263 C 36/2021-81 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou soudu dne 26.11.2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 62.478,89 Kč s úrokem z prodlení od 18.6.2021 do zaplacení z titulu nedoplatku na platbách za služby spojené s užíváním bytu za období roku 2018, 2019 a 2020. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně je vlastníkem jednotky [číslo] nacházející se v domě v budově [adresa], v katastrálním území Žabovřesky, obci [obec], or. [číslo] [obec] ulice (dále jen„ předmětný byt“). Žalovaná v tomto bytě trvale bydlí, avšak neuhradila nedoplatky z vyúčtování služeb za rok 2018 ve výši 20.126,54 Kč, za rok 2019 ve výši 18.385,47 Kč a za rok 2020 ve výši 23.966,88 Kč Celkem tedy dluží 62.478,89 Kč, jejichž zaplacení žalobkyně požaduje spolu s úroky z prodlení. 2. Žalovaná navrhovali, aby byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť své závazky z uzavřené nájemní smlouvy ze dne 3.8.1994 řádně a včas plní. 3. Z důkazů provedených v řízení byly zjištěny následující skutečnosti: Z výpisu z katastru nemovitostí vyhotoveného Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-město dne 22.11.2021 pro okres [okres], obec Brno, [katastrální uzemí], listu vlastnictví [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně je vlastníkem nemovitosti - jednotky [číslo] byt v budově [adresa] stojící na parcele [číslo] přičemž podíl na společných částech domu a pozemku je [číslo] k celku. Vlastnické právo nabyla na základě kupní smlouvy ze dne 4.10.2010, účinky vkladu práva nastaly ke dni 13.10.2010. 4. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 3.8.1994, změny nájemní smlouvy ze dne 23.11.2011 a evidenčního listu platného od července roku 2010 bylo zjištěno, že nájemní smlouva byla uzavřena mezi městem Brnem na straně pronajímatele a žalovanou na straně nájemce, které byl přenechán do užívání byt [číslo] nacházející se v domě v [obec], [obec] [číslo] nájem byl sjednán na dobu neurčitou počínaje dnem 1.2.1994. Nájemné včetně úhrad záloh za služby uvedené v evidenčním listu se žalovaná zavázala hradit měsíčně nejpozději do posledního dne v měsíci (čl. II., odst. 1 smlouvy). Výše nájemného stanovená v evidenčním listu platném od července roku 2010 činí 3.686 Kč a záloha na platby za služby byla stanovena ve výši 3.205 Kč měsíčně, celkem tedy 5.891 Kč měsíčně. Výše nájemného byla ze strany pronajímatele od roku 2012 zvýšena na částku 6.030 Kč, což bylo žalované oznámeno písemně dne 25.11.2011, jak bylo zjištěno dodejky k zásilce o změně nájemní smlouvy ze dne 23.11.2011 a také obsahu dopis zn. [číslo] ze dne 21.12.2011 adresovaného tehdejší zástupkyni žalobkyně, které bylo sděleno, že žalovaná bude počínaje dnem 1.3.2012 hradit zvýšené nájemné. 5. Z ústřižků podacích lístků ze dne 25.4.2018, 29.5.2018, 25.6.2018, 27.7.2018, 24.8.2018, 25.9.2018, 24.10.2018, 26.11.2018, 20.12.2018, 24.1.2019, 5.2.2019, 21.3.2019, 23.4.2019, 23.5.2019, 24.6.2019, 22.7.2019, 22.8.2019, 23.9.2019, 21.10.2019, 22.11.2019, 23.12.2019, 23.7.2020, 24.8.2020, 24.9.2020, 27.10.2020, 25.11.2020, 21.12.2020 bylo zjištěno, že žalovaná zaslala žalobkyni v každém z uvedených dnů částku 6.030 Kč za účelem„ NÁJEM+SLUŽBY“. 6. Z listiny označené„ Měsíční předpis příspěvků na správu a zálohy na služby spojené s užíváním bytu [obec a číslo], [číslo] [obec]“ bylo zjištěno, že je platný od 1.4.2019, je adresován žalobkyni a celková předepsaná částka měsíční úhrady činí 3.321 Kč, z čehož připadá 837 Kč na úvěr a stavební spoření, 367 Kč na dlouhodobé zálohy na opravy, 121 Kč na příspěvek na správní činnosti, 44 Kč na pojištění domu, 35 Kč na úklid společných prostor, 10 Kč na osvětlení společných prostor, 305 Kč na zálohu na vodné a stočné, 732 kč na zálohu na teplo a 870 Kč na zálohu na teplou vodu. 7. Z výpovědi z nájmu bytu ze dne 13.9.2021 bylo zjištěno, že je adresována žalované, které byla tímto dána výpověď z předmětného bytu pro hrubé porušování povinnosti nájemce, neboť žalovaná ani přes opakované výzvy k zaplacení dlužných částek úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu – doručené dne 17.6.2021 – ničeho neuhradila. Současně byla žalovaná vyzvána, aby byt vyklidila nejpozději do 31.12.2021. 