vozidla evidována [právnická osoba] a jako provozovatel vozidla žalovaný. Ze zprávy [právnická osoba] vzal soud za prokázáno, že uvedená společnost dne 11.6.2016 poskytla úvěr na financování části kupní ceny vozidla, v důsledku čehož byla po dobu trvání úvěrového vztahu dočasně vlastníkem vozidla; úvěrový vztah byl ukončen a 3.3.2020 se stal vlastníkem vozidla žalovaný. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení žalovaný nerozporoval tvrzení žalobkyně o tom, že je provozovatelem shora uvedeného vozidla, neprokázal, že by k vozidlu bylo sjednáno pojištění odpovědnosti dle zákona 168/1999 Sb., přičemž žalobkyně mu adresovala výzvu k úhradě příspěvku dle § 4 citovaného zákona, která obsahovala náležitosti dle § 4 odst. 7 včetně lhůty k úhradě, odpovídající tomuto ustanovení. Podle citovaného ustanovení je k úhradě příspěvku povinen společně a nerozdílně vlastník a provozovatel vozidla, přičemž ze zprávy evidovaného vlastníka vyplývá, že vlastnické právo po skončení úvěrového vztahu, sjednaného za účelem úhrady části kupní ceny vozidla, svědčí žalovanému, což žalovaný nerozporoval. Výše příspěvku byla vypočtena dle § 4 odst. 3 v sazbách dle § 2 vyhlášky 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Nárok na náklady uplatnění vyplývá z § 4 odst. 4 zákona 168/1999 Sb. a jeho výše je stanovena dle § 2a vyhlášky 205/1999 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně nárokovaného úroku z prodlení (§ 1970 zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník, vládní nařízení 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení). Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. byl žalovaný jako procesně neúspěšný účastník zavázán k úhradě nákladů řízení, spočívajících v uhrazeném soudním poplatku 800,00 Kč a nákladech právního zastoupení dle vyhl. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů (při aplikaci § 14b vyhlášky) za tři úkony po 300,00 Kč (převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva), 3x rež. paušál po 100,00 Kč, včetně 21% DPH 2.252,00 Kč.