21 C 43/2023-26 — Městský soud v Brně

Žalobou z 14.2.2023 domáhala se žalobkyně úhrady žalované částky jako zůstatku spotřebitelského úvěru, poskytnutého žalované právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] na základě úvěrové smlouvy z 24.7.2019, kdy v důsledku porušení povinnosti k úhradě sjednaných splátek úvěru došlo k jeho zesplatnění. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednáním se nedostavila bez omluvy, a bylo proto jednáno v její nepřítomnosti. Z úvěrové smlouvy, úvěrových podmínek a formuláře pro informace o spotřebitelském úvěru vzal soud za prokázáno, že [právnická osoba] s.r.o. (předtím [právnická osoba]), která zanikla fúzí s žalobkyní jako nástupnickou společností, uzavřela dne 24.7.2019 elektronickou formou s žalovanou jako dlužníkem úvěrovou smlouvu, kterou se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 100.000,00 Kč, úročený 13,49 % ročně. Žalovaná se zavázala uhradit poplatek za úvěr 2.000,00 Kč, a celkovou částku splatit v 60 splátkách po 2.361,00 Kč měsíčně. Pro případ prodlení s úhradou splátek byla sjednána smluvní pokuta 500,00 Kč za každou jednotlivou opožděnou platbu. Pro případ prodlení s úhradou dvou splátek po sobě nebo jedné splátky po dobu delší, než tři měsíce byla sjednána možnost zesplatnění úvěru. Elektronický podpis žalované na smlouvě je doložen potvrzovací SMS a importem z interní databáze. Z výpisů z účtu a přehledu údajů o žalované vzal soud za prokázáno, že věřitel provedl náležité prověřování úvěruschopnosti žalované dle § 86 zákona 257/2016 Sb., kdy z výpisů z účtu vyplývá průměrná výše mzdy žalované v měsících duben až červen 2019 ve výši 24.512,00 Kč, přičemž z výpisů z účtu nevyplývá, že by žalovaná byla rizikovou osobou z hlediska úvahy o neadekvátním nakládání s finančními prostředky (např. nadměrné sázky, čerpání jiných nebankovních úvěrů apod.). Z potvrzení o vyplacení úvěru vzal soud za prokázáno, že žalovaná úvěr čerpala převodem na účet dne 24.7.2019, a to v plné výši, tedy 100.000,00 Kč splátkového kalendáře vzal soud za prokázáno, že žalovaná uhradila poslední splátku 10.2.2022, přičemž na splátkách uhradila celkem 59.025,00 Kč, z čehož 32.034,53 Kč bylo započteno na jistinu, 2.000,00 Kč na poplatek za úvěr a 24.990,47 Kč na úroky z úvěru. Částka 24.990,47 Kč odpovídala úrokům z jednotlivých splátek za dobu od září 2019 do února 2019. K tíži úvěrového účtu byly připsány smluvní pokuty za splátky, splatné v březnu až květnu 2022 (tj. 3x 500,00 Kč). Přípisem z 10.6.2022 věřitel úvěr zesplatnil a vyzval žalovanou k úhradě zůstatku úvěru do 10 dnů; dle potvrzení o odeslání byla zásilka žalované zaslána 13.6.2022. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou úvěrovou smlouvu § 2395 an. zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník, dále o.z.), která se jako smlouva spotřebitelská řídila zákonem 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále ZSÚ). Před uzavřením smlouvy věřitel náležitým způsobem provedl prověřování úvěruschopnosti žalované, kdy zejména výpis z jejího účtu za tři měsíce, předcházející uzavření úvěrové smlouvy, dával jednoznačně předpoklad řádného plnění závazků z úvěrové smlouvy. Věřitel svou povinnost splnil převodem úvěrové jistiny na účet žalované. Žalovaná následně plnila své závazky z úvěrové smlouvy platbou sjednaných splátek do května 2020, přičemž od června 2020 do 31.10.2020 byly splátky odloženy dle zákona 177/2020 Sb. Dle § 5 odst. 3 písm. a) tohoto zákona se po uvedenou dobu jistina, která po platbě z 14.5.2020 činila 91.202,08 Kč, úročila úrokovou sazbou ve výši repo sazby ČNB, navýšené o osm procentních bodů, tj. v daném případě 8,25 % ročně, což za dobu od 1.6. do 31.10.2020 představuje úrok 3.153,97 Kč. Žalovaná dále realizovala splátky od listopadu 2020 do února 2020. Po úhradě splátky dne 21.2.2022 činil zůstatek jistiny 67.965,47 Kč. Do data zesplatnění pak byly dopočteny úroky z úvěru z této částky za dobu od 10.2.2022 (řádné datum splatnosti) do 9.3.2022 v částce 703,34 Kč, z částky 66.307,81 Kč (při předpokládané další splátce) za dobu od 10.3 do 9.4.2022 v částce 759,71 Kč, z částky 64.706,52 Kč za dobu od 10.4 do 9.5.2022 v částce 717,44 Kč a z částky 63.062,96 Kč za dobu od 10.5 do 10.6.2022 v částce 722,53 Kč Celkem tak na dlužném úrok do doby zesplatnění byla dopočtena částka 6.056,99 Kč. Ta spolu s dlužnou jistinou 67.965,47 Kč (zůstatek jistiny po poslední fakticky uhrazené splátce) a smluvní pokutou za tři neuhrazené splátky (březen až květen 2022) po 500,00 Kč, tj. 1.500,00 Kč představuje dlužnou částku 75.522,46 Kč, k jejíž úhradě byla žalovaná zavázána. Příslušenství pohledávky tvoří úrok z úvěru, nárokovaný za tři měsíce (§ 122 odst. 4 ZSÚ) ve výši sjednané smlouvou, tj. 13,49 % ročně, dále pak ve výši zákonného úroku z prodlení, tj. 11,75 % ročně, a úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle vládního nařízení 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále o.s.ř.). Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. byla žalovaná jako procesně neúspěšný účastník zavázána k úhradě nákladů řízení, sestávajících z uhrazeného soudního poplatku 3.777,00 Kč a z nákladů právního zastoupení dle vyhl. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů za tři úkony (přeprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, účast u jednání) po 4.140,00 Kč, jeden úkon (jednoduchá výzva k plnění bez právního rozboru) po 2.070,00 Kč, včetně čtyř režijních paušálů po 300,00 Kč a 21% DPH ve výši 3.294,90 Kč, celkem 22.761,90 Kč. Odměna nebyla přiznána za dvojí doplnění žaloby, kdy soud požadoval objasnit, jakým způsobem žalobkyně dospěla k propočtu úroků z úvěru, které nárokovala, což žalobkyně nebyla schopna objasnit u jednání, a uvedené skutečnosti proto doplňovala ve dvou podáních. Odměna nebyla ani přiznána za druhé jednání ve věci, které bylo nutné právě z důvodu objasnění nárokovaných úroků z úvěru.