217 C 13/2023-24 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 22.5.2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému zaplatit žalobci částku ve výši 40.626 Kč s příslušenstvím neuhrazeného nájemného movité věci dle smlouvy č. [anonymizováno] [číslo] ze dne 13.7.2022. Nájemné bylo žalovanému vyúčtováno fakturou [číslo] ze dne 20.10. 2022 splatnou téhož dne na částku ve výši 32.202,14 Kč, na kterou byla dobropisována částka ve výši 8.412,14 Kč, takže zbývá uhradit 23.790 Kč. Dále bylo nájemné vyúčtováno fakturou [číslo] ze dne 11.11.2022 splatnou téhož dne na částku ve výši 16.836 Kč. Dlužné částky žalovaný nezaplatil ani na základě zaslané výzvy k úhradě ze dne 10.2.2023. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Z předložených listinných důkazů, jimiž byly výpis z obchodního rejstříku žalobce, smlouva o podnikatelském nájmu věcí movitých č. [anonymizováno] [číslo] ze dne 13.7.2022, výdejka půjčovna č. [anonymizováno] [číslo] ze dne 13.07.2022, protokol o vrácení č. [anonymizováno] [číslo] ze dne 3.10.2022, faktura [číslo] ze dne 20.10.2022, faktura [číslo] ze dne 11.11.2022, dobropis [číslo] ze dne 11.11.2022 a výzva k úhradě dlužné částky ze dne 10.2.2023 vč. dodejky učinil soud následující závěr ohledně skutkového stavu. 5. Žalobce jako podnikatel uzavřel dne 13.7.2022 se smlouvu o podnikatelském nájmu věcí movitých. [anonymizováno] [číslo] s tím, že žalobce vystupoval jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce. Předmět nájmu bylo nářadí - kladivo kombi/vrtací 6kg, EČ: [anonymizováno] [číslo], VČ: [číslo], č. položky [anonymizováno] a sekáč SDS-MAX lopatkový – 80 mm, č. položky [anonymizováno]. Doba pronájmu byla sjednána od 13.7.2022 – 16:23 hodin do 14.7.2022 - 14:00 hodin. Předmět pronájmu žalobce pořídil od [právnická osoba] [anonymizováno] dne 13.7.2022 s tím, že k vrácení došlo žalovaným dne 2.11.2022, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Nájemné za dobu prodlení s vrácením předmětu nájmu tj. od 15.7.2022 do 2.11.2022 bylo žalovanému vyúčtováno fakturou [číslo] ze dne 20.10. 2022 splatnou téhož dne na částku ve výši 32.202,14 Kč, na kterou byla dobropisována částka ve výši 8.412,14 Kč, takže zbývá uhradit 23.790 Kč, a dále fakturou [číslo] ze dne 11.11.2022 splatnou téhož dne na částku ve výši 16.836 Kč. Dlužnou částku v celkové výši 40.626 Kč žalovaný nezaplatil ani na základě zaslané výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 10.2.2023. 6. Dle ust. § 2316 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník nájemní smlouvou se pronajímatel, který je podnikatelem a jehož podnikání spočívá v pronajímání věcí, zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání movité věci a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle odstavce 2 cit. ustanovení není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro podnikatelský pronájem movitých věcí obecná ustanovení o nájmu. 7. Dle ust. § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že dne 13.7.2022 byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouva o podnikatelském nájmu věcí movitých č. [anonymizováno] [číslo] ve smyslu ust. § 2316 občanského zákoníku, a to na dobu od 13.7.2022 do 14.7.2022. Žalovaný pronajaté nářadí - kladivo kombi/vrtací 6kg, EČ: [anonymizováno] [číslo], VČ: [číslo], č. položky [anonymizováno] a sekáč SDS-MAX lopatkový – 80 mm, č. položky [anonymizováno] však žalobci vrátil až dne 2.11.2022. Nájemné za dobu prodlení s vrácením předmětu nájmu tj. od 15.7.2022 do 2.11.2022 bylo žalovanému vyúčtováno fakturou [číslo] ze dne 20.10. 2022 splatnou téhož dne na částku ve výši 32.202,14 Kč, na kterou byla dobropisována částka ve výši 8.412,14 Kč, takže zbývá uhradit 23.790 Kč, a dále fakturou [číslo] ze dne 11.11.2022 splatnou téhož dne na částku ve výši 16.836 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v rámci řízení zcela pasivní a neprokázal, že by žalobci dlužnou částku v celkové výši 40.626 Kč zaplatil a netvrdil ani nedoložila jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný, soud žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobci částku ve výši 40.626 Kč. Soud vyhověl podané žalobě, i pokud jde o požadované příslušenství, kterým jsou úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Úroky z prodlení náleží žalobce z dlužních částek, vždy ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur tj. od 21.10.2022 do zaplacení z částky 23.790 Kč a od 12.11.2022 do zaplacení z částky 16.836 Kč. Výše úroků z prodlení je odůvodněna nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Pro úplnost soud uvádí, že na pohledávky žalobce se nevztahuje zákaz podle ust. 140c insolvenčního zákona, protože vznikly až po vydání usnesení o úpadku žalovaného spojené s povolením oddlužení, sp.zn. [insolvenční spisová značka] z 6.9.2017 a lhůta pro podání přihlášek uplynula 6.10.2017. 9. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. dle kterého soud přiznal zcela úspěšnému žalobci nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 9.389 Kč Tyto náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2.032 Kč a z nákladů právního zastoupení žalobce v řízení tj. v odměně právního zástupce za dva úkony právní služby ve výši 2.740 Kč dle ust. § 8 odst. 1 ve spojení s ust. § 7 bod 5 dle vyhl. č. 177/1996 Sb., a to za převzetí zastoupení a sepis žaloby, dále dvou režijních paušálů ve výši 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. a v souladu s ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. 21% daň z přidané hodnoty ve výši 1.277 Kč. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. pak soud uložil žalovanému zaplatit tyto náklady řízení žalobci k rukám jeho právního zástupce. 10. Lhůta k plnění je odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.