8. Z vyúčtování zálohových plateb za rok 2018, 2019 a 2020 bylo zjištěno, že všechna uvedená vyúčtování jsou adresována žalobkyni, které je vykazován za rok 2018 nedoplatek ve výši 497 K, za rok 2019 přeplatek ve výši 4.598 Kč a za rok 2020 nedoplatek ve výši 402 Kč. Z listiny označené„ Reakce na výzvu k doručení vyúčtování služeb“ ze dne 30.11.2018,„ zaplacení úhrad za plnění poskytovaná s nájmem bytu“ ze dne 15.6.2021,„ byt [obec a číslo] p. [celé jméno žalované] rok 2018“,„ Výzva dlužníkovi“ a e-mailového dopisu ze dne 8.4.2019 a 31.5.2019 bylo zjištěno, že žalovaná byla žalobkyní opakované vyzývána k zaplacení: dlužných částek ve výši 24.255 Kč za rok 2018 a nadále hrazení záloh na platby za služby ve výši 2.205 Kč (dopis ze dne 30.11.2018), dluhu ve výši 79.380 Kč a úhradu hrazení záloh na platby za služby ve výši 2.205 Kč (dopis ze dne 15.6.2021), dluhu za rok 2018 ve výši 20.126,54 Kč, za rok 2019 ve výši 18.385,47 Kč a za rok 2020 ve výši 23.966,88 Kč (Výzva dlužníkovi bez uvedení data) a dlužná částka za rok 2018 ve výši 20.126,54 Kč je jako neuhrazené náklady za služby uvedena i v listině označené„ byt [obec a číslo] p. [celé jméno žalované] rok 2018“. 9. Soud provedl i další účastníky navržené důkazy - usnesení Městského soudu v Brně ze dne 26.11.2019, č.j. 20C 35/2019-39 a ze dne 5.3.2020, č.j. 20 C 35/2019-41, listiny označené„ export – transakční historie za období od 1.1.2019 do 7.11.2022“, avšak nebyly z nich zjištěny jiné než shora uvedené případně žádné pro rozhodnutí sporu relevantní skutečnosti, když skutkový stav s ohledem na právní posouzení věci byl dostatečně zjištěn z důkazů shora uvedených. 10. Po provedeném dokazování a po zhodnocení provedených důkazů vzal soud za prokázané, že žalobkyně je vlastníkem předmětného bytu a na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne 3.8.1994 je žalovaná nájemkyní tohoto bytu. Žalobkyně se předmětnou žalobou domáhala zaplacení dluhu na platbách za služby spojené s užíváním bytu za rok 2018, 2019 a 2020. Podle ustanovení § 2247 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu (odstavec 2). Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis (odstavec 3). 11. Předpisem stanovujícím způsob rozúčtování cen a úhrady služeb je zákon č. 67/2013, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. 12. Podle § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., ve znění zákona č. 104/2015 Sb., poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Podle § 14a téhož zákona Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví vyhláškou a) rozsah výše základní a spotřební složky u rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům, jejich rozdělení mezi příjemce služeb, hodnoty určené jako spodní a horní hranice oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období, vymezení pojmů a další náležitosti k rozúčtování nákladů, b) náležitosti, které musí poskytovatel služeb uvést ve vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům. 13. Podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je skutečnost, že vyúčtování bylo jednak řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) provedeno, to znamená, že obsahuje všechny předepsané náležitosti a je v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši, a jednak s ním byl nájemce seznámen a stalo se splatným. Náležitosti vyúčtování služeb obecně upravuje ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., podle nějž musí vyúčtování služeb obsahovat – vedle celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby – rovněž„ skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi“ a v ustanovení § 14a zákona č. 67/2013 Sb. zákonodárce zmocnil Ministerstvo pro místní rozvoj k vydání prováděcího právního předpisu k citovanému zákonu, v němž mají být stanoveny mimo jiných i náležitosti, které musí poskytovatel služeb uvést ve vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům. Tímto prováděcím právním předpisem pak byla v rozhodné době vyhláška č. 269/2015 Sb., ve znění účinném do 1. listopadu 2021, která v § 6 vymezila náležitosti vyúčtování nákladů na vyt