32 C 62/2022-42 — Městský soud v Brně

Manželka se návrhem ze dne 26. 5. 2022 domáhala rozvodu manželství. Manžel byl s rozvodem manželství srozuměn, projevoval toliko formální námitky, neboť upřednostňoval majetkové vyrovnání mezi účastníky. Manželovi bylo doručován návrh a předvolání na adresu v [země], avšak neúspěšně, neboť manžel sice uvedl, že se zdržuje trvale v [země], avšak na jiné adrese, než kterou uvedla manželka. Manžel též uvedl termín, kdy se bude zdržovat v České republice a v tomto rozmezí soud nařídil jednání. Dne 19. 12. 2022 se manžel dostavil k soudu a nahlédl do spisu. K jednání se však následně dostavila pouze jeho právní zástupkyně s námitkou místní nepříslušnosti a návrhem na přerušení řízení. Soud zde neviděl žádných překážek v jednání, neboť manžel byl s termínem jednání a předvolání k němu v dostatečném předstihu obeznámen, o čemž svědčí též plná moc udělená právní zástupkyni. Z provedeného dokazování soud zjistil, že účastníci jsou manželé, manželství uzavřeli dne [datum] (oddací list). Za trvání manželství se nenarodily nezletilé děti. Manželé spolu nežijí déle než dva roky. Manželka navázala známost s jiným mužem, se kterým očekává narození potomka (výpověď manželky). Soudy České republiky mají pravomoc rozhodovat o rozvodu manželství dle článku 3 odst. 1 písm. b) Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003, dle kterého ve věcech týkajících se rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné jsou příslušné soudy toho členského státu, jehož státními příslušníky jsou oba manželé nebo, v případě Spojeného království a Irska, se jedná o zemi "domicilu" obou manželů. Dle § 50 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. se užije českého práva. Podle § 755 odst.1 o. z. manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Soud má za to, že manželství účastníků je natolik rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití. Manželé žijí odděleně, neboť jde toliko o formální svazek. Manželé se nedokázali shodnout na místě bydliště, což mělo za následek vymizení citové náklonosti a navázání nového citového vztahu manželkou. Manželka očekává narození dítěte s jiným mužem, tedy v žádném případě nelze očekávat obnovení manželského soužití. V této souvislosti soud konstatuje, že rozpad manželství je bezpochyby navýsost nepříjemnou událostí, avšak je nutno mít na zřeteli, že pokud by nyní manželství nebylo pravomocně rozvedeno, manželovi bude bez dalšího svědčit domněnka otcovství, která sebou pochopitelně nese i vyživovací povinnost ze strany manžela. Byla-li namítána místní nepříslušnost, soud se s touto námitkou neshoduje a považuje ji za toliko účelovou. Manžel jednoznačně uvedl, že se trvale zdržuje v [země] (tato okolnost ostatně přispěla k rozvratu manželství) a skutečnost, že má v centrální evidenci obyvatel zapsáno trvalé bydliště v [obec], v žádném případě neznamená, že se zde skutečně zdržuje s úmyslem zdržovat se zde trvale. Dle § 383 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních ro řízení je příslušný soud, v jehož obvodu mají nebo měli manželé poslední společné bydliště v České republice, bydlí-li v obvodu tohoto soudu alespoň jeden z manželů; není-li takového soudu, je příslušný obecný soud manžela, který nepodal návrh na zahájení řízení, a není-li ani takového soudu, obecný soud manžela, který podal návrh na zahájení řízení. Vzhledem k tomu, že manželé společně v České republice nežili a manžel zde nemá obecný soud, neboť se trvale zdržuje v [země], uplatní se věta poslední uvedeného ustanovení, neboť se manželka v současné době zdržuje na území města Brna. Bylo-li navrhováno přerušit řízení do vyřízení majetkových vztahů mezi účastníky, rovněž zde se soud s tímto návrhem neshoduje. Majetkové vyrovnání mezi manžely nespadá pod žádný z důvodů přerušení dle § 109 a § 110 o. s. ř., manželka by se musela k návrhu na přerušení řízení ve smyslu § 110 o. s. ř. připojit, což se však nestalo. Vypořádání majetkových vztahů před rozvodem manželství je jistě praktické, avšak pro samotné řízení o rozvod manželství není nezbytné. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení §23 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních Náklady na doručování do [země] jdou k tíži státu.