21 C 52/2023-57 — Městský soud v Brně

Žalobou z 19.9.2022 domáhala se žalobkyně úhrady žalované částky jako příspěvku hrazeného provozovatelem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla dle zák. 168/1999 Sb. (do částky 23.408,00 Kč) a poplatku za mimosoudní uplatnění práva (4x 300,00 Kč). Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Dle § 115a zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) bylo v řízení rozhodováno bez nařízení jednání na základě listinných důkazů doložených žalobkyní a listin, které si vyžádal soud. Z výzvy z 10.10.2019 vzal soud za prokázáno, že žalovaný byl ze strany žalobkyně vyzván k úhradě příspěvku dle § 4 zák. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a to za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za dobu od 6.6.2019 do 25.6.2019 v částce 940,00 Kč a nákladů uplatnění nároku v částce 300,00 Kč O úhradu dluhu byl žalovaný upomínán přípisy z 18.12.2019, 5.2.2020, 4.10.2021 a předžalobní výzvou z 1.12.2021. Z výpisu z registru silničních vozidel vzal soud za prokázáno, že žalovaný byl jako vlastník a provozovatel vozidla evidován od 6.6.2019 do 5.9.2019. Z výzvy z 13.8.2020 vzal soud za prokázáno, že žalovaný byl ze strany žalobkyně vyzván k úhradě příspěvku dle § 4 zák. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a to za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za dobu od 24.7.2019 do 3.10.2019 v částce 4.680,00 Kč a nákladů uplatnění nároku v částce 300,00 Kč O úhradu dluhu byl žalovaný upomínán přípisy z 31.12.2020, 4.10.2021 a předžalobní výzvou z 1.12.2021. Z výpisu z registru silničních vozidel a kupních smluv vzal soud za prokázáno, že od 30.10.2017 do 8.1.2020 byla jako vlastník a provozovatel vozidla evidována [jméno] [příjmení], která kupní smlouvou z 22.7.2019 převedla vlastnické právo k vozidlu na [právnická osoba], a tato společnost kupní smlouvou z téhož dne převedla vlastnické právo k vozidlu na žalovaného. Z výzvy z 13.8.2020 vzal soud za prokázáno, že žalovaný byl ze strany žalobkyně vyzván k úhradě příspěvku dle § 4 zák. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a to za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za dobu od 19.4.2019 do 18.8.2019 v částce 7.930,00 Kč a nákladů uplatnění nároku v částce 300,00 Kč O úhradu dluhu byl žalovaný upomínán přípisy z 19.11.2020, 7.1.2021, 4.10.2021 a předžalobní výzvou z 1.12.2021. Z výpisu z registru silničních vozidel a kupní smlouvy vzal soud za prokázáno, že v období od 21.3.2019 do 9.9.2019 byla jako vlastník a provozovatel vozidla evidována firma [právnická osoba], která vlastnické právo k vozidlu převedla 14.4.2019 na žalovaného. Z výzvy z 3.2.2021 vzal soud za prokázáno, že žalovaný byl ze strany žalobkyně vyzván k úhradě příspěvku dle § 4 zák. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a to za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za dobu od 18.10.2019 do 31.1.2020 v částce 9.858,00 Kč a nákladů uplatnění nároku v částce 300,00 Kč O úhradu dluhu byl žalovaný upomínán přípisy z 13.5.2021, 10.6.2021, 4.10.2021 a předžalobní výzvou z 1.12.2021. Z výpisu z registru silničních vozidel, zprávy [právnická osoba] a kupních smluv vzal soud za prokázáno, že od 28.8.2015 dosud je jako vlastník vozidla evidována [právnická osoba], jako provozovatel [anonymizována tři slova], přičemž [právnická osoba] udělila 28.11.2016 souhlas [příjmení] [jméno], družstvo, aby provedlo změnu v registru vozidel a zapsalo v registru sebe jako vlastníka. Kupní smlouvou z 2.12.2016 uvedené družstvo převedlo vlastnické právo k automobilu na [právnická osoba], a tato společnost kupní smlouvou z 21.9.2019 převedla vlastnické právo k vozidlu na žalovaného, přičemž dle zprávy [právnická osoba] vozidlo bylo pojištěno od 4.10 do 18.10.2019 uvedenou [právnická osoba] jako vlastníkem a provozovatelem. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení žalovaný nerozporoval tvrzení žalobkyně o tom, že byl v předmětných obdobích, týkajících se shora uvedených vozidel, jejich provozovatelem a vlastníkem, neprokázal, že by k vozidlům v obdobích, za která žalobkyně nárokuje úhradu příspěvku, bylo sjednáno pojištění odpovědnosti dle zákona 168/1999 Sb., přičemž žalobkyně mu adresovala ohledně každého vozidla výzvu k úhradě příspěvku dle § 4 citovaného zákona, která vždy obsahovala náležitosti dle § 4 odst. 7 včetně lhůty k úhradě, odpovídající tomuto ustanovení. Výše příspěvku byla ve všech případech vypočtena dle § 4 odst. 3 v sazbách dle § 2 vyhlášky 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Nárok na náklady uplatnění vyplývá z § 4 odst. 4 zákona 168/1999 Sb. a jeho výše je stanovena dle § 2a vyhlášky 205/1999 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně nárokovaného úroku z prodlení (§ 1970 zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník, vládní nařízení 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení). Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. byl žalovaný jako procesně neúspěšný účastník zavázán k úhradě nákladů řízení, spočívajících v uhrazeném soudním poplatku 985,00 Kč a nákladech právního zastoupení dle vyhl. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů (při aplikaci § 14b vyhlášky) za tři úkony po 300,00 Kč (převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva), 3x rež. paušál po 100,00 Kč, včetně 21% DPH 2.437,00 Kč